Paříž - Manifestacemi a stávkami chtěly dnes největší francouzské odborové svazy protestovat proti vládním plánům reformy penzí a hlavně novém zákonu o pětatřicetihodinovém pracovním týdnu. Organizátoři doufali, že se jejich akcí zúčastní přes milion lidí, účast na protestech ale nakonec byla mnohem nižší. Fronta odborů byla rozdělena a protesty proto skončily neúspěchem, což nahrává reformnímu úsilí prezidenta Sarkozyho.
Dnešní protesty byly slabé
Manifestace byly svolány ve více než 100 městech. Největší se konala v Paříži, kde se na ní podle organizátorů sešlo 55 tisíc, podle policie to však bylo jen 18 tisíc lidí. Podobný nepoměr je i v údajích z dalších měst. V Marseille dokonce odbory udaly 60 tisíc účastníků, ve skutečnosti to byly jen 4 tisíce.
Nezdařily se tradičně úspěšné protesty železničářů, vlaková doprava dnes ráno fungovala prakticky normálně s výjimkou některých regionálních tratí, skoro normální provoz byl také v pařížské městské dopravě. Větší potíže byly v dopravě v některých jihofrancouzských městech jako Nice a Cannes. Také letecká doprava fungovala bez potíží.
K protestům vyzvaly největší odborové ústředny - Všeobecná konfederace práce (CGT) a Francouzská demokratická konfederace práce (CFDT). Manifestace jsou svolány ve více než sto městech. Další velké centrály se ale k výzvě nepřipojily. „Nejenže se nepodařilo zorganizovat demonstrace ve 120 městech, ale co je hodně symbolické - v Paříži na místě zbořené Bastily dnes ani nemuseli zastavit dopravu," upozorňuje Adolf Bašta
Odborářům se nelíbí reformy důchodů a přesčasů
Odborům se nelíbí prodloužení doby přispívání na penzi ze 40 na 41 let a hlavně připravovaný návrh změn zákona o pracovní době. Návrh, o kterém bude vláda jednat ve středu, předpokládá, že o maximálním počtu přesčasových hodin a o kompenzacích za ně se bude jednat ne na odvětvové, ale na podnikové úrovni a že budou možné i individuální dohody. Odbory tvrdí, že to zvýhodní zaměstnavatele.
Návrh odpovídá Sarkozyho snahám reformovat pětatřicetihodinový pracovní týden, který zavedli před deseti lety socialisté a který se podle nynější vládní pravice stal brzdou hospodářského rozvoje. Sarkozy reformu sliboval už v kampani k loňským prezidentským volbám. Zákon byl už částečně pozměněn a podniky mohou za určitých okolností stanovit pracovní dobu až na 38 nebo 39 hodin týdně.
Změny jsou již na obzoru
Po nepovedených protestech však Sarkozy reformy prosadí snáze. „I samotné odbory teď uznávají, že jim něco z vládních plánů prospěje," tvrdí francouzský obchodní rada v Praze Bernard Boidin.
Ve většině evropských zemí je pracovní týden podstatně delší než ve Francii. Chystaná celounijní úprava mluví dokonce o 60 hodinách včetně přesčasů. Do evropského parlamentu se dostane zřejmě v druhé půli roku, tedy za francouzského předsednictví. „Francie i nadále bude tlačit na to, aby pracovní týden byl co nejkratší," myslí si však ekonom Dan Šťastný.
