Intel ve čtvrtletí zvýšil tržby i zisk

San Francisco/Santa Clara - Ve druhém čtvrtletí vytvořila americká společnost Intel, největší světový výrobce počítačových čipů, čistý zisk ve výši 2,95 miliardy dolarů (asi 50,9 miliardy korun). Meziročně je to nárůst o dvě procenta a znamená to lepší výsledek, než se čekalo na trzích. Tržby se zvýšily o 21 procent a dosáhly rekordních 13,03 miliardy dolarů (asi 224,6 miliardy). Firma počítá s dalším růstem, ten ale zřejmě bude slabší, než se původně domnívala.

Intel těžil během druhého čtvrtletí zejména z obnovy počítačů ve firmách, pomohly mu ale i první nákupy počítačů mezi lidmi v mladých tržních zemích. Díky tomu firma počítá s růstem i ve třetím čtvrtletí. Intel však varoval, že na vyspělých trzích letos nebude prodej počítačů tak silný, jak management původně předpokládal, což se odrazí i ve slabším růstu prodeje mikročipů. Srdce od Intelu má v sobě přes osmdesát procent všech počítačů na světě.

Stacy Smith, finanční ředitel, Intel

„Technologie už prorostly do našich životů. Musíme ale najít nové a rostoucí trhy, kde tomu ještě tak není a kde jsou lidé ochotni do novinek investovat.“

Konkrétně 54 centů činil zisk na akcii, a zvýšil se tak z předchozích 51 centů. Na trhu se v průměru čekal zisk na akcii 51 centů, u tržeb analytici v anketě agentury FactSet počítali s růstem pouze na 12,8 miliardy dolarů.

Práce na PC
Zdroj: ČT24

Během druhého čtvrtletí nakupovaly firmy ve vyspělých zemích hlavně osobní počítače a servery, v mladých tržních ekonomikách, jako je Brazílie a Čína, pak byla poptávka po široké škále počítačů. Stagnoval naopak prodej laptopů ve Spojených státech a v Evropě. Díky vysoké poptávce po výkonných čipech do serverů a datových center mohl Intel zvýšit jejich průměrnou cenu, což mu pomohlo ke zvýšení zisku.

„Věděli jsme, že je vysoká poptávka po serverech, rádi ale vidíme, že se jim v divizi osobních počítačů objem prodaných čipů zvýšil o více než deset procent,“ poznamenal analytik makléřské společnosti Wasatch Advisors Michael Shinnick.

Podle analytiků z Gartneru by měl zájem o počítače dál klesat. Mohou za to především nová zařízení, tablety a chytré telefony, které v mnoha ohledech počítače nahrazují. A tady Intel ztrácí a jeho mobilní divizi klesly tržby o patnáct procent. Chytré mobily a tablety sice vyrábí všichni velcí hráči, ale například nejprodávanější tablet světa iPad jede na procesoru, který si vyvinul sám a vyrábí ho pro něj Samsung. 

2 minuty
Reportáž o Intelu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...