Fond už vyplácí klienty MSD, jejich data jsou na internetu

Praha – Fond pojištění vkladů začal prostřednictvím poboček České spořitelny vyplácet náhrady klientům zkrachovalého Metropolitního spořitelního družstva (MSD). Jen za první den vyplatila spořitelna více než třetině z nich 4,5 miliardy korun. Jak zjistil server iDNES.cz, údaje o téměř čtrnácti tisících střadatelích družstva jsou veřejně dostupné na internetu v insolvenčním rejstříku.

Zhruba 13 600 klientů MSD dostane vklady včetně úroků podle stavu k 27. prosinci. Právě v tento den fond obdržel od ČNB oznámení o neschopnosti družstva dostát závazkům. Klienti MSD mají nárok na celkem 12 miliard. Jedná se o druhou nejvyšší výplatu v historii fondu – víc dostali jen klienti zkrachovalé Union banky v roce 2003.

Fond vyplatí klientům 100 procent jejich vkladů, maximálně však 2,744 milionu korun na jednoho vkladatele. Jde o ekvivalent částky 100 000 eur podle kurzu 27,44 CZK/EUR (kurz platný rovněž k 27. prosinci 2013).

Fond disponuje rezervami ve výši 27,5 miliardy korun, přispívají do něj čtvrtletně ze zákona všechny banky, stavební spořitelny a družstevní záložny.

Těch, co si na účtu naspořili víc než 100 000 eur, je podle fondu 112. Zda peníze nad tento limit obdrží, rozhodne až konkurz. „Tito žadatelé obdrží 2 744 000 korun a zbylou výši vkladu potom musí přihlásit do insolvenčního řízení. Budou následně uspokojeni v rámci konkurzní podstaty,“ upřesnila výkonná ředitelka fondu Renata Kadlecová.

Pražská pobočka Metropolitního spořitelního družstva
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Náhrady se budou vyplácet na pobočkách České spořitelny po dobu tří let, tedy do 27. ledna 2017. O peníze se mohou hlásit nejen ti, co měli k 27. prosinci 2013 v kampeličce vložené peníze, ale i jejich dědicové a právní nástupci. „K vyzvednutí výplaty náhrad není potřeba, aby se klient objednával. Pro výplatu si může dojít kdykoliv v provozních dobách každé z poboček,“ dodala Kadlecová.

K prokázání nároku na peníze postačí předložit platný průkaz totožnosti, tedy občanský průkaz nebo cestovní pas (čtěte víc). Podle mluvčí České spořitelny Heleny Matuszné probíhají výplaty vkladů bez problémů – převážnou většinu peněz si lidé nechávají poslat bezhotovostně. Průměrná výše vkladu na jednoho klienta činí podle statistik fondu 888 075 korun. Téměř polovinu klientů tvoří lidé starší 56 let, nejvíce jich pochází z Prahy a Brna.

Kolik kdo vložil, si lze přečíst na internetu

Zatímco se klienti zkrachovalého družstva dočkali náhrad, v internetové verzi insolvenčního rejstříku byly zveřejněny jejich citlivé údaje. Podle zjištění serveru iDNES.cz jsou v insolvenčním návrhu a jeho přílohách dostupné informace o výši vkladů a době jejich trvání či o výši úvěrů a průběhu splácení. Začerněna jsou jen bydliště a data narození fyzických osob.

Server upozornil, že údaje mohou zůstat veřejné i několik let. Podle ČNB ani soudu přitom nedošlo k porušení bankovního tajemství, píše se na iDNES.cz. Existuje ale podezření, že tím došlo k vyzrazení osobních údajů, s jejichž pomocí je možné některé osoby ze seznamu identifikovat. Redakci MF DNES se totiž podařilo kontaktovat klienta s nejvyšším vkladem po zhruba hodinovém hledání na internetu.

MSD je považováno za největší kampeličku v zemi. Česká národní banka (ČNB) mu odňala povolení působit jako družstevní záložna v polovině prosince. Podle centrální banky MSD poskytovalo úvěry ve výši až stovek milionů korun k financování nekonkrétních a neověřených podnikatelských záměrů, což poškozovalo zájmy vkladatelů a ohrožovalo stabilitu firmy (čtěte víc).

„Tyto nedostatky poškozovaly zájmy členů družstva a významným způsobem ohrožovaly bezpečnost a stabilitu celé družstevní záložny. Bylo zjištěno, že Metropolitní spořitelní družstvo například poskytovalo úvěry ve výši desítek i stovek milionů korun k financování nekonkrétních, neověřených i nereálných podnikatelských záměrů a přitom ani řádně neprověřovalo žadatele o tyto úvěry,“ vysvětlil mluvčí ČNB Tomáš Zimmermann pro ČRo.

Městský soud v Praze poslal MSD do konkurzu na návrh vedení záložny 23. prosince. Proti odebrání licence protestovali klienti i vedení družstva.

