Fronty na banány letos vystřídají fronty na zimní pneu

Praha – Český trh registruje v poslední době nedostatkové zboží - zimní pneumatiky. V době krize totiž někteří výrobci uzavřeli své továrny, kterým nehrála do karet ani vysoká cena kaučuku. Za tou stála zejména nepřízeň počasí v jihovýchodní Asii, kde se pěstuje. Kvůli rozšířenému počtu úseků, které zimní přezutí vyžadují, je navíc Češi kupují daleko více než v minulých letech. Vyšší poptávka se tak projevuje i na jejich ceně.

Ročně se v Česku prodá 2,2 milionu zimních pneumatik. Ovšem kdo ještě své auto na zimu nepřezul, musí počítat s tím, že nejspíš neuspěje hned v prvním pneuservisu. Z pneumatik je totiž nedostatkové zboží - chybí téměř všechny typy, což se projevuje i na ceně. „Během čtrnácti dnů to šlo víceméně každý týden o pět procent nahoru. Pneumatiky prostě nejsou,“ dokládá jednatel firmy Pneuservis Sapa Jiří Šťastný.

Podle výrobců je problém v tom, že u nich ještě doznívá krize a nebyli schopní vyrobit tolik pneumatik, kolik potřebuje trh. Do alarmu nedostatkového zboží zafungovala i mediální panika, že kvůli zvýšení cen kaučuku ve světě gumy výrazně podraží. Lidé je proto skupují ve snaze předzásobit se. „Proto teď přezouvají, dalo by se říct, jak zběsilí,“ říká Marek Petráček z Pneuservisu Janpet.

Na vině je i více úseků s povinnou zimní výbavou

„Myslím, že do ceny ani tak nezasahuje avizované zdražení, ale že se spíš jedná o záležitost toho, že se prodloužily úseky, na kterých je nutné zimní obutí,“ vysvětluje mluvčí ÚAMK Igor Sirota. Servisy tedy varují, že až vyprodají nynější zásoby, nebudou mít od koho pneumatiky koupit. Navíc nedokáží říct, kdy se situace uklidní.

Z tahů, které spravuje stát, je zimní výbava od dnešního dne povinná na části dálnice D1 a na jedenácti úsecích silnic I. třídy. Povinnost použít zimní výbavu platí také na horských silnicích ve většině krajů, na Vysočině stojí značky se symbolem vločky a osobního auta i na komunikacích souběžných s dálnicí D1.

Test pneumatik: pozor na čínské modely

Test zimních pneumatik provedl nedávno pořad České televize Černé ovce ve spolupráci s časopisem TEST. Z dvaceti osmi testovaných sad zimních pneumatik získalo pouze pět za svoji celkovou kvalitu známku „dobře“ (nejlepší známka testu). Loni, kdy se testovaly rozměry 185/60 R14T a 205/55 R16H, to přitom bylo jedenáct z třiceti čtyř. Čtyřem modelům uniklo dobré hodnocení velmi těsně; zradilo je především jejich chování na sněhu, případně na náledí. Odnesly si tak známku „uspokojivě“. Rada k obezřetnosti při výběru platí letos ještě více než loni, zároveň platí i rada vyhýbat se pneumatikám neznámých značek čínské provenience.

Nejlepší pneumatikou se podle testu stala guma o rozměru 225/45 R17 - model Michelin Alpin A4. Odvádí dobré výkony a pomalu se opotřebovává. Odpovídá tomu ale i cena, kdy přezutí auta přijde na téměř devatenáct tisíc korun. „Z menšího rozměru 185/65 R15 je vhodné do městského provozu obout pneumatiku Dunlop SP Winter Sport 3D, která sice neoplývá skvělými vlastnostmi na náledí, ovšem v případě mokré i suché vozovky prokazuje dobré výsledky,“ uvádí časopis.

Nejhoršího hodnocení v testu, tedy „nedostatečně“, dosáhly shodně čínské pneumatiky Westlake SW 601 Snowmaster a Interstate Winter IWT-2. Neuspěl ani model Star Performer Winter. Redaktor časopisu TEST Václav Beneš varuje: „Jejich ceny mohou být lákavé, ale v tomto případě radíme nešetřit na nesprávném místě. Oba modely dosahují katastrofálních výsledků zejména na mokré vozovce, kdy se vozidla dala jen stěží ovládat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 12 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 18 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...