Gazprom opět Bělorusku otevřel plynové kohouty

Moskva - Ruský monopolní vývozce zemního plynu Gazprom dnes plně obnovil dodávky do Běloruska, které začal na počátku týdne kvůli běloruskému dluhu postupně omezovat. Podle sdělení Kremlu to telefonicky oznámil šéf Gazpromu Alexej Miller prezidentu Dmitriji Medvěděvovi poté, co Bělorusko splatilo svůj dluh za dodávky plynu. Ještě ve středu dodával Gazprom Bělorusku o šedesát procent méně oproti normálnímu stavu a hrozil snížením až o 85 procent, tedy na technologické minimum. Spor o plyn však stále pokračuje, protože Minsk žádá splacení dluhu za tranzit v sumě, kterou Gazprom zpochybňuje.

Minsk chce peníze, jinak zastaví přísun plynu do EU

Minsk na snížení dodávek reagoval omezením ruského tranzitu přes plynovody na běloruském území, což pocítila zatím Litva a ruská Kaliningradská oblast, kam klesl přísun plynu o 40 procent. Ve středu Bělorusko pohrozilo, že když Gazprom nezaplatí dluh za tranzit do dnešního dopoledne, přestane přepravovat jeho plyn na západ úplně. Gazprom podle Minsku dluží Bělorusku 260 milionů dolarů za tranzit. Naopak Bělorusko včera splatilo Rusku dluh ve výši 190 milionů dolarů (zhruba čtyři miliardy korun).

Ruský premiér Vladimir Putin dnes vyzval Bělorusko k novým jednáním o tranzitu plynu a platbách za něj. Poprvé se také v celém sporu vyjádřil smířlivě a vyslovil nad propuknutím konfliktu lítost. „Doufáme, že se to nebude opakovat. Musíme s našimi partnery jednat a řešit všechny sporné otázky v normální, dělné a přátelské atmosféře,“ řekl Putin.

Šéf Gazpromu Miller řekl, že Minsk požaduje za tranzit částku, která není v souladu s platnou smlouvou. Gazprom poté uvedl, že zaplatil Bělorusku za tranzit podle současné dohody, a dodal, že je ochoten uzavřít s běloruským podnikem Beltransgaz nový kontrakt na přepravu plynu do EU. Podle mluvčího firmy Sergeje Kuprijanova Gazprom zaplatil 228 milionů dolarů, Minsk však tvrdí, že dluh za tranzit činí 260 milionů dolarů.  

První místopředseda běloruské vlády Vladimir Semaško dopoledne sdělil, že platba od Gazpromu ještě nedorazila. Prohlásil, že Minsk plně obnoví tranzit plynu do EU do osmi až deseti hodin od chvíle, kdy Gazprom zaplatí celý dluh.

Unie o plyn nepřijde, Rusko slíbilo, že ho kdyžtak pošle přes Ukrajinu

Evropská unie z Ruska odebírá asi čtvrtinu potřebného zemního plynu. Většinu z tohoto objemu, asi čtyři pětiny, posílá Rusko přes Ukrajinu, zbytek do Evropy putuje přes Bělorusko. Gazprom se v úterý dohodl s Ukrajinou, že pokud Bělorusko tranzit zastaví, bude ruský plyn do EU posílat přes ukrajinské tranzitní plynovody.

Vřelé vztahy ochladly kvůli vysokým cenám za plyn

Donedávna vřelé vztahy mezi Ruskem a Běloruskem v posledních měsících výrazně ochladly. Bělorusko totiž platí za ruský plyn ze všech zákazníků Gazpromu nejméně a Lukašenko, který je v poslední době vstřícný k EU, po Moskvě požaduje zachování nízkých cen výměnou za udržení jeho loajality. Nynější plynová krize vznikla proto, že Minsk platil za plyn stejně jako loni a nerespektoval zvýšené ceny, které mu Gazprom od letoška účtuje.

Minsk a Moskva uvažovaly o vytvoření celní unie, nakonec se však nedohodly a Rusko uzavřelo celní unii jen s Kazachstánem. Vliv na zhoršení vzájemných vztahů může mít podle pozorovatelů i to, že Minsk poskytl útočiště svrženému kyrgyzskému prezidentovi Bakijevovi, zatímco Moskva podpořila nové kyrgyzské vedení.

Plynoměr
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 19 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...