Indie udělila miliardovou pokutu automobilkám. Je mezi nimi i Škoda Auto

Dillí – Indický antimonopolní úřad vyměřil čtrnácti domácím a zahraničním automobilkám pokuty v celkové výši 25,5 miliardy rupií (8,9 miliardy korun). Jako důvod uvedl narušování hospodářské soutěže. Mezi pokutovanými je také indická divize české automobilky Škoda Auto. Ta má podle serveru India.com zaplatit 464 milionů rupií (přes 160 milionů korun).

Úřad tvrdí, že automobilky omezovaly nabídku náhradních dílů, což způsobilo růst cen. Svoje náhradní díly totiž dodávaly jen autorizovaným servisům, podle regulátora tak zneužívaly dominantního postavení a bránily nezávislým servisům ve vstupu na trh. Největší pokutu dostala domácí Tata Motors, která musí zaplatit 13,5 miliardy rupií (skoro 5 miliard korun).

Podle agentury Reuters začal úřad automobilky vyšetřovat už v roce 2011, kdy obdržel první informace o tom, že trh s náhradními díly má problémy. Pokuty jsou splatné do 60 dnů, jejich výše je odvozena od obratu automobilek na indickém trhu. Konkrétně se jedná o 2 % z průměru tržeb za poslední tři roky.

Antimonopolní úřad také nařídil sankcionovaným firmám okamžitě ukončit praktiky, které jsou v rozporu se zákonem, a zavést efektivní systém, s jehož pomocí budou náhradní díly a diagnostické nástroje snadno dostupné i pro nezávislé autoservisy.

Specifikum indického trhu: klakson

V Indii je na silnicích velmi oblíbené troubení. Běžná evropská výbava by tamní provoz nevydržela, proto se například společnost Audi rozhodla, že pro svá indická auta vyvine silnější klakson, který vydrží vyšší zátěž. Jak už dříve řekl šéf indického zastoupení Audi Michael Perschke, za den toho řidič v Bombaji natroubí tolik, co německý šofér za celý rok. Stejné zkušenosti v minulosti hlásila i česká škodovka – tuzemský klakson musel v jejích autech nahradit silnější indický.

Mladoboleslavská automobilka se zatím k situaci nevyjádřila. „Předmětné rozhodnutí teprve zkoumáme, proto jej nemůžeme aktuálně nijak komentovat,“ sdělil mluvčí Jozef Baláž. Kromě indické divize Škody Auto patří mezi pokutované firmy ještě indická divize Volkswagenu, mateřského koncernu Škody Auto, a pobočky dalších předních automobilek jako General Motors, Ford, Fiat, Nissan nebo Toyota.

Podle odborníků není případná pokuta 160 milionů korun pro Škodu Auto nijak likvidační. Spíše vypovídá o velkých problémech celého koncernu Volkswagen, který v poslední době na indickém trhu výrazně ztrácí. „Volkswagen si je vědom toho, že v Indii není tak úspěšný, a proto chystá na příští roky investice. Hodlá uvést laciný model, který by dokázal konkurovat tamním značkám a oslovit většinu zákazníků na indickém trhu,“ uvedl šéfredaktor Auto, motor a sport Michael Kudela.

Vyšetřuje se i v Číně

Situaci v automobilovém sektoru prověřují také úřady v sousední Číně. I tam se objevily opakované stížnosti, že zahraniční výrobci zneužívají svého postavení na trhu a prodávají auta a náhradní díly příliš draho. Řada automobilek na vyšetřování reagovala snížením cen, některým navíc hrozí pokuty za porušování hospodářské soutěže.

Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) začátkem měsíce uvedla, že za porušení antimonopolního zákona potrestá německou automobilku Audi a jejího japonského konkurenta Chrysler. Podle tisku Čína vyměří automobilce Audi pokutu asi 250 milionů jüanů (zhruba 857 milionů korun). Audi též patří do skupiny Volkswagen, stejně jako Škoda Auto.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, přes 16. hodinou pak nad 58 dolarů. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou byl kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 9 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 37 mminutami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 16 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 20 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...