Paříž - Řecko podle francouzského prezidenta Francoise Hollanda musí zůstat v eurozóně. Mělo by ale také ještě ukázat, že to myslí vážně se svými závazky na uzdravování státního rozpočtu. Prezident to řekl po setkání s řeckým premiérem Antonisem Samarasem. Ten prezidenta ujistil, že jeho země „to dokáže, zůstane v eurozóně“. Kritizoval přitom ty, kdo o Řecku nepřestávají „spekulovat“. Řecký premiér už o stejném tématu v pátek mluvil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Žádal o víc času na reformy. Od Merkelové si ale vyslechl opatrné „ne“.
„Řecko je v eurozóně a Řecko musí zůstat v eurozóně,“ řekl šéf Elysejského paláce. O tom, zda zadlužená jihoevropská země zůstane součástí skupiny se společnou měnou, se podle Hollanda nejedná. Atény ale „ještě mají prokázat věrohodnost svého programu a ochotu svého vedení jít až do konce“, dodal.
Další postup ohledně Řecka bude záviset i na zprávě inspektorů Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu. Inspektoři se do Atén mají vrátit v září. Hollande k tomu řekl, že se po zprávě této takzvané trojky věřitelů bude Evropa muset o budoucnosti Řecka rychle rozhodnout: „Na evropské straně čekáme na zprávu trojky… Jakmile ji budeme mít… Evropa bude muset udělat to, co musí… Čím dříve, tím lépe, což znamená po zprávě trojky na říjnovém summitu Evropské unie.“
Antonis Samaras: „Jen chceme víc času, abychom mohli nabrat dech. Řecko teď čekají velké změny a ne všechny se dají uspěchat.“
Šéf ministrů financí eurozóny Jean Claude Juncker před jednáním upozornil, že Řecko má poslední šanci: „Balon leží na řecké polovině hřiště a je to jen na nich, jakou hru budou hrát.“ Ekonomičtí analytici jsou ale skeptičtí. Ozývají se hlasy, že víc času už nezachrání ani Řecko, ani eurozónu.
Merkelová po schůzce se Samarasem uvedla, že cílem německé vlády je, aby Řecko zůstalo součástí eurozóny. Je to ale podle ní reálné jen tehdy, dodrží-li naplánovaný harmonogram úspor, a to bez výjimek. „Merkelová má rapidně méně manévrovacího prostoru pro to, aby dále nutila svoje vlastní voliče, k tomu, aby platili dluhy zemí, které již delší dobu nesolidně hospodaří,“ podotkl ale politolog a expert na mezinárodní vztahy Petr Robejšek.
Řecko teď čerpá druhý záchranný program v objemu 130 miliard eur. První půjčka 110 miliard eur přišla už v roce 2010.
