Praha - Do Česka přijel generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Ángel Gurría, aby se setkal s předsedou vlády Janem Fischerem a především zhodnotil českou ekonomiku a prezentoval výhled pro příští roky. Podle OECD prošlo Česko krizí bez vážnějších problémů, přesto se ale nedá čekat, že by se v blízké době třeba snížila nezaměstnanost. Gurría považuje za velmi důležité, aby Česko co nejdříve našlo stabilní vládu. Podle OECD je přitom nepravděpodobné, že by Česká republika snížila svůj deficit pod tříprocentní hranici dříve než v roce 2013, a cílové datum vstupu do eurozóny bude záviset především na udržitelnosti plnění tohoto kritéria. Přesto je dle Gurríi termín 2015 nebo 2016 spíše nereálný.
Za největší brzdy současné české ekonomiky považuje OECD stárnutí populace, štědrý systém dávek a nízkou motivaci lidí k návratu do práce, ať už po dlouhých měsících na úřadech práce nebo třeba po mateřské dovolené. „Finanční podpora rodičů je často tak dlouhá, že jim v konečném důsledku brání návratu do práce, a tím i poškozuje jejich profesní kariéru,“ vysvětlil Gurría.
Gurría pochválil Fischera
Přesto ale celková bilance OECD pro Česko v konkurenci 30 členských zemí vyzněla příznivě. Podle Gurríi částečně i díky opatrnosti vlády Jana Fischera: „Když se země octne v nejisté politické situaci, vše závisí na tom, jestli si dokáže do čela zvolit silnou osobnost. A Česku se to, myslím, velmi dobře podařilo.“
Generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj považuje za silnou stránku české ekonomiky hlavně banky - podle něj bylo správné, že se nepouštěly do riskantních obchodů. Za největší problém označuje rostoucí rozpočtové schodky. Říká, že máme sice daleko k řeckému pádu, avšak přesto bychom situaci neměli podceňovat. Zpráva z loňského listopadu předpovídala Česku pro letošní rok oživení s růstem o dvě procenta. Podílet se na něm mají hlavně zvýšené investice a zahraniční poptávka, brzdou růstu naopak bude slabá domácí spotřeba.
Ángel Gurría, generální tajemník OECD:
"Jako velký vývozce samozřejmě budete ještě nějaký čas cítit, že celá světová ekonomika bude v útlumu. Firmy budou mít potíže sehnat zakázky. Nedá se čekat, že by se v dohledné době nějak podstatně snížila nezaměstnanost."
Gurría vyzývá k rychlému dohnání vyspělých ekonomik OECD
Dle OECD byla česká ekonomika vzhledem ke své vysoké míře otevřenosti a zapojení do globálních výrobních řetězců výrazně zasažena celosvětovým poklesem hospodářského růstu. Také její fiskální pozice utrpěla značnou újmu, která si vyžádala rychlý přechod od stimulační politiky ke konsolidaci. Hlavní střednědobou výzvou je vytvoření podmínek pro rychlé dohnání vyspělých ekonomik OECD, zejména obnova udržitelnosti veřejných financí a zlepšení podnikatelského prostředí.
„Jsem rád, že závěry zprávy v podstatě potvrzují kroky, které jsem se snažil realizovat při svých rozpočtových úvahách. Moje optimální vize je, dejme tomu, 30-35procentní zvýšení příjmů z pohledu daní a zbytek snížit výdaje,“ uvedl ministr financí Eduard Janota. Ministrovi dává za pravdu i OECD. Šetřit by se podle ní mělo, i když to není před volbami právě populární, hlavně na sociálních dávkách. Prioritou zůstává i dokončení některých reforem. Pokud má stát uvažovat o zvýšení daní, tak nepřímých.
„Po volbách se ale obávám přijde opak, nejvyšší zvýšení daní v historii ČR, což je špatně a velká škoda,“ obává se analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Tohoto kroku se bojí i Angél Gurría, a brzdí tak i optimismus ohledně zavedení eura v Česku. Pod tříprocentní hranici deficitu vůči HDP se Česko podle něj nedostane ani v roce 2013. A sen o evropské měně v roce 2015 nebo 2016 se tak pomalu rozplývá.
