Identita hackerů zůstává skryta, útoky má řešit speciální operativní skupina

Praha – Motiv autorů hackerských útoků na zpravodajské weby a internetové stránky bank zůstává neznámý. Pravděpodobnost zjištění identity útočníků je navíc i do budoucna malá. V rozhovoru pro ČT24 to řekl výkonný ředitel CZ.NIC Ondřej Filip. Na jednání Rady pro kybernetickou bezpečnost už došlo k dohodě o vytvoření operativní skupiny sestávající z lidí, kteří mají výkonnou moc v případě útoku. Podle Filipa je zároveň třeba legislativně upravit, aby data, která se týkají útoků, šla volně sdílet mezi bezpečnostními týmy.

Rada pro kybernetickou bezpečnost na schůzku svolala všechny bezpečnostní sbory, státní orgány i zástupce velkých firem a organizací. Na podobném případu spolupracovali vůbec poprvé. „Identifikovali jsme určitý problém se sdílením informací v případě útoku. Bezpečnostní týmy si potřebují vyměňovat informace, aby dokázaly identifikovat útočníky a čelit jim. Máme tam legislativní otázky, aby to v určitých případech nebylo bráno jako odposlech,“ prohlásil Filip. 

Národní bezpečnostní úřad nyní pracuje na zákonu, díky němuž by po napadení klíčových systémů mohl premiér vyhlásit stav kybernetického ohrožení. „Tento zákon už je v pokročilé fázi,“ potvrdil Filip s tím, že tento stav by se ale vyhlašoval jen v případě extrémních útoků. 

„Bylo konstatováno, že autor je neznámý a že není pravděpodobné, že se podaří zjistit, kdo je autorem těchto útoků,“ uvedl šéf Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Dušan Navrátil.

Nejhorší možností je takzvaná „kybernetická válka“. Jako příklad uvedl Filip nedávný útok na Estonsko, kde byla zablokována veškerá internetová infrastruktura celé země. „V situaci, v jaké jsme dnes v Česku, by nám takový nástroj ani nepomohl,“ prohlásil Filip. 

Podobným útokům, jakým čelily servery v Česku, se podle něj nedá předcházet, dají se ale eliminovat následky. „V podstatě za tři dny, aniž bychom byli nějak zásadně připraveni, jsme dokázali ad hoc udělat komunikační infrastrukturu, která sdílením informací dokázala útoky řešit,“ konstatoval Filip.

Útoky přišly ze zahraničí

Podle Filipa útoky primárně pocházely z ruských sítí. „Teoreticky je možné, že to byl jednotlivec, který nemusel mít nějaké super IT znalosti,“ dodal Navrátil. 

Útoky prověřuje policie pro podezření ze spáchání trestného činu neoprávněný přístup k počítačovému systému. Zajímá se o ně také Bezpečnostní informační služba (BIS). Podle studie poradenské firmy PwC způsobené škody nepřesáhly deset milionů korun.

Ilustrační foto - datový únik
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Neznámí útočníci napadali některé tuzemské zpravodajské servery, weby bank a dalších institucí od začátku minulého týdne. Využívali přitom takzvané DDoS (Distributed Denial of Service - odepření služby provedené distribuovaným útokem). „DDoS útok není příliš sofistikovaný, ale ten způsob, jakým útoky byly prováděny, jak byly časovány, jakou dobu trvaly, na jaké subjekty byly podniknuty, to bylo skutečně velice sofistikované,“ uvedl Navrátil.

Podle něho byla zřejmě smyslem útoků jejich velká medializace. „Není vyloučeno, že došlo k testování českého státu nebo nějaké zkoušce někoho,“ dodal šéf NBÚ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...