Moskva - Finanční sankce zatím stály Rusko téměř 400 miliard dolarů (zhruba pětina HDP země). Za tento propad může podle informací Hospodářských novin propad akciové burzy v Moskvě. Její index MICEX od začátku letošního roku klesl o 13 procent. Ruská ekonomika na sankce reaguje rychle a poměrně intenzivně. Sankce se kromě finančního sektoru dotýkají jak vysokých politků navázaných na prezidenta Vladimira Putina, tak i obyčejných Rusů, kterým nefungovaly například platební karty.
Kromě burzy se však na ruské ekonomice negativně projevilo i oslabení rublu – vůči dolaru o 9,3 procenta. Kvůli tomu jsou pro Rusko dražší půjčky na světových kapitálových trzích. Paradoxně na tuto měnu právě přechází obyvatelé Krymu - a dokonce rádi. Na Krymu se už začíná platit ruským rublem - stává se oficiální měnou, zatím ještě vedle ukrajinské hřivny.
Pohyb s kurzem je záležitostí, na kterou mají momentálně vliv finanční sankce ze Západu, na hospodářské ještě ani nedošlo. Nicméně se dá říct, že Evropa či USA budou s hospodářskými sankcemi váhat – ty by totiž současně výrazně zasáhly i evropské trhy – například Německo.
Na koho dopadají sankce
Finanční sankce měly dopad na lidi napojené na prezidenta Vladimira Putina, dotkly se ovšem i obyčejných lidí, kteří měli s Kremlem mnohdy pramálo společného. Petrohradská banka Rossija se dostala na černou listinu – Američané jsou přesvědčeni, že