Podle OECD letos česká ekonomika poroste o 2 procenta HDP
OECD předpovídá české ekonomice v letošním roce růst hrubého domácího produktu o dvě procenta a v příštím roce o 2,8 procenta. „Snížení deficitu na tři procenta ovšem není dostatečné,“ zdůraznil generální tajemník OECD Ángel Gurría.
Ke snížení deficitu veřejných financí pod tři procenta HDP v roce 2013 by měly vést úspory. Letos by měl být deficit 5,3 procenta, v roce 2011 pak 4,8 procenta HDP a o rok později 4,2 procenta HDP. Konkrétní kroky ke snižování deficitu bude muset ovšem určit a uplatnit až vláda, která vzejde z květnových parlamentních voleb. „Vláda se bude muset věnovat jak straně příjmů, tak i výdajů. Je iluzorní řešit jen jednu stranu bilance,“ prohlásil premiér Jan Fischer.
EKONOMICKÝ PŘEHLED ČESKÉ REPUBLIKY PRO ROK 2010; autor OECD
Shrnutí
• Implementace ambiciózní střednědobé konsolidační strategie. Vláda by měla vypracovat jasný střednědobý plán, jak dosáhnout strukturálně vyrovnaného rozpočtu. Konsolidační úsilí musí být podloženo strukturálními reformami a mělo by vyvážit zajištění příjmové základny a využití potenciálu úspor ve výdajových programech zvýšením jejich efektivity a zkrocením jejich růstu. To by se mělo stát základním kamenem širší strategie přípravy hospodářství na vstup do eurozóny.
• Diverzifikace rizik ve zdravotnictví a důchodovém systému. Vzhledem k výdajovým tlakům, které vytváří stárnutí populace, je potřeba provést další reformy zdravotnictví a důchodového systému, aby byla zajištěna jejich dlouhodobá fiskální udržitelnost. V obou případech byly realizovány první slibné kroky, ale je zapotřebí učinit více, zejména diverzifikovat zdroje důchodových příjmů. V uplynulých letech proběhly významné reformy v daňovém systému a systému sociálních dávek. I když řada z provedených změn je vítaná, přetrvávají některé nedořešené problémy.
• Přesun daňového břemene směrem k méně distorzním daním. Je možné více využívat nepřímých daní, zejména spotřebních, ekologických a majetkových, namísto přímého zdanění příjmů z práce a kapitálu.
• Lepší koordinace daňových a dávkových politik. Jelikož nejsou politiky v těchto dvou oblastech dostatečně koordinované, dochází někdy k nežádoucím interakcím mezi daňovým a dávkovým systémem. Systematičtější analýza jejich vzájemného působení by mohla pomoci těmto problémům předcházet.
• Odstranění dalších deformací ve zdanění práce a kapitálu. Odlišné zacházení s osobami vykonávajícími závislou činnost (zaměstnanci) a samostatně výdělečně činnými deformuje chování účastníků trhu práce. Ustanovení zákona o dani z příjmů právnických osob, která zvýhodňují některé druhy aktiv a zdroje financování investic před jinými, zase nežádoucím způsobem ovlivňují alokaci investic.
Opatření omezující regulatorní zátěž nabízejí způsob, jak snížit náklady podnikání – a zmírnit tak tlak na podnikatelský sektor – za cenu nízkých nebo nulových fiskálních nákladů.
• Další snížení rigidit na trzích produktů a práce. I přes nedávné reformy je stále potřeba snižovat překážky vstupu na trh produktů, posilovat hospodářskou soutěž, zejména v síťových sektorech, a uvolnit regulaci na trhu práce.
• Pokračování v regulatorní reformě. Opatření k uvolnění regulace na trzích produktů a práce by měla být podložena větší konzistentností v provádění regulatorních politik - se zvláštním důrazem na zjednodušení administrativy a účinné hodnocení dopadů regulace.
• Další rozvoj iniciativ v oblasti elektronické správy (e-government). Hojnější využívání metod elektronické správy by mohlo významným způsobem přispět k dosažení těchto cílů.
- Peníze autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/888/88738.jpg
- OECD autor: Markéta Sandanusová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/253/25237.jpg
- Ángel Gurría a Jan Fischer autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1553/155262.jpg
- Prognózy růstu české ekonomiky autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1554/155394.jpg
- EKONOMICKÝ PŘEHLED ČESKÉ REPUBLIKY PRO ROK 2010 zdroj: OECD http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1553/155269.jpg
