Francouzi spěchají s pomocí Řecku stejně jako Němci, nejspíš to ale nebude stačit

Berlín/Paříž – Řecko bude během tří následujících let potřebovat 150, ne 110 miliard eur, které mu eurozóna a Mezinárodní měnový fond přislíbily. Řekl to podle serveru německého deníku Bild státní tajemník ministerstva financí Steffen Kampeter. Zbývajících 40 miliard prý Řecko podle Kampetera získá z kapitálového trhu. Pokud potřebné finance Atény nezískají z trhu, budou muset znovu pomoci státy eurozóny. Ty se schválením pomoci Řecku pospíchají, aby uklidnily finanční trhy. Po Německu dnes začali se schvalováním pomoci Aténám i Francouzi.

„Ano, jsou vyšší,“ potvrdil nejmenovaný zdroj z německé vlády, že řecké finanční potřeby budou přesahovat dohodnutých 110 miliard eur. O kolik, to však neuvedl. Záchranný balík pro Atény totiž předpokládá, že se Řecko do 18 měsíců postupně vrátí na kapitálové trhy.

Nejvíce si s pomocí Řecku pospíšilo Německo, Francie mu dýchá na záda

Se schvalováním pomoci Řecku pospíchají i Francouzi. Francouzský parlament schválil pomoc v noci na dnešek. Členové eurozóny se totiž dohodli, že je třeba jednat rychle. Francie do balíku 110 miliard eur, na kterém se o víkendu dohodly EU a Mezinárodní měnový fond, přihodí během tří let 16,8 miliardy eur. Letos pomohou Řecku Francouzi zhruba čtvrtinou. Pro návrh hlasovaly výjimečně spolu vládnoucí Svaz pro lidové hnutí (UMP) i Socialistická strana (PS). Proti hlasovali jen poslanci Francouzské komunistické strany (PCF) a levice. Projekt pomoci schválila Francie bez pozměňovacích návrhů. Text bude schvalovat ještě Senát, pravděpodobně ve čtvrtek.

Jako první však schválila svůj podíl na pomoci Aténám v pondělí německá vláda. Německo jako největší ekonomika eurozóny pošle Řecku také nejvíce peněz, tedy více než 22 miliard eur. Příslušný zákon ale musí ještě schválit parlament a podepsat prezident. Očekává se, že by se tak mohlo stát už v pátek.

Naopak Slovensko zatím svůj příspěvek ve výši přes 800 milionů eur (v přepočtu 20 miliard korun) poslat nechce. Premiér Fico podmínil rozhodnutí o pomoci schválením úsporných opatření v řeckém parlamentu. Bez ohledu na to, jak rychle budou jednotlivé země ochotné pomoc Řecku schválit, však bude mít eurozóna nezbytnou část peněz pro Řecko připravenou do poloviny května.

Finanční trhy se na Řecko stále dívají s nedůvěrou, euro nejníže za rok

Na finančních trzích se opět obnovily obavy z šíření řecké dluhové krize do dalších zemí. Objevily se také spekulace, že obrovský odsouhlasený balík pomoci Řecku ve výši 110 miliard eur nebude na řešení situace stačit, komentoval vývoj analytik Komerční banky Miroslav Adamkovič. Výsledkem pro burzovní indexy jsou razantní výprodeje a útěk k relativně bezpečnějším instrumentům. K nejpostiženějším sektorům se řadí banky a komoditní tituly.

O tom, že chystaná pomoc Řecku investory nepřesvědčila, vypovídá dnešní vývoj kurzu eura a akcií evropských firem. Euro na trzích pokračuje v poklesu vůči dolaru a propadlo se nejníže za rok. V 17:15 SELČ euro vůči dolaru oslabilo o 1,23 procenta na 1,3028 USD. Pod 1,31 USD se euro propadlo poprvé od dubna 2009. K jenu euro kleslo o 1,28 procenta na 123,14 JPY. Vůči dolaru jen nepatrně stoupl o 0,07 procenta na 94,49 JPY.

Oslabuje také koruna

Navíc česká měna dnes kvůli rostoucí averzi k riziku na světových finančních trzích výrazně oslabila. Proti pondělku byla koruna v 17:00 vůči euru slabší o 26 haléřů na 25,81 Kč/EUR a k dolaru o 42 haléřů na 19,81 Kč/USD.

„Rostoucí obavy z toho, že se Řecku nepodaří svou dluhovou situaci zvládnout, vedou investory k tomu, že se zbavují rizikovějších aktiv a utíkají k těm bezpečnějším. Růst rizikové averze se tak mimo jiné podepisuje na pádu akciových indexů, společné evropské měny a středoevropských měn včetně české koruny,“ uvedl Jan Vejmělek z Komerční banky.

V Evropě nejvíc trpí finanční sektor

Na evropských burzách nejvíce klesá finanční sektor. Evropský akciový trh dnes obnovil propad, jeho hlavní index klesl o tři procenta na dvouměsíční minimum a ztratil poslední zbytky letošních přírůstků. Indexy táhly dolů i akcie těžařů a producentů ropy a zemního plynu, za čímž stojí sčítání škod po nehodě ropné plošiny v Mexickém zálivu.

Ze situace nejen na akciových trzích těží hlavně drahé kovy, jako je zlato, jehož cena v posledních dnech stoupá a je blízko rekordu. V některých měnách cena zlata zdolává rekord každým dnem.

Poklesy se nevyhnuly ani pražské burze, která dnes výrazně oslabila. Index PX v závěru ztratil 2,07 procenta na 1256,1 bodu. Celá burza tonula v červených číslech, stejně jako okolní středoevropské trhy. Nejmenší ztrátu zaznamenala energetická společnost ČEZ, která ráno brzdila všeobecný sestup a v závěru přišla o 0,1 procenta na 924,20 Kč při objemu přes 756 milionů korun. Ostatní tituly na tom byly hůř ve výsledcích i v objemu.

  • Osvětlení Eiffelovy věže zdroj: wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/716/71565.jpg
  • Akcie zdroj: financialadvice.co.uk http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1369/136844.jpg
  • Peníze autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1586/158555.jpg
  • Burza cenných papírů Praha autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/691/69058.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 2 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánovčera v 19:43

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12
Načítání...