Washington - Mezinárodní měnový fond (MMF) získal od členských zemí závazné přísliby na více než 430 miliard dolarů (přes 8,1 bilionu korun) nových úvěrových zdrojů. Uvedla to skupina G20 po páteční schůzce ministrů financí a šéfů centrálních bank členských zemí. MMF tím dosáhl vytyčeného cíle, jeho zdroje na novou pomoc zemím zasaženým dluhovou krizí v eurozóně i dalším státům se tak zvýší téměř na dvojnásobek. K posílení zdrojů fondu přispěla i Česká republika. Spojené státy se k navýšení zdrojů fondu připojit odmítly, stejně tak Kanada.
Výsledek podle výkonné ředitelky fondu Christine Lagardeové ukazuje odhodlání mezinárodního společenství poskytnout MMF nástroje k obraně před krizemi. „Je to mimořádně významné a nutné, je to vyjádření kolektivní vůle,“ řekla. Dodala, že celkové úvěrové zdroje MMF, včetně těch, které má právě rozpůjčeny, se díky tomu zvýší nad hranici bilionu dolarů z dosavadních 485 miliard USD.
MMF v lednu odhadl, že bude potřebovat navíc 500 miliard dolarů na poskytování půjček a dalších 100 miliard dolarů na vytvoření ochranné bariéry proti rizikům dluhové krize v eurozóně. Lagardeová minulý týden za „kritické množství“ označila částku 400 miliard dolarů.
Lagardeová po schůzce uvedla, že vedle většiny vyspělých zemí se k navýšení zdrojů připojí i Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, čili skupina BRICS. Jejich konkrétní přísliby ale neuvedla a skupina je chce oznámit na červnovém summitu G20 v Mexiku. Z dalších rozvíjejících se ekonomik předběžně slíbily podílet se na navýšení úvěrových fondů Malajsie, Thajsko a Indonésie.
Příspěvek BRICS je zásadní, protože Čína podle zdrojů agentury Reuters dodá 60 miliard dolarů, tedy stejně jako Japonsko, Rusko už potvrdilo, že dá deset miliard, Brazílie by měla dát deset až 20 miliard. Sama eurozóna se už dříve dohodla, že poskytne fondu 150 miliard eur, tedy asi 200 miliard dolarů.
Česká vláda letos rozhodla, že z devizových rezerv České národní banky poskytne MMF půjčku 1,5 miliardy eur, čili asi dvě miliardy dolarů. ČNB si za souhlas s půjčkou vymínila poskytnutí vládní záruky za tento úvěr i půjčku zhruba jedné miliardy eur z roku 2009.
Potřebu zvýšit zdroje MMF ukázaly obnovené problémy Španělska a Itálie, které minulý týden na finančních trzích vyvolaly obavy z další vlny dluhové krize. To zvýšilo naléhavost zvýšení „palebné síly“, popřípadě „protipožární bariéry“ MMF. G20 ale zdůraznila, že nové zdroje nejsou určeny výlučně pro eurozónu, kde již od MMF dostaly pomoc v dluhové krizi dvakrát Řecko, a dále Irsko a Portugalsko.
EU se vzdá dvou svých míst ve výkonné radě MMF
G20 jednala i o otázce dokončení reforem členských kvót a hlasovacích práv, protože země jako Čína, Brazílie a Rusko požadovaly, aby za poskytnuté peníze dostaly závazný příslib dokončit reformy co nejrychleji. Podle změn dohodnutých v roce 2010 se má například Čína stát třetím největším akcionářem MMF po USA a Japonsku.
G20 tak na schůzce potvrdila závazek dokončit reformu kvót, která zvýší váhu rychle rostoucích zemí na úkor vyspělého světa, do výročního zasedání MMF letos v říjnu. Na leden příštího roku pak bude G20 prosazovat zahájení nové revize kvót, která by byla završena do počátku roku 2014.
Evropská unie po schůzce potvrdila, že se na podzim vzdá dvou ze svých osmi křesel v výkonné radě MMF, která má 24 míst. Řekla to dánská ministryně Margrethe Vestagerová, jejíž země nyní EU předsedá. Ministři financí EU se v říjnu 2010 dohodli, že EU v rámci reforem rozdělení moci v MMF přepustí dvě svá místa zástupcům rozvojových ekonomik.
Svá vlastní místa ve výkonné radě má Německo, Francie a Británie. Skupiny menších členských zemí MMF v radě zastupují z EU Belgie, Nizozemsko, Španělsko, Itálie a Dánsko a dvě z těchto zemí se budou muset těchto pozic vzdát.
Seznam závazných příslibů jednotlivých členských zemí nebo seskupení:
- eurozóna 150 miliard eur (asi 200 miliard USD)
- Japonsko 60 miliard USD
- Británie 15 miliard USD
- Saúdská Arábie 15 miliard USD
- Jižní Korea 15 miliard USD
- Švédsko 10 miliard USD, později zvýší na 14,7 miliardy USD
- Švýcarsko 10 miliard USD
- Norsko 9,3 miliardy USD
- Polsko 8 miliard USD
- Dánsko 7 miliard USD
- Austrálie 7 miliard USD
- Singapur 4 miliardy USD
- Česká republika 1,5 miliardy eur (asi 2 miliardy USD)
Zdroj: MMF, vládní činitelé
