Fiskální pravidla mají platit jen pro eurozónu, shodl se Nečas s Orbánem

Budapešť - Česká republika i Maďarsko si myslí, že nová mezinárodní smlouva ke zlepšení fiskální disciplíny zemí eurozóny by se neměla vztahovat na země EU, které nyní eurem neplatí, a platit by pro ně měla začít až okamžikem jejich vstupu do eurozóny. Po dnešním společném jednání v Budapešti to řekli český premiér Petr Nečas a jeho maďarský protějšek Viktor Orbán. Praha a Budapešť mají stejný názor také v tom, že případná daňová harmonizace by nepřinesla „nic pozitivního, nic dobrého“ a problémem by bylo, kdyby se o ní nyní vznikající dokument zmiňoval „přímo či nepřímo“. Komunikace obou zemí v otázkách přípravy nové smlouvy bude pokračovat i nadále.

„My preferujeme, aby se tato nová mezinárodní smlouva aplikovala na nečlenské státy eurozóny až v okamžiku jejich vstupu do eurozóny,“ prohlásil na tiskové konferenci po jednání s Orbánem Nečas. Zatím totiž podle něj není jasná představa, jak by se vlastně dohoda na nečlenské země eurozóny měla vztahovat. Mezi zvažované možnosti patří prý například také to, že by se na ně vztahovala ve chvíli, kdy svou národní měnu zafixují v rámci mechanismu směnných kurzů ERM-2. „Je tu v tuto chvíli příliš mnoho nejasností,“ podotkl.

Česká republika nejprve váhala, zda se ke smlouvě, na jejímž vzniku se dohodli vedoucí představitelé EU minulý pátek, vůbec připojí. Nyní bylo rozhodnuto, že se trojice českých vyjednávačů bude účastnit přípravy dokumentu, který má být hotov na jaře, a teprve poté na základě konkrétní podoby smlouvy padne poslední slovo. „Konkrétní parametry této smlouvy teprve budou dojednávány, a v tuto chvíli nemá význam spekulovat o větších detailech,“ podotkl Nečas. ČR má při tom určité hranice, které odmítá překročit.

Orbán zdůraznil, že ani Maďarsko se nehodlá vzdát samostatné daňové politiky, která podle něj pomáhá zvyšovat efektivitu maďarské ekonomiky, která je nyní v problémech. „Také o tom budeme rokovat se státy eurozóny,“ zdůraznil s tím, že tato věc je pro Budapešť klíčovou. Předseda maďarské vlády přitom poznamenal, že Maďarsko se i bez pobídek zvenčí snaží sledovat principy hospodářské disciplíny a hodlá tak činit i v příštím roce. „Je naším vlastním zájem, abychom měli přísnější pravidla, než jaká má obecně EU,“ řekl Orbán. Projektu společné rozpočtové politiky eurozóny pak popřál „mnoho úspěchu“.

Nahrávám video
Reportáž Lucie Edrové
Zdroj: ČT24

Nečas na své dnešní jednodenní návštěvě Maďarska hovořil s Orbánem také o hospodářských tématech. Na tiskové konferenci připomněl, že vzájemná obchodní výměna obou zemí zatím dosáhla jen asi 80 procent objemu z doby před začátkem hospodářské krize v roce 2008. „Vzájemné investice mají velký potenciál,“ zdůraznil český premiér, kterého do Maďarska doprovází desítka českých podnikatelů.

Spolupráce v energetice i leteckém výcviku

S Orbánem se bavil také o energetice, o možnosti diverzifikovat zdroje surovin i jejich přepravní trasy. V této oblasti je podle premiéra dobrá spolupráce mezi českým ČEZem a maďarským podnikem MOL, které plánují společné stavby plynových elektráren nejen v Maďarsku, ale také například na Slovensku.

Bitevník L-159
Zdroj: ČT24

Obě země spolupracují i při výcviku vojenských pilotů, maďarští letci využívají českých bitevníků L-159 pro výcvik pilotů stíhaček Jas-39 Gripen, které obě země používají. „My jsme nadále připraveni v této oblasti intzenzivně spolupracovat,“ podotkl Nečas s tím, že v ČR vznikl efektivní a úsporný systém výcviku pilotů pro gripeny. Český premiér také připomněl české plány na opravy původně ruských vrtulníků v ČR, ale i mezinárodního výcvikového centra pro jejich piloty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 12 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...