Francouzský prezident Francois Hollande po dnešní schůzce s řeckým premiérem prohlásil, že se shodli na tom, že by Evropská unie měla být solidárnější a zaměřená na hospodářský růst. Hollande podle agentury Reuters zdůraznil, že politiku úspor coby jedinou realitu a perspektivu již nelze tolerovat. Představitelé nové řecké vlády, kteří nyní objíždějí klíčové evropské země a hledají podporu pro svůj plán na zmírnění dluhové zátěže, jsou v hledání cest optimističtí. Narazit ale můžou v Berlíně, který stále trvá na tom, aby řecká vláda v čele s Alexisem Tsiprasem upustila od svých slibů, jež znamenají omezení úsporných opatření.
Tsipras po setkání s Hollandem v Paříži řekl, že pro stabilitu EU je třeba přeorientovat unijní politiku k hospodářskému růstu. Francie má podle něj hrát v této změně klíčovou roli. Nová řecká vláda není podle něj pro EU hrozbou, ale příležitostí. Šéf řecké vlády zdůraznil, že dluhová zátěž Řecka musí být pro jeho zemi „schůdná“. „Učinili jsme realistické návrhy, které by mohly vést k dohodě,“ řekl Tsipras o jednáních, která v minulých dnech vedl se svými evropskými partnery. Hollande na společném brífinku sdělil, že vedle některých změn politiky EU je ale nutné dodržovat pravidla a závazky kolem dluhů ze strany každého člena EU.
Řecko bude jako vždy spolupracovat se státy Severoatlantické aliance (NATO), přestože má svůj vlastní postoj vůči Moskvě, ujistil dnes v Paříži také Tsipras. Na zasedání ministrů zahraničí zemí EU koncem ledna se ukázalo, že nová řecká vláda není pro přijetí nových sankcí proti Rusku kvůli Ukrajině, jak si přejí ostatní členové Unie.
Předseda nové řecké vlády pokračuje v sérii jednání napříč Evropou ve snaze najít podporu pro svůj plán zmírnění dluhové zátěže své země. Podle Tsiprase potřebuje Řecko nyní především čas, aby připravilo plán na oživení ekonomiky ve střednědobém horizontu, který bude zahrnovat i nezbytné reformy v mnoha oblastech. Zároveň bude o podmínkách splácení řeckého dluhu a o dalších dohodách s věřiteli jednal dnes v Bruselu s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem. Juncker se už dříve vyjádřil, že je možné, že se budou muset některé zásady přizpůsobit. „Nebudeme ale měnit všechny jenom proto, že některé potěšil volební výsledek a jiné ne,“ uvedl Juncker.
Z Francie zaznívají v posledních dnech pro Atény příznivější signály než například z Německa. Politici v Berlíně totiž zdůrazňují, že Řecko musí dodržet závazky, které se dobrovolně rozhodlo přijmout.Šéf Evropské komise Jean Claud Juncker dal v minulých dnech najevo, že EU by v přístupu k Řecku měla být pružná. Diplomaté ale naznačují, že případné změny pro Řecko by nesly nelibě některé jiné země Unie, které ekonomické problémy řeší bez podobné úlevy. Ve čtvrtek se řecký ministr financí setká v Berlíně se svým německým protějškem Wolfgangem Schäublem, už dnes ale Německo varoval.
Varufakis k Německu: Bez solidarity extremismus v Řecku poroste
Řecký ministr financí Janis Varufakis dnes varoval Německo, že pokud nebude s Řeckem „solidární“, zvýší se v jeho zemi extremistické nálady. Varufakis se tak vyjádřil v rozhovoru v německé veřejnoprávní televizi ARD. „Jsem si jist, že … Dr. Schäuble, paní Merkelová a všichni v Německu projeví solidaritu,“ řekl Varufakis v rozhovoru a poznamenal, že v řeckém parlamentu seděl vedle poslanců „nacistické strany“, čímž měl na mysli krajně pravicový Zlatý úsvit. Ten je třetí nesilnější parlamentní stranou v zemi. "Není v německém nebo řeckém zájmu, aby se situace ještě zhoršila, protože, buďme upřímní, nacionalismus se šíří a kontaminuje Evropu. Na tomto kontinentu nechceme znovu prožít postmoderní 30. léta," řekl ministr s odkazem na nástup nacistů v Německu. „Je-li hrdý národ ponižován příliš dlouho a vystaven vyjednávání, smutku a dluhové deflační krizi bez světla na konci tunelu, pak v určitém okamžiku to začne v tom národě vřít,“ uzavřel Varufakis.
Atény něchtějí nové půjčky na splácení starých
Tsipras, který o věci v úterý jednal v Římě, přitom zdůrazňuje, že Atény chtějí změnu dohody o dluhu zejména proto, aby evropští daňoví poplatníci nedávali Řecku nové půjčky ke splacení těch předchozích.
