Fiskální pravidla mají platit jen pro eurozónu, shodl se Nečas s Orbánem

Budapešť - Česká republika i Maďarsko si myslí, že nová mezinárodní smlouva ke zlepšení fiskální disciplíny zemí eurozóny by se neměla vztahovat na země EU, které nyní eurem neplatí, a platit by pro ně měla začít až okamžikem jejich vstupu do eurozóny. Po dnešním společném jednání v Budapešti to řekli český premiér Petr Nečas a jeho maďarský protějšek Viktor Orbán. Praha a Budapešť mají stejný názor také v tom, že případná daňová harmonizace by nepřinesla „nic pozitivního, nic dobrého“ a problémem by bylo, kdyby se o ní nyní vznikající dokument zmiňoval „přímo či nepřímo“. Komunikace obou zemí v otázkách přípravy nové smlouvy bude pokračovat i nadále.

„My preferujeme, aby se tato nová mezinárodní smlouva aplikovala na nečlenské státy eurozóny až v okamžiku jejich vstupu do eurozóny,“ prohlásil na tiskové konferenci po jednání s Orbánem Nečas. Zatím totiž podle něj není jasná představa, jak by se vlastně dohoda na nečlenské země eurozóny měla vztahovat. Mezi zvažované možnosti patří prý například také to, že by se na ně vztahovala ve chvíli, kdy svou národní měnu zafixují v rámci mechanismu směnných kurzů ERM-2. „Je tu v tuto chvíli příliš mnoho nejasností,“ podotkl.

Česká republika nejprve váhala, zda se ke smlouvě, na jejímž vzniku se dohodli vedoucí představitelé EU minulý pátek, vůbec připojí. Nyní bylo rozhodnuto, že se trojice českých vyjednávačů bude účastnit přípravy dokumentu, který má být hotov na jaře, a teprve poté na základě konkrétní podoby smlouvy padne poslední slovo. „Konkrétní parametry této smlouvy teprve budou dojednávány, a v tuto chvíli nemá význam spekulovat o větších detailech,“ podotkl Nečas. ČR má při tom určité hranice, které odmítá překročit.

Orbán zdůraznil, že ani Maďarsko se nehodlá vzdát samostatné daňové politiky, která podle něj pomáhá zvyšovat efektivitu maďarské ekonomiky, která je nyní v problémech. „Také o tom budeme rokovat se státy eurozóny,“ zdůraznil s tím, že tato věc je pro Budapešť klíčovou. Předseda maďarské vlády přitom poznamenal, že Maďarsko se i bez pobídek zvenčí snaží sledovat principy hospodářské disciplíny a hodlá tak činit i v příštím roce. „Je naším vlastním zájem, abychom měli přísnější pravidla, než jaká má obecně EU,“ řekl Orbán. Projektu společné rozpočtové politiky eurozóny pak popřál „mnoho úspěchu“.

2 minuty
Reportáž Lucie Edrové
Zdroj: ČT24

Nečas na své dnešní jednodenní návštěvě Maďarska hovořil s Orbánem také o hospodářských tématech. Na tiskové konferenci připomněl, že vzájemná obchodní výměna obou zemí zatím dosáhla jen asi 80 procent objemu z doby před začátkem hospodářské krize v roce 2008. „Vzájemné investice mají velký potenciál,“ zdůraznil český premiér, kterého do Maďarska doprovází desítka českých podnikatelů.

Spolupráce v energetice i leteckém výcviku

S Orbánem se bavil také o energetice, o možnosti diverzifikovat zdroje surovin i jejich přepravní trasy. V této oblasti je podle premiéra dobrá spolupráce mezi českým ČEZem a maďarským podnikem MOL, které plánují společné stavby plynových elektráren nejen v Maďarsku, ale také například na Slovensku.

Bitevník L-159
Zdroj: ČT24

Obě země spolupracují i při výcviku vojenských pilotů, maďarští letci využívají českých bitevníků L-159 pro výcvik pilotů stíhaček Jas-39 Gripen, které obě země používají. „My jsme nadále připraveni v této oblasti intzenzivně spolupracovat,“ podotkl Nečas s tím, že v ČR vznikl efektivní a úsporný systém výcviku pilotů pro gripeny. Český premiér také připomněl české plány na opravy původně ruských vrtulníků v ČR, ale i mezinárodního výcvikového centra pro jejich piloty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 16 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 23 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...