Fiskální pravidla mají platit jen pro eurozónu, shodl se Nečas s Orbánem

Budapešť - Česká republika i Maďarsko si myslí, že nová mezinárodní smlouva ke zlepšení fiskální disciplíny zemí eurozóny by se neměla vztahovat na země EU, které nyní eurem neplatí, a platit by pro ně měla začít až okamžikem jejich vstupu do eurozóny. Po dnešním společném jednání v Budapešti to řekli český premiér Petr Nečas a jeho maďarský protějšek Viktor Orbán. Praha a Budapešť mají stejný názor také v tom, že případná daňová harmonizace by nepřinesla „nic pozitivního, nic dobrého“ a problémem by bylo, kdyby se o ní nyní vznikající dokument zmiňoval „přímo či nepřímo“. Komunikace obou zemí v otázkách přípravy nové smlouvy bude pokračovat i nadále.

„My preferujeme, aby se tato nová mezinárodní smlouva aplikovala na nečlenské státy eurozóny až v okamžiku jejich vstupu do eurozóny,“ prohlásil na tiskové konferenci po jednání s Orbánem Nečas. Zatím totiž podle něj není jasná představa, jak by se vlastně dohoda na nečlenské země eurozóny měla vztahovat. Mezi zvažované možnosti patří prý například také to, že by se na ně vztahovala ve chvíli, kdy svou národní měnu zafixují v rámci mechanismu směnných kurzů ERM-2. „Je tu v tuto chvíli příliš mnoho nejasností,“ podotkl.

Česká republika nejprve váhala, zda se ke smlouvě, na jejímž vzniku se dohodli vedoucí představitelé EU minulý pátek, vůbec připojí. Nyní bylo rozhodnuto, že se trojice českých vyjednávačů bude účastnit přípravy dokumentu, který má být hotov na jaře, a teprve poté na základě konkrétní podoby smlouvy padne poslední slovo. „Konkrétní parametry této smlouvy teprve budou dojednávány, a v tuto chvíli nemá význam spekulovat o větších detailech,“ podotkl Nečas. ČR má při tom určité hranice, které odmítá překročit.

Orbán zdůraznil, že ani Maďarsko se nehodlá vzdát samostatné daňové politiky, která podle něj pomáhá zvyšovat efektivitu maďarské ekonomiky, která je nyní v problémech. „Také o tom budeme rokovat se státy eurozóny,“ zdůraznil s tím, že tato věc je pro Budapešť klíčovou. Předseda maďarské vlády přitom poznamenal, že Maďarsko se i bez pobídek zvenčí snaží sledovat principy hospodářské disciplíny a hodlá tak činit i v příštím roce. „Je naším vlastním zájem, abychom měli přísnější pravidla, než jaká má obecně EU,“ řekl Orbán. Projektu společné rozpočtové politiky eurozóny pak popřál „mnoho úspěchu“.

Nahrávám video

Nečas na své dnešní jednodenní návštěvě Maďarska hovořil s Orbánem také o hospodářských tématech. Na tiskové konferenci připomněl, že vzájemná obchodní výměna obou zemí zatím dosáhla jen asi 80 procent objemu z doby před začátkem hospodářské krize v roce 2008. „Vzájemné investice mají velký potenciál,“ zdůraznil český premiér, kterého do Maďarska doprovází desítka českých podnikatelů.

Spolupráce v energetice i leteckém výcviku

S Orbánem se bavil také o energetice, o možnosti diverzifikovat zdroje surovin i jejich přepravní trasy. V této oblasti je podle premiéra dobrá spolupráce mezi českým ČEZem a maďarským podnikem MOL, které plánují společné stavby plynových elektráren nejen v Maďarsku, ale také například na Slovensku.

Bitevník L-159
Zdroj: ČT24

Obě země spolupracují i při výcviku vojenských pilotů, maďarští letci využívají českých bitevníků L-159 pro výcvik pilotů stíhaček Jas-39 Gripen, které obě země používají. „My jsme nadále připraveni v této oblasti intzenzivně spolupracovat,“ podotkl Nečas s tím, že v ČR vznikl efektivní a úsporný systém výcviku pilotů pro gripeny. Český premiér také připomněl české plány na opravy původně ruských vrtulníků v ČR, ale i mezinárodního výcvikového centra pro jejich piloty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 5 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 14 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
2. 7. 2026

Evropský pohled