Až stovky tisíc lidí, kteří pracují v náročných profesích, by mohly v budoucnu odcházet dříve do penze. V chystané reformě s tím počítá ministerstvo práce a sociálních věcí. Ve spolupráci s resortem zdravotnictví teď řeší, jak takové profese definovat. Zaměstnance ohrožuje například nadměrná fyzická zátěž, zvýšená prašnost nebo nadměrný hluk. Část z nich pak kvůli tomu nedokáže pracovat až do důchodového věku. Jenže kvůli tomu mají nižší penzi.
Podle ministryně práce v demisi Jaroslavy Němcové (ANO) by měla být definována povolání, kde jsou tak velká rizika, že by lidé po určitém počtu odpracovaných let měli privilegium dřívějšího odchodu do důchodu. Ovšem bez toho, aby měli nižší důchodový výměr. Firmy by pak za takové zaměstnance odváděly více peněz do důchodového systému.
Sociální demokraté, kteří s hnutím ANO vyjednávají o vzniku koaliční vlády, by pak šli ještě dál: „Může být i ambicióznější plán umožnit vznik zaměstnaneckých pojišťoven právě k tomuto účelu,“ dodává poslanec Roman Sklenák (ČSSD).
Naopak pravicová opozice tvrdí, že by vláda měla podnikatele motivovat k tomu, aby na penze pracovníků přispívali dobrovolně. „Především zaměstnavatelé a podnikatelé by měli být motivováni mimo jiné daňově, aby přispívali svým zaměstnancům,“ domnívá se poslanec Jan Bauer (ODS). To už teď řada společností dělá v rámci zaměstnaneckých benefitů.
Kvůli předčasnému důchodu má stále více lidí krácenou penzi
V Česku postupně roste podíl seniorek a seniorů, kteří mají kvůli předčasnému odchodu do penze trvale krácený důchod. Na konci loňska tvořili bezmála 26 procent starobních důchodců a důchodkyň. Sníženou penzi dostávalo téměř 619 tisíc lidí.
Koncem loňského roku vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení starobní důchod více než 2,4 milionu lidí. Průměrná částka činila 11 850 korun, u předčasné penze to však bylo jen 10 500 korun. Byla tak zhruba o 11 procent nižší.
