Finanční správu povede Tatjana Richterová, nahradí kritizovaného Janečka

3 minuty
Události ČT: Novou ředitelkou Finanční správy bude Tatjana Richterová
Zdroj: ČT24

Novou šéfkou Finanční správy ČR se stane Tatjana Richterová, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Richterová nastoupí k 28. prosinci a nahradí Martina Janečka. Ten bude od ledna šéfem Finančního úřadu pro Jihočeský kraj.

Richterová uspěla ve výběrovém řízení, ve kterém byli další dva uchazeči. Podle Schillerové bude mít nová šéfka za úkol pokračovat v každoročním vyšším výběru daní a zároveň by měla zlepšit komunikaci finanční správy, kterou v minulosti část politiků a podnikatelů kritizovala.

„Je třeba nastavit podmínky tak, aby v případě, že někdo bude chtít komunikovat s Finanční správou, aby pro něj byla srozumitelná,“ přiblížila Richterová.

V současné době je Richterová Janečkovou zástupkyní. V letech 1991 až 2010 působila na Finančním ředitelství v Ústí nad Labem coby referentka a později ředitelka finančního úřadu, uvádí se na stránkách Finanční správy ČR. Od roku 2011 pracuje na Generálním finančním ředitelství, postupně jako ředitelka finančního ředitelství, ředitelka finančního úřadu a nyní jako ředitelka sekce a zástupkyně generálního ředitele. Má vysokoškolské vzdělání – titul Ing. –  v oboru ekonomika odvětví.

Je to velice zkušená manažerka, odbornice, která je jednoznačně spojena s tím, že Praha přestala být daňovým rájem.
Alena Schillerová
ministryně financí

Janečka do čela Finanční správy jmenovala vláda koncem října 2014, kdy ministerstvo financí vedl nynější premiér Andrej Babiš (ANO). Janeček sice zlepšil výběr daní, od opozice ale sklízel tvrdou kritiku.

„Finanční správa fungovala doteď jako daňový kombajn na malé živnostníky, ale unikají nám daleko větší peníze na úrovni korporací a velkých firem,“ řekl místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

„Zajišťovací příkazy, likvidace nevinných firem, excesy typu seznam všech novomanželů, aby se jim zpovídali, kdo všechno byl na jejich svatební hostině a jak to zaplatili,“ vyjmenoval problematické body člen rozpočtového výboru sněmovny Zbyněk Stanjura (ODS).

Podle nové ředitelky ale prověrka ukázala, že úředníci zrovna v případě kauzy novomanželů postupovali vcelku správně. „Budeme instruovat naše pracovník, aby opravdu využili všech možných metod zejména v této oblasti a obtěžovali občany co nejméně,“ dodala Richterová.

Právě to má zajistit i projekt Moje daně, jehož start bude mít Tatjana Richterová na starosti. Umožní, aby lidé mohli on-line vyplňovat daňová přiznání a daně pak i snadněji platit.

Kritika zajišťovacích příkazů

Velkou kritiku si Janečkem vedený úřad vysloužil kvůli využívání takzvaných zajišťovacích příkazů, kterými mohou v případě podezření na daňový podvod úředníci daň vybrat dopředu, a zadržet tak peníze nebo majetek, dokud firma neuhradí částku uvedenou v příkazu. Od usednutí Janečka do křesla generálního ředitele správy počet příkazů výrazně stoupl, z necelé pětistovky v roce 2013 na zhruba trojnásobek (loni jich bylo celkem 1420, v roce 2015 dokonce 1605), uvedla agentura ČTK.

Používání tohoto nástroje kritizovala řada postižených firem i daňových expertů, podle kterých finanční správa příkazy zneužívala a likvidovala tak řadu poctivých firem, které se do řetězových podvodů s DPH mohly dostat neúmyslně. Loni v listopadu v reakci na to finanční správa oznámila, že bude při vydání zajišťovacího příkazu u fungujících firem nabízet alternativní zajištění majetku. Chystá se i změna zákona.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
včera v 20:31

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...