GM hledá pomoc pro nemocný Opel

Frankfurt nad Mohanem – Americký automobilový gigant General Motors (GM) opět uvažuje o prodeji evropské divize Opel, protože ztrácí důvěru v obnovení její ziskovosti. Píší o tom německé časopisy Auto Bild a Spiegel. Uvedení zdrojů se však zdráhají. Možnými kupci jsou podle nich čínské automobilky nebo německý koncern Volkswagen. Evropské trhy by však spojení s Volkswagenem nedovolily.

Automobilky prodej popírají

Samotná automobilka se ke zprávám o možném prodeji vyjádřit nechce. Generální ředitel Opelu Karl-Friedrich Stracke v dopise zaměstnancům zprávy označil za „čiré spekulace“. K možné koupi Opelu se odmítla vyjádřit i automobilka Volkswagen, jejíž součástí je Škoda Auto. Podle redaktora serveru Autoweek.cz. Vladimíra Rybeckého spíš hledá GM způsob, jak Opel dostat z problémů.

Do problémů se Opel dostal loni, kdy nebyl schopný ani dostát svým závazkům. GM tehdy hodlala divizi prodat kanadskému výrobci automobilových součástek Magna a ruské bance Sberbank. Nakonec se ale rozhodla, že si Opel ponechá a provede jeho restrukturalizaci sama. „Tehdy se všechno tohleto dělalo více míně s jedním cílem - aby se německá vláda přinutila udělat nějaký podpůrný krok pro Opel, a lze předpokládat, že i tyto spekulace, které vznikly mají nějaký skrytý význam, který se nám možná brzy odhalí,“ tvrdí šéfredaktor Auto Motor a Sport Michael Kudela.

Němci jsou naštvaní, v Evropě je ohroženo 40 tisíc míst

V březnu však generální ředitel GM Dan Akerson upozornil, že Opel navzdory růstu prodeje automobilů nadále hospodaří se ztrátou. Němce teď rozčiluje, že se detroitská centrála od spekulací o prodeji automobilky nedistancovala. „Jestli se před rokem rozhodli Opel neprodat, tak teď postrádám jednoznačné dementi takových spekulací. Ohrozilo by to i pozici Německa jako průmyslové země,“ tvrdí předseda podnikové rady Opelu Klaus Franz. Na zprávu zareagovala i německá kancléřka Angela Merkelová. Ta GM vyzvala, aby objasnila budoucnost své evropské divize.

Před rokem byly důležitým argumentem pro ponechání Opelu v GM jeho technologie, které koncern používá u většiny svých značek na všech kontinentech. Teď jsou ale údajně v Detroitu přesvědčeni, že techniku pro menší auta by mohli nahradit Korejci z bývalého Daewoo, větší by pak vyvíjeli přímo ve Spojených státech. Pro Opel by to mělo zřejmě značné následky – po celé Evropě zaměstnává přes 40 tisíc lidí.

Vladimír Rybecký:

„Dnes je Opel v situaci, kdy by s Opelem GM prodávala své špičkové technologie a nové modely, a to v podstatě vůbec nepřichází v úvahu.“

Šéf Opelu je však včera oznámil, že divize dělá velmi dobré pokroky. V loňském roce Opel prodělal 1,6 miliardy dolarů (26,6 miliardy korun). „Opel je v situaci, kdy si myslím, že není potřeba jej prodávat. To všechno je spíš takový tlak na německé odboráře, aby byli přístupní trošičku tvrdšímu jednání ze strany GM,“ tvrdí Rybecký. Od bank navíc zaznívá, že by byl prodej v současnosti neekonomický.

Podle Rybeckého je spíše možná nějaká forma aliance. „Je možné, že by do hry vstoupila v podstatě jenom jediná čínská automobilka, která přichází v úvahu. To je společnost Shanghai Automotive Industry Corporation. Odtud možná vzniká i ta domněnka týkající se Volkswagenu, protože SAIC vyrábí v Číně jak automobily značek GM, tak i volkswageny,“ dodává odborník.

Evropa by Volkswagenu koupi nedovolila

Vladimír Rybecký:

„Předně, Volkswagen to v žádném případě nemůže být z jednoduchého důvodu, koncern Volkswagen ovládá asi 36 procent německého trhu. Opel by mu přidal dalších osm až deset procent a při současných podmínkách v Evropě by nebylo možné něco takového připustit.“

Volkswagen je největší automobilkou v Evropě a do roku 2018 se hodlá stát největším výrobcem automobilů na světě. Firma již pracuje na převzetí německého výrobce sportovních vozů Porsche. Opel se však německé automobilce do rukou nedostane.

GM opustila bankrotový režim za pomoci vlády už předloni. Koncem loňského roku se pak vrátila na burzu. V letošním prvním čtvrtletí více než ztrojnásobila čistý zisk na 3,2 miliardy dolarů. Vykázala tak nejvyšší čtvrtletní zisk za více než deset let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Diag Human spustila exekuci na dvě firmy skupiny ČEZ

Česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva a společnost Diag Human spustili první kroky v exekuci na Česko. Týkají se lucemburských firem Gasnet a Czech Gas Networks Investments, ve kterých má podíl energetická skupina ČEZ. Píše to server Hlídací pes. Šťáva chce po tuzemsku peníze za překažený obchod s krevní plazmou, výše odškodného se odhaduje na 17 miliard korun. Kauza začala v devadesátých letech. Podle mluvčího skupiny ČEZ podnik žádné obstavené účty nemá.
13:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vstup na burzu udělal ze Strnadovy CSG nejhodnotnější firmu v Česku

Cena akcií zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada první den obchodování na nizozemské burze vzrostla o 31,4 procenta na 32,85 eura (téměř 800 korun). Svou tržní kapitalizací CSG překonala společnost ČEZ, čímž se stala nejhodnotnější firmou v Česku. Podle agentury Bloomberg je nyní Strnad nejbohatším zbrojařským magnátem na světě a třetím nejbohatším člověkem světa ve věku do čtyřiceti let.
10:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ústavní soud odmítl stížnost Vodňanské drůbeže kvůli nevyplaceným dotacím

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Vodňanská drůbež ze skupiny Agrofert, která nesouhlasí se zamítnutím 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova. Skupinu podle usnesení v době podání žádosti nadále nepřímo ovládal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v roce 2023 dotaci neposkytl kvůli obavám ze střetu zájmů. Česká televize to zjistila z usnesení zveřejněného na webu Ústavního soudu.
před 8 hhodinami

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 16:37

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
včera v 06:15

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
21. 1. 2026

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
21. 1. 2026Aktualizováno21. 1. 2026
Načítání...