Gazprom opět Bělorusku otevřel plynové kohouty

Moskva - Ruský monopolní vývozce zemního plynu Gazprom dnes plně obnovil dodávky do Běloruska, které začal na počátku týdne kvůli běloruskému dluhu postupně omezovat. Podle sdělení Kremlu to telefonicky oznámil šéf Gazpromu Alexej Miller prezidentu Dmitriji Medvěděvovi poté, co Bělorusko splatilo svůj dluh za dodávky plynu. Ještě ve středu dodával Gazprom Bělorusku o šedesát procent méně oproti normálnímu stavu a hrozil snížením až o 85 procent, tedy na technologické minimum. Spor o plyn však stále pokračuje, protože Minsk žádá splacení dluhu za tranzit v sumě, kterou Gazprom zpochybňuje.

Minsk chce peníze, jinak zastaví přísun plynu do EU

Minsk na snížení dodávek reagoval omezením ruského tranzitu přes plynovody na běloruském území, což pocítila zatím Litva a ruská Kaliningradská oblast, kam klesl přísun plynu o 40 procent. Ve středu Bělorusko pohrozilo, že když Gazprom nezaplatí dluh za tranzit do dnešního dopoledne, přestane přepravovat jeho plyn na západ úplně. Gazprom podle Minsku dluží Bělorusku 260 milionů dolarů za tranzit. Naopak Bělorusko včera splatilo Rusku dluh ve výši 190 milionů dolarů (zhruba čtyři miliardy korun).

Ruský premiér Vladimir Putin dnes vyzval Bělorusko k novým jednáním o tranzitu plynu a platbách za něj. Poprvé se také v celém sporu vyjádřil smířlivě a vyslovil nad propuknutím konfliktu lítost. „Doufáme, že se to nebude opakovat. Musíme s našimi partnery jednat a řešit všechny sporné otázky v normální, dělné a přátelské atmosféře,“ řekl Putin.

Šéf Gazpromu Miller řekl, že Minsk požaduje za tranzit částku, která není v souladu s platnou smlouvou. Gazprom poté uvedl, že zaplatil Bělorusku za tranzit podle současné dohody, a dodal, že je ochoten uzavřít s běloruským podnikem Beltransgaz nový kontrakt na přepravu plynu do EU. Podle mluvčího firmy Sergeje Kuprijanova Gazprom zaplatil 228 milionů dolarů, Minsk však tvrdí, že dluh za tranzit činí 260 milionů dolarů.  

První místopředseda běloruské vlády Vladimir Semaško dopoledne sdělil, že platba od Gazpromu ještě nedorazila. Prohlásil, že Minsk plně obnoví tranzit plynu do EU do osmi až deseti hodin od chvíle, kdy Gazprom zaplatí celý dluh.

Unie o plyn nepřijde, Rusko slíbilo, že ho kdyžtak pošle přes Ukrajinu

Evropská unie z Ruska odebírá asi čtvrtinu potřebného zemního plynu. Většinu z tohoto objemu, asi čtyři pětiny, posílá Rusko přes Ukrajinu, zbytek do Evropy putuje přes Bělorusko. Gazprom se v úterý dohodl s Ukrajinou, že pokud Bělorusko tranzit zastaví, bude ruský plyn do EU posílat přes ukrajinské tranzitní plynovody.

Vřelé vztahy ochladly kvůli vysokým cenám za plyn

Donedávna vřelé vztahy mezi Ruskem a Běloruskem v posledních měsících výrazně ochladly. Bělorusko totiž platí za ruský plyn ze všech zákazníků Gazpromu nejméně a Lukašenko, který je v poslední době vstřícný k EU, po Moskvě požaduje zachování nízkých cen výměnou za udržení jeho loajality. Nynější plynová krize vznikla proto, že Minsk platil za plyn stejně jako loni a nerespektoval zvýšené ceny, které mu Gazprom od letoška účtuje.

Minsk a Moskva uvažovaly o vytvoření celní unie, nakonec se však nedohodly a Rusko uzavřelo celní unii jen s Kazachstánem. Vliv na zhoršení vzájemných vztahů může mít podle pozorovatelů i to, že Minsk poskytl útočiště svrženému kyrgyzskému prezidentovi Bakijevovi, zatímco Moskva podpořila nové kyrgyzské vedení.

Plynoměr
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...