Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande se shodují na tom, že Řecko musí plnit závazky, které plynou z dohody o poskytnutí pomoci. Je jen na Řecku, zda bude moci zůstat v eurozóně, zdůraznil Hollande. Představitelé dvou největších zemí eurozóny se sešli k večernímu jednání, na kterém mají doladit vzkaz, který vyšlou řecké vládě. Jen několik hodin před setkáním přitom německý deník Bild otiskl rozhovor s řeckým premiérem Antonisem Samarasem, který varoval, že odchod jeho země by mohl v měnové unii vyvolat dominový efekt. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble přesto nevěří tomu, že více času na zavedení reformních kroků by bylo pro Řecko řešením.
„Chceme - já chci - aby bylo Řecko v eurozóně. Je to přání, které máme od počátku této krize. Je na Řecích, aby se snažili dělat všechno, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,“ prohlásil Hollande krátce po svém příletu do Berlína. Paříž a Berlín se zřejmě pokusí ukázat jednotný postoj. To má zásadní význam, protože finanční trhy jsou ke způsobu řešení dluhové krize velmi citlivé a chtějí vidět, že eurozóna má představu, jak se z problémů dostat.
Publicista Jaroslav Šonka:
„Bude to debata přibližovací, protože ani jeden z nich nemůže opustit svoji pozici. François Hollande má ve své zemi potíže s tím, že hospodářský růst, který naplánoval na příští rok, se nekoná (…), čili bude vznikat větší deficit. Angela Merkelová má problémy spíše s tím, že musí před veřejností v Německu neustále znovu odůvodňovat, proč je pro Německo vhodné a dobré, aby podporovalo svoje partnery v eurozóně.“
Řecko se zavázalo k úsporám a reformám, když přijalo od zahraničních věřitelů finanční pomoc 130 miliard eur (asi 3,2 bilionu korun). Plnění dohodnutého programu je podmínkou k tomu, aby dostalo příští měsíc další část úvěru. Z Řecka ale stále častěji zaznívají hlasy, které žádají zmírnění podmínek úvěru. Tento týden už možnost odložení termínu, do kdy musí dát Řecko do pořádku alespoň deficit veřejných financí, připustil i Samaras. „Nepožadujeme další peníze. Stojíme za svými závazky a vyplníme všechny požadavky. Musíme posílit růst, protože tím se zmírní finanční mezery,“ sdělil podle serveru aktualne.cz.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble nicméně prohlásil, že poskytnutím více času na reformy se problémy Řecka nevyřeší. „Více času není řešením těch problémů,“ řekl Schäuble v rozhovoru s německou rozhlasovou stanicí SWR. Varoval přitom, že více času by také mohlo znamenat více peněz. Podle Schäubleho už eurozóna nabídkou pomoci Řecku zašla na samou hranici možného.
Samaras varuje před strašením, sám ale straší
Samaras v rozhovoru pro Bild řekl, že situaci vůbec nepomáhají komentáře některých německých politiků, kteří navrhují, aby Řecko z eurozóny odešlo. Německo podle Samarase potřebuje silnou eurozónu, a pokud bude některá země nucena odejít, pravděpodobně by nebyla jediná. „Alespoň tak by to viděly finanční trhy. Bojovat proti tomu by bylo těžké,“ řekl Samaras, který se s Merkelovou sejde v Berlíně v pátek. V sobotu pak bude pokračovat do Paříže, aby si tam promluvil s Hollandem.
„Co se týká řecké budoucnosti, balon leží na řecké polovině hřiště a je to jen na nich, jakou hru budou hrát, je to jejich poslední šance a každý občan by si to měl uvědomit,“ řekl včera po setkání se Samarasem předseda Euroskupiny Jean-Claude Juncker.
Řecký rozpočet by narazil na dno
Pokud věřitelé Řecka dospějí k závěru, že Atény neplní sliby, a zároveň jim ani nedají více času, pak Řecku téměř jistě dojdou v příštích týdnech peníze. Řada analytiků se domnívá, že v takovém případě bude Řecko nuceno eurozónu opustit.
Podle agentury Reuters se tak budou Francie a Německo snažit navrátit k původní jednotě názorů, kterou zástavala kancléřka Merkelová s bývalým prezidentem Francie Sarkozym. Tu narušil nově zvolený Hollande, když navrhl ukončit úspory a obnovit vládní podporu ekonomického růstu - právě to Německo odmítlo.