„Příští týden s námi bude Alexis na evropském setkání a já pevně věřím, že existují podmínky pro to, aby Řecko s evropskými institucemi našlo společnou řeč. Musíme být schopni pokračovat v cestě strukturálních reforem, ale zároveň vzít v potaz nové aspekty, které se v evropské politické struktuře objevují,“ prohlásil italský premiér Matteo Renzi.
Levicová řecká vláda, která se k moci dostala po lednových předčasných volbách, se snaží přesvědčit významné státy eurozóny o potřebě změnit podmínky splácení řeckého dluhu. Ten se nyní pohybuje kolem 320 miliard eur (téměř devět bilionů Kč).
Řecký ministr financí Janis Varufakis souběžně vyjednával dnes ve Frankfurtu s šéfem Evropské centrální banky (ECB) Mariem Draghim. „Nepochybuji o tom, že budeme moci uzavřít diskuzi s našimi evropskými partnery i s MMF (Mezinárodním měnovým fondem) a ECB (Evropskou centrální bankou) ve velmi krátké době, abychom mohli nastartovat řecké hospodářství,“ uvedl Varufakis po setkání s Draghim. ECB podle něj udělá vše proto, aby podpořila členské státy eurozóny.
Deficitní rozpočet už prý nebude
Draghiho prý ale Varufakis upozornil, že Řecko už dál nemůže fungovat beze změn. „To platí i pro (evropský) program, který v naší zemi přiživuje krizi a způsobil vážnou humanitární krizi,“ dodal. Ještě před schůzkou poskytl řecký ministr německému deníku Die Zeit rozhovor, v němž přislíbil, že jeho země, kterou označil za „zbankrotovanou“, už nikdy nepředloží deficitní rozpočet. Nová vláda prý také nehodlá měnit reformní kurz země. „Němci musí pochopit, že se neodchylujeme z reformního kurzu, když dáme důchodcům, kteří žijí s 300 eury měsíčně navíc 300 eur ročně,“ uvedl Varufakis v rozhovoru.
Nová řecká vláda se chce prý spíše zaměřit na zdanění bohatých Řeků a boj s korupcí. Evropané podle něj jeho zemi nemusí důvěřovat, ale měli by jí naslouchat. Ministr rovněž ujistil, že Atény „nikdy nepožádají o finanční pomoc Moskvu“.
Řecká vláda nyní stojí před dalším důležitým milníkem, pokud se nedohodne, tak na konci února skončí záchranný program a ona nedostane sedm miliard pomoci na splácení dluhu. Varufakis však ujistil, že se bez nich obejde, protože si hodná posvítit na daňové neplatiče.
V zákulisí také stále panuje mírná nerzvozita nad tím, jak je to s případným vystoupením Řecka z eurozóny, potažmo celé EU. Řekové si už uvědomují, že na každé slovo trhy pak reagují, tak jsou opratrní. A ani oficiálně k tomu politická vůle není a zdá se, že ani sami Řekové této variantě nakloněni nejsou.
Varufakis se sešel s MMF, o dluhu se nejednalo
Řecký ministr financí Janis Varufakis se o víkendu v Paříži poprvé sešel s ředitelem evropského oddělení Mezinárodního měnového fondu (MMF) Poulem Thomsenem. Sdělila to dnes řecká vláda a jejich setkání označila za „seznamovací schůzku“. MMF ale popřel Varufakisova slova, která naznačovala, že se na této schůzce mluvilo o problematice řeckého dluhu.
Thomsen je v Řecku hluboce nepopulární od té doby, co jako zástupce MMF pro Řecko trval na důsledném dodržování dohody, která Atény zavazovala k úsporné politice a reformám výměnou za dva mezinárodní záchranné úvěry v celkové hodnotě přes 300 miliard eur. „Byla to přátelská schůzka, zaměřená na to, aby se oba dva vzhledem ke svým novým funkcím vzájemně seznámili,“ citovala agentura Reuters sdělení řeckého ministerstva financí.
Otázkou nyní také zůstává, co se bude dít dál s dohledem nad reformními kroky. Ten vykonávala spolu s Evropskou komisí Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF), takzvaná Trojka. ECB však prohlásila, že zvažuje, že z Trojky odejde, a podobně se vyjádřil i MMF. Analytici jsou zatím v hodnocení této situace opatrní a konstatují, že podle nich jde spíše jen o technickou záležitost než něco zásadního. Instituce každopádně hlídala hladký průběh komunikací mezi Řeckem a věřiteli - ti by se zemí nově jednali pouze každý zvlášť. S lídrem Evropské centrální banky bude dnes jednat řecký ministr financí Janus Varufakis.