Družstvo mělo už od května na účtech zablokováno přes 2 miliardy, a to na základě podezření z vyvádění peněz do zahraničí. Zmrazení peněz se podle záložny dotklo zhruba 15 tisíc lidí z celé republiky. Proti rozhodnutí o zablokování záložna podala neúspěšně několik stížností k pražskému vrchnímu soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Objem hypoték v červnu stoupl

Banky a stavební spořitelny v tuzemsku poskytly v červnu hypotéky za 37,5 miliardy korun, což je proti květnu nárůst o devět procent. Nové úvěry bez refinancování vzrostly o sedm procent na 29,4 miliardy. Úrokové sazby nových úvěrů v červnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,6 na 4,56 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
06:23Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Z Trumpových výhrůžek málokterá dopadla, říká ekonom Bartoň

Prezident USA Donald Trump v pondělí varoval Rusko, že pokud do padesáti dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, přijdou velmi vysoká cla. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka by opatření mohlo představovat „silný kalibr“, pokud by skutečně platila sekundární cla na obchodní partnery Moskvy ve výši stovek procent. Podle datového ekonoma Anglo-American University v Praze Petra Bartoně však „zatím z těch jeho (Trumpových) výhrůžek málokterá dopadla“. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

Dvě třetiny kontrol autobazarů odhalily problémy

Při koupi auta z autobazaru by zákazníci měli trvat na úplných a neměnných informacích o ceně, technickém stavu i historii vozu. Česká obchodní inspekce loni zjistila pochybení ve dvou třetinách kontrol, včetně nepravdivých údajů o stavu vozidla nebo počtu najetých kilometrů. Prodejci by měli poskytnout konečnou cenu a doložit servisní knížku.
před 20 hhodinami

Třicetiprocentní cla mohou učinit evropský export nekonkurenceschopným, tvrdí analytik

Pokud by americký prezident skutečně od 1. srpna uvalil na zboží z Evropské unie třicetiprocentní cla, učinilo by to evropský export „v podstatě nekonkurenceschopným,“ říká zástupce ředitele institutu Europeum Viktor Daněk. Podle ekonomky Jany Matesové Trump nedosáhne kýženého přesunu výroby do USA, protože jeho oznámení provází nepředvídatelnost. Evropská unie podle svých představitelů dlouhodobě usiluje o obchodní dohodu se Spojenými státy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Cena bitcoinu se poprvé přehoupla přes 123 tisíc dolarů

Nejznámější kryptoměna bitcoin poprvé překonala hranici 123 tisíc dolarů a stanovila nový rekord 123 153,22 (2,6 milionu korun), uvedl v pondělí ráno Reuters. Americká Sněmovna reprezentantů bude zároveň v pondělí projednávat několik návrhů zákonů, které mají digitálním měnám dodat legislativní rámec, o který jejich zastánci dlouhodobě usilovali.
včeraAktualizovánovčera v 17:19

Neúplné a nespolehlivé, tepe po kontrole digitální technické mapy NKÚ

Digitální technické mapy neobsahují spolehlivé informace o poloze plynovodů, vodovodů, kanalizací, elektrických a komunikačních kabelů i dalších prvků technické infrastruktury. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole využití peněz na vznik a vývoj těchto map včetně souvisejících informačních systémů. Systém map je podle NKÚ z hlediska údajů neúplný a nespolehlivý. Ministerstvo průmyslu a obchodu v reakci uvedlo, že kontrola se uskutečnila před dokončením projektu.
včeraAktualizovánovčera v 10:41

Letiště Praha plánuje novou čtvrť, otevře se i soukromým investorům

Rozsáhlý rozvoj čeká okolí hlavních terminálů Letiště Václava Havla. Státní podnik plánuje výstavbu nové čtvrti, která se má s odletovými halami přímo propojit. Umožnila to novela zákona platná od července, letišti nově dovoluje spolupracovat se soukromými investory na rozvoji strategické infrastruktury. Zastavět se má přes 35 tisíc metrů čtverečních. Většinu projektů zajistí letiště samo, část ploch nabídne dalším investorům. Ti budou muset projít důkladným prověřením.
včera v 07:10

Zmírnit, odložit, nebo zrušit? Politici řeší nové emisní povolenky

Předpokládaný dopad emisních povolenek pro domácnosti, tedy systému ETS 2 plánovaného od roku 2027, je zdražení litru benzinu a nafty o tři koruny a zvýšení ceny megawatthodiny plynu o dvě stě korun. To platí při ceně povolenky 45 eur za tunu oxidu uhličitého, s čímž počítá analýza resortu životního prostředí, kterou má ČT k dispozici. Poplatky ale mohou být i vyšší. Vláda chce spolu s dalšími státy systém změnit, než začne platit.
13. 7. 2025
Načítání...