Paříž – Statisíce lidí ve francouzských městech dnes nanovo demonstrovaly proti návrhu zákona o důchodové reformě. Protesty ve francouzských městech začaly už dopoledne. Hlavní demonstrace proběhla odpoledne již tradičně v Paříži. Odbory Francouze k protestům vyzvaly již 24. září. Jde o třetí pochod od konce prázdnin a poprvé se konal v sobotu. Údaje o účasti se poměrně výrazně liší. Podle francouzského ministerstva vnitra se demonstrací účastnilo 890 tisíc lidí, podle odborů pochodovalo v průvodech kolem 2,9 milionu účastníků. Počet akcí byl však vyšší než v září. Dnešní akce rozhodně není poslední, další vlnu stávek a protestů zorganizovaly odbory na 12. října.
Nejvíce se protestovalo odpoledne
Odborový svaz CGT už se nechal slyšet, že do ulic vyšlo 229 průvodů. Demonstrovalo se prý například v Rennes, Saint-Brieuc na západě země, Saint-Etienne na východě, v Aix-en-Provence na jihu či v Calais na severu. V metropoli a dalších velkých městech se demonstrace uskutečnily odpoledne. Při posledních zářijových manifestacích vyšlo do ulic podle odborů až tři miliony lidí, úřady však tvrdily, že to bylo na 1,12 milionu.
Odbory chtějí demonstrací vládu přinutit, aby ustoupila ve věci návrhu důchodové reformy, kterou již schválili v prvním čtení poslanci. Francouzům vadí zvýšení minimální hranice odchodu do důchodu ze 60 na 62 let. Opatření by chtěla vláda prosadit do roku 2018. Návrh zákona začne v úterý projednávat horní komora francouzského parlamentu.
Publicista Jiří Slavíček
„Vlna sociální nespokojenosti prochází v podstatě celou Evropskou unií. Ale ve Francii je to trochu specifické, protože většina Francouzů, i těch nestávkujících, by byla hluboce překvapena, a myslím i zarmoucena, kdyby nebyly podzimní stávky. To je tady místní tradice, a kdyby k té stávce nedošlo, tak by si každý říkal: To jsme na tom špatně, když už nemáme ani za co stávkovat.“
Důchodová reforma je hlavním projektem prezidenta Nicolase Sarkozyho ve druhé části jeho pětiletého mandátu. Reformu označuje za nezbytnou s ohledem na vysoký deficit státního rozpočtu, což podle průzkumu uznává i většina obyvatel. Sarkozy připustil možné úpravy, ale odmítl ustoupit ohledně pozdějšího odchodu do důchodu.
Podle Slavíčka jsme svědky typických stávek z počátku Páté republiky. Stávka sociální se totiž začíná měnit ve stávku politickou a sociální nespokojenost se mění v otázku politickou. Levicová opozice považuje pozdější odchod do důchodu za nespravedlivý pro ty zaměstnance, kteří začali pracovat pozdě a vykonávali fyzicky náročné povolání. Podle průzkumů také většina Francouzů podporuje protestní hnutí, ale reformu považuje za nevyhnutelnou. Sarkozy se proto podle publicisty má ještě na co těšit.
