Začíná nová vlna kurzů pro profesionální chůvy. Jedním z kritérií je věková hranice přes padesát let. Ženy v předdůchodovém věku mají totiž dlouhodobě problém sehnat práci. Současně jde o reakci na to, že rodiny s malými dětmi chůvy jen obtížně shánějí.
Hledají se profesionální chůvy k dětem. Musí jim ale být přes padesát let
Sehnat práci pro lidi nad padesát let nebývá lehké (zdroj: ČT24)
S hospodářským růstem ubývá nezaměstnaných; lidé nad padesát let nejsou výjimkou. Před třemi lety jich bylo bez práce 160 tisíc, teď 105 tisíc. Celkově vzato ale podíl starších lidí mezi všemi nezaměstnanými roste. V roce 2015 jich bylo méně než třicet procent, teď už třicet šest a půl procenta.
Počty žadatelů o práci starších 50 let
Zralejší ženy se ale stále častěji vydávají na kariéru profesionálních hlídaček. Podpořit je chce i ministerstvo školství, které teď na chůvy nebo asistenty vyčlenilo další evropské peníze.
Například Marcela Kučerová vystudovala hotelovou školu. Měla ale málo času na dceru. Obor proto opustila. Jenže s přibývajícím věkem měla problém najít nové uplatnění. Proto se začala věnovat i cizím dětem.
Podíl žadatelů o práci nad 50 let
„Ženská 50+ je odepsaná důchodkyně a má s tím velké problémy. V tomto oboru si to řídím sama, protože pracuju pro rodiče, ve školce,“ vysvětluje. Dnes má už nabídek hodně. Hlídá každý den i o víkendech.
„U nás obecně je problém nedostupnost péče o děti, to blokuje nejen vstup na trh práce. Pak to blokuje ženy, aby si je pořizovaly,“ říká ředitel Zdravotnického zařízení MČ Praha 4 Jan Schneider.
Chůva
Ve Zdravotnickém zařízení na Praze 4 začnou zaškolovat chůvy v úterý, dohromady jich bude patnáct. Zkušenost mají už z loňského roku, kdy díky tomu našlo práci třináct žen.
Momentálně tam vrcholí příprava týmu – s psycholožkou i pracovní poradkyní. Bezplatný kurz ukončí uchazečky v létě zkouškou, po které lze získat živnostenské oprávnění.
„Maminky na domácí hlídání velmi často chtějí ženy právě v tomto věku, protože suplují něco jako babičky,“ vysvětluje projektová manažerka Zdravotnického zařízení MČ Praha 4 Dana Zichová. Podmínkou pro zaškolení je proto věk 55 až 64 let. Zároveň musí být registrované na pracovním úřadě nebo ve výpovědní lhůtě.
„Jde o ženy, kterým kurz zvýší sebevědomí, ženy, které si prošly nějakou náročnou životní situací. Necítí se zcela vyrovnané, průbojné, aby si samy dokázaly najít novou práci,“ říká psycholožka Martina Bezoušková.
Zájem o chůvy je velký
Podle pracovní poradkyně Lenky Dvořákové je zájem o chůvy velký. Což potvrzuje i ministerstvo školství, které teď spustilo druhou výzvu šablon pro podporu základních, mateřských i uměleckých škol. Dohromady za šest miliard korun. Rok teď mohou zařízení žádat peníze právě na chůvy, asistenty, zájmové kluby i vzdělávání pro učitele.
Nová výzva pro chůvy
„Podmínka chův je, že daná mateřská škola musí mít aspoň dvě děti mladší tří let a pak si může zaměstnat chůvu, která pomáhá učitelům s péčí o dvouleté,“ upřesňuje náměstek sekce operačních programů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Václav Velčovský.
V předchozí výzvě žádalo o podporu chův dvanáct set mateřských škol. Už teď díky šablonám funguje v Česku přes pět tisíc projektů.
IT kurzy pro seniory
Lidi nad padesát let často znevýhodňuje nedostatečná znalost cizích jazyků i mezery v práci s počítači. Zdravotní omezení pak můžou být dalším minusem. Podle Úřadu práce navíc starší uchazeči neumějí své znalosti a schopnosti úspěšně „prodat“ při pracovních pohovorech. Stát se snaží pomoct individuálními kurzy.
Handicapy starších uchazečů o práci
„Jsou to například poradenské aktivity, rekvalifikace, které zohledňují potřeby zaměstnavatelů, kurzy, kde se lidé naučí napsat životopis a vystupovat při pohovoru. Jde o aktivity, které pozvednou osobnost toho uchazeče a zvýší jeho dovednosti v konkrétním oboru,“ konstatuje mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.
Horší je najít práci pro ty, kteří jsou po úraze
Novou práci složitě hledají třeba horníci. Spousta z nich má nějakou nemoc z povolání nebo je po úraze s trvalými následky. Podle počtu odpracovaných let tak pobírají rentu. Každá práce s výdělkem nad minimální mzdu by pro ně ale znamenala, že budou v minusu. A sehnat práci, která by odpovídala jejich zdravotnímu stavu, je podle některých z nich navíc téměř nemožné.
Z takzvané renty, kterou pobírají jako náhradu za ztrátu výdělku, jim stát odečítá minimální mzdu, daně a sociální pojištění, což by je mělo podle systému přimět hledat si práci. S jejich omezeními se jim to ale nedaří. Jak vysvětluje bývalý horník Josef Hrozen, nabízí se třeba rekvalifikační kurzy na počítače.
„A jelikož já mám nemoc z povolání – vazoneurózu, nemůžu rukama dělat na počítači. Žádný výkon, kde bych něco s rukama dělal,“ dodává bývalý horník.