Uherské Hradiště - Z předběžných hospodářských výsledků holdingu Synot vyplývá, že loňský provozní hospodářský výsledek holdingu činil 700,8 milionu korun, hospodářský výsledek společností holdingu působících v České republice pak byl 505,5 milionu korun. „Byl to rok lepší než dobrý, byť nebyl vynikající,“ řekl zakladatel holdingu Ivo Valenta. Čísla podle něj negativně ovlivnila 'legislativní smršť' na konci loňského roku a s ní související nervozita na trhu.
Na Synot dopadly legislativní změny nejen jako na provozovatele loterií, ale také na dodavatele softwaru a jiných služeb v této oblasti. Partnerské společnosti totiž omezily investice, v důsledku nové legislativy navíc začala města a obce výrazněji omezovat hazard.
Valenta již dříve uvedl, že jen společnosti Synot Tip kvůli změnám v loterijním zákoně klesnou letos výnosy o 15 procent, což je asi 300 milionů korun. Holding kvůli tomu razantně omezil i podporu neziskovému sektoru.
Podle Valenty mělo být v zákoně přechodné období, kdy by se firmy připravily a neziskové organizace si našly jiné dárce. Loterijní firmy musí podle novely zákona od letošního roku odvádět 20 procent z rozdílu mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami a také poplatek 55 korun za každý výherní přístroj a den. Holding Synot v prvním čtvrtletí tohoto roku již do státní pokladny odvedl jako zálohu na loterijní daň 165 milionů korun.
Zakládající a řídící organizací holdingu je firma Synot W, která vznikla v roce 1991 a dnes patří k největším distributorům loterijních zařízení v České republice. Kromě loterijního průmyslu společnosti holdingu podnikají i v jiných oborech. Například jde o vývoj a aplikaci moderních informačních technologií a přenosu dat, prodej osobních automobilů BMW, správu a rekonstrukce nemovitostí, vydávání regionálního týdeníku či výroba smaltovaných předmětů. Jen v Česku holding zaměstnává přes 700 lidí.
Zákon posílil i pravomoci radnic, které mohou herny na svém území povolovat a zakazovat. U videoloterijních terminálů, které mají vydaná dlouholetá povolení od ministerstva financí, je nastaveno přechodné období na tři roky. Podle Synotu je ale za tak krátkou dobu nemožné, aby se holdingu do těchto zařízení investované peníze vrátily.
„Pokud tento stát před 22 lety povolil tenhle byznys, tak by měl počítat s tím, že slušné společnosti do toho investovaly spoustu peněz a zaplatily spoustu daní a poplatků. Není možné ze dne na den to skoro zlikvidovat. Na jednu stranu křičet: 'potřebujeme z toho osm miliard' a na druhé straně dát obcím velmi korupční nástroj vyhlášek a omezování. Dalo se to bez pravidel. Ráno se někdo probudí a řekne, tady to prostě nebude. Nebo za ním někdo přijde, ať to umožní jen jemu, a někteří starostové to tak udělají,“ kritizoval legislativu Valenta.
Synot loni dokončil i restrukturalizaci svých společností. Jejím cílem bylo rychlejší a efektivnější řízení jednotlivých firem, dynamičtější reakce na poptávku na trhu a optimalizace nákladů plynoucí ze společného marketingu a managementu. Z původních 56 společností jich především díky fúzím zůstalo 19. Z toho 12 působí v Česku, Synot však vyvíjí aktivity také na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, na Ukrajině, v Lotyšsku, Albánii a Kosovu. Právě od rozvoje aktivit v zahraničí si holding slibuje eliminaci poklesu tuzemských tržeb.
