Inflace v eurozóně i v celé EU v říjnu zpomalila, nejnižší je na Kypru

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně i v celé Evropské unii v říjnu zpomalilo ve srovnání se zářím o 0,1 procentního bodu. V zemích platících eurem inflace činila 1,4 procenta a v celé Unii 1,7 procenta. Vyplývá to z revidovaných údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.

Ve srovnání s loňským říjnem však inflace výrazně zrychlila. V říjnu 2016 inflace v obou regionech činila 0,5 procenta. K růstu cen v eurozóně nejvíce přispěla doprava, ubytovací služby a ceny mléka, sýra a vajec. Naopak inflaci brzdily ceny v telekomunikacích a za oblečení.

Nejnižší byla inflace na Kypru, kde činila 0,4 procenta. V Irsku, Řecku a Finsku dosáhla 0,5 procenta. Naopak v Litvě činila 4,2 procenta a v Estonsku čtyři procenta. Oproti září se inflace snížila ve 14 zemích EU a zrychlila v devíti. Ve zbývajících se nezměnila.

Dlouhodobým cílem Evropské centrální banky (ECB) je inflace mírně pod dvěma procenty. Banka se snaží růst hospodářství i cen podporovat nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. V říjnu ECB učinila první krok ze zrušení mimořádně uvolněné měnové politiky, když oznámila, že od ledna sníží měsíční objem nákupů dluhopisů na 30 miliard eur (767 miliard korun) z nynějších 60 miliard eur. V nákupech ale bude pokračovat nejméně do konce září příštího roku, a pokud si to vyžádá situace, tak ještě déle.

V Česku inflace zrychlila

V Česku naopak v říjnu inflace prudce zrychluje, když se vyšplhala na své pětileté maximum. Spotřebitelské ceny v říjnu meziročně vzrostly o 2,9 procenta, vliv měly na prvním místě ceny potravin, především zelenina, ovoce a vejce. Právě ceny zeleniny přešly z cenového poklesu v růst o 10,4 procenta.

Nejvýraznější nárůst ale stále vykazuje máslo, v říjnu bylo meziročně dražší o 50,7 procenta. Podle analytiků však už další výrazné zdražování nepřijde, inflace tak pravděpodobně dosáhla vrcholu. Růst cen táhly potraviny, máslo zdražilo oproti loňsku o polovinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 1 hhodinou

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 20 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...