Gazprom: Nord Stream povede z Německa dál do Evropy

Petrohrad - Ruský plynárenský monopol Gazprom se dohodl se svými největšími odběrateli plynu na expanzi plynovodu Nord Stream, který přivádí plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, a obchází tak Ukrajinu. K projektu se připojí německý E.ON, rakouská OMV a nizozemská Shell, oznámil Gazprom.

Podle plynárenského giganta by měly vzniknout dvě nové větve plynovodu. Gazprom má v plánu vlastnit v konsorciu, které bude mít expanzi na starosti, 51procentní podíl, řekl agentuře Reuters mluvčí společnosti Sergej Kuprijanov. Dodal, že nové větve plynovodu budou mít kapacitu 55 miliard krychlových metrů ročně, tedy stejnou jako dvě dosavadní potrubí.

  • „Od spuštění plynovodu Nord Stream Gazprom zkoumá možnost rozšíření této exportní cesty. Nyní chceme spolu s našimi partnery postoupit v realizaci tohoto projektu,“ uvedl ve sdělení Gazpromu jeho šéf Alexej Miller.

Rozhodnutí o prodloužení přichází ve chvíli, kdy se Gazprom snaží najít nové cesty pro dodávky plynu do Evropy, které by obešly Ukrajinu. Letos už zahájil přípravy na stavbu plynovodu Turkish Stream do Turecka, odkud by měl ruský plyn proudit dál na západ. Tato jižní trasa nahrazuje plán plynovodu South Stream, který měl obcházet Ukrajinu přes Černé moře na Balkán a dál do Evropy. Moskva ale tuto investici loni v prosinci kvůli námitkám EU opustila.

Plynovod Nord Stream byl uveden do provozu v roce 2011 a přivádí plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Je dlouhý 1224 kilometrů a jeho celková kapacita činí 55 miliard krychlových metrů plynu ročně. Z Německa jsou pak na Nord Stream navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně Česka.

Rusko: Přes Ukrajinu už plyn proudit nebude

Gazprom loni oznámil, že vybuduje nové potrubí do Turecka tak, aby se vyhýbalo Ukrajině, s tím, že ruská strana plánuje ukončit tranzit plynu přes Ukrajinu do Evropské unie v roce 2019. A ruský ministr energetiky Alexandr Novak to potvrdil, když řekl, že Rusko neplánuje uzavřít s Ukrajinou novou dohodu o tranzitu plynu do Evropy, až v roce 2019 vyprší současná desetiletá smlouva. Přes Ukrajinu nyní proudí zhruba 40 procent ruského vývozu do Evropy.

Cesty ruského plynu přes Ukrajinu
Zdroj: ČT24/National Gas Union of Ukraine / ČT24

Rusko už začalo na pobřeží Černého moře budovat plynovod South Stream, který by směřoval do Bulharska. Tento projekt však Moskva loni v prosinci zrušila kvůli námitkám Evropské komise, která vyzvala Bulharsko, aby práce na plynovodu zastavilo. South Stream měl ruský plyn dovést do střední Evropy přes Černé moře a Balkán, aniž by procházel přes ukrajinské území. Maďarsko, Rakousko, Srbsko či Bulharsko South Stream vnímaly jako způsob, jak zajistit dodávky plynu v případě narušení tranzitu přes Ukrajinu, což už Evropa zažila před devíti lety a znovu před šesti lety. Plyn z ruského projektu by uspokojil skoro 15 procent evropské poptávky.

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Firma je klíčovým dodavatelem pro řadu evropských zemí včetně České republiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Saúdská Arábie exportuje ropu přes Omán. Některé dodávky do Evropy ruší

Saúdská Arábie nabízí odběratelům z Asie více ropy k nakládce prostřednictvím přepravy z lodi na loď u ománského přístavu Suhár. S odkazem na zdroje z odvětví to ve středu uvedla agentura Reuters. Rijád tak reaguje na útoky dronů, které poškodily jeho klíčový ropovod vedoucí k Rudému moři. Saúdská Arábie už informovala evropské zákazníky, že některé dodávky ropy s plánovanou zářijovou nakládkou budou zrušeny. Významným odběratelem saúdské ropy je i polská společnost Orlen, která provozuje rafinerie mimo jiné v Česku. Ta si zajistila dodatečné dodávky.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Objem hypoték se v srpnu meziměsíčně snížil

Banky a stavební spořitelny poskytly v srpnu hypoteční úvěry za 34,5 miliardy korun. Ve srovnání s loňským srpnem to znamená nárůst o čtyři procenta, proti červenci se ale objem hypoték snížil o patnáct procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o třináct procent na 26,8 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na pět procent z červencových 4,9 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor, data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoKarenční doba by přinesla úspory, míní Murová. Kovářová vítá, že se nevrátí

Návrat karenční doby by podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) přinesl úsporu zhruba devět miliard korun. „Z toho polovinu bychom uspořili my jako stát na sociálních dávkách nebo nemocenských. Polovinu by uspořili zaměstnavatelé,“ uvedla v Událostech, komentářích. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) naopak uvítala, že koaliční Motoristé návrat neplacených prvních tří dnů nemoci neprosadili. Podle ní si zaměstnanci kompenzaci mzdy hradí ze svého pojištění a současný systém může zároveň ušetřit náklady zdravotnictví, pokud lidé nemoc řádně vyleží. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

VideoChmelaři hlásí rekordně nízkou úrodu. První velký pivovar už zdražuje

Česko zažívá jednu z historicky nejhorších sklizní chmele. Podle svazu pěstitelů bude až o čtvrtinu nižší než v jiných letech. Úrodu ovlivnily vysoké teploty, výrazné sucho, ale i nepříznivé povětrnostní podmínky. Chmelu tak chybí pivovarsky důležité látky, které ovlivňují jeho kvalitu. To může společně se zvyšujícími se náklady na energie, přepravu nebo obaly ovlivnit i cenu piva. Už nyní kvůli vyšším výdajům na výrobu ohlásil zdražení první velký podnik. Další se zřejmě přidají. Zdražovat by mohly i menší pivovary, které jsou na cenové výkyvy vstupů citlivější.
před 18 hhodinami

Velké podniky se děsí zdražování energií. Může dojít k zavírání provozů

Růst cen energií je pro českou ekonomiku špatnou zprávou. Některé velké podniky varují, že pokud bude energie zdražovat i nadále, budou muset uzavřít své provozy. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) České televizi řekl, že stát chystá opatření na pomoc. Jedná se třeba o plošné zastropování ceny elektřiny a plynu – u výrobců i dodavatelů. Nejvíce zasažená budou podle Svazu průmyslu odvětví jako ocelářství, chemický průmysl, sklářství nebo výrobci stavebnin. V tuto chvíli ale ještě podle Havlíčka není situace kritická.
před 18 hhodinami

Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.
15. 9. 2026Aktualizováno15. 9. 2026

Na návratu karenční doby se koalice neshodla, řekl ministr Šťastný

Vládní koalice se nedohodla na znovuzavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci bez náhrady výdělku. Proti byla část ANO a SPD, uvedl pro Českou televizi ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). S obnovením nesouhlasili ani zástupci opozice nebo odbory, kteří vyzvali vládu i premiéra, aby záměr odmítl. Karenční doba přestala platit v roce 2019 poté, co ji zrušila tehdejší vláda Andreje Babiše.
15. 9. 2026Aktualizováno15. 9. 2026

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.