Gazprom mění strategii: Plyn bude proudit místo Ukrajiny přes Turecko

Moskva - Ruský plynárenský gigant Gazprom hodlá přehodnotit strategii pro evropský trh. Řekl to šéf koncernu Alexej Miller. Společnost podle něj reaguje na zrušení projektu plynovodu South Stream. Přístup k evropskému trhu s plynem se podle něj radikálně změní. Novou klíčovou zemí pro tranzit suroviny se stane Turecko, zatímco Ukrajina má hrát jen bezvýznamnou roli.

„Je to začátek konce našeho modelu, ve kterém jsme se orientovali na dodávky konečným spotřebitelům na evropském trhu,“ řekl šéf Gazpromu ruské státní televizi. Turecko by
prý jako strategický partner Ruska mohlo do Evropy posílat 50 miliard krychlových metrů ruského plynu ročně. „Toto rozhodnutí bude mít vliv jen na ty země, přes které byl dosud přepravován plyn do jižní části Evropy,“ soudí analytik Milan Kajtman.

Gazprom se podle Millera již nebude starat o výstavbu infrastruktury pro rozvod ruského plynu po Evropské unii. Potrubí nutné pro dodávky plynu konečným spotřebitelům tak budou muset zajistit evropské plynárenské podniky.

Analytik Kajtman ke změnám strategie Gazpromu (zdroj: ČT24)

South Stream je mrtvý projekt, potvrdil šéf Gazpromu
  
Miller také v rozhovoru pro ruskou státní televizi zdůraznil, že rozhodnutí zastavit projekt South Stream je konečné. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker přitom ve čtvrtek uvedl, že projekt plynovodu, který by přiváděl ruský plyn přes Černé moře do střední
Evropy, by se nakonec mohl uskutečnit.
  
Ukončení projektu oznámil ruský prezident Vladimir Putin spolu s Millerem během pondělní návštěvy v Turecku. Putin v pondělí prohlásil, že Moskva není s to realizovat výstavbu plynovodu bez souhlasu Bulharska. Sofia na začátku června pozastavila na žádost Evropské komise přípravné práce na plynovodu v reakci na březnové připojení ukrajinského Krymu k Rusku. „Nemyslím si, že to je definitivní, je to spíš určitá strategie, kterou Gazprom v této době aplikuje s ohledem na situaci v Evropě a protiruské sankce,“ domnívá se Kajtman.
  
Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek obvinil Brusel ze sabotování projektu. Maďarsko, podobně jako Rakousko, Srbsko či Bulharsko, vnímalo South Stream jako způsob, jak zajistit dodávky plynu v případě narušení tranzitu přes Ukrajinu. Putin podle dnešní zprávy Kremlu jednal o energetické spolupráci s vedoucími představiteli Maďarska a Srbska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Města začala utrácet peníze vrácené po krachu Sberbank

Radnice začínají utrácet první miliony, které získaly zpět po krachu Sberbank. Peníze jim sice vrátil insolvenční správce už před rokem, ale soutěžení nových zakázek pak trvalo měsíce. Přes dvě miliardy měl u banky například Kraj Vysočina. Stejně jako ostatní dostal zpět 95 procent.
před 6 hhodinami

Elektromobily táhnou jen s podporou státu

Krize evropského průmyslu těžce dopadá zejména na elektromobily. Zájemců sice na starém kontinentě ubývá, existují ale i výjimky jako Česko či severské země. Prodej tam ale silně ovlivňují pobídky či daňové úlevy, kterými se státy snaží elektromobilitu podporovat.
včera v 07:25

Náš deficit byl vždy menší než plánovaný, říká Stanjura. Schillerová vytýká schodku doping

Nejlepší deficit od pandemie, ale zároveň pátý nejhlubší od vzniku Česka. Vláda loni hospodařila se schodkem 271,4 miliardy korun. „Vždy jsme měli menší deficit, než bylo v plánu,“ poznamenal v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kritice opozice se nevyhnul. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vytýká nárůst provozních výdajů, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) zase „vysávání peněz“ ze státních podniků.
6. 1. 2025

Reportéři ČT mapovali český odběr ruského plynu

Od nového roku přestala Ukrajina pouštět ruský plyn do Evropy. Přestože si Česko vybudovalo nezávislost skrze cestu k západnímu plynu, ten levnější ruský se od října 2023 začal potichu vracet. V posledních měsících jej Česko odebíralo téměř ze sta procent. Peníze za ropu bude země ještě půl roku posílat do Ruska, pak začne čerpat pouze ze západu. Za necelé tři roky otevřené války proti Ukrajině získala Moskva z Česka za tyto suroviny zhruba 315 miliard korun, to je o sto miliard více než za stejně dlouhou dobu před invazí. Pro Reportéry ČT natáčel Michael Fiala.
6. 1. 2025

Cena daňově nejvýhodnější stravenky vzrostla, příspěvek ale bývá nižší

Daňově nejvýhodnější stravenka má letos hodnotu 225 korun. Proti loňsku je to o čtrnáct korun více. Většina zaměstnavatelů ale poskytuje na oběd nižší příspěvek, zpravidla kolem 140 korun. Polední menu přitom v loňském roce mírně zdražila na 194 korun.
6. 1. 2025

Stoupá počet samoodečtů. Podle dodavatelů energií je na ně ideální doba

Počet provedených samoodečtů energií – tedy elektřiny a plynu – stoupá. Podle některých dodavatelů je k tomu právě teď ideální doba. Od ledna totiž řadě zákazníků energie zlevnily a změnila se také cena regulované složky. Samoodečet ale není povinný. Spotřebu ke konci roku případně dodavatel odhadne.
6. 1. 2025

Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun

Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun, oznámil resort financí. Návrh rozpočtu na loňský rok počítal původně se schodkem 252 miliard korun, v říjnu ale sněmovna plánovaný deficit zvýšila o třicet miliard kvůli dopadům zářijových povodní. Státní dluh ke konci roku 2024 vzrostl na 3,365 bilionu korun, o rok dřív byl 3,111 bilionu.
6. 1. 2025Aktualizováno6. 1. 2025

Ceny energií zřejmě budou letos dál klesat

Průměrné ceny energií podle regulačního úřadu i ministerstva průmyslu letos dál klesnou. Důvodem je příznivý vývoj na trzích. Ten pozitivně upravil ceníky dodavatelů už minulý rok. Tak výraznou vlnu zlevňování jako loni ale už společnosti neočekávají. Ceny tak zůstanou výše než před energetickou krizí.
6. 1. 2025
Načítání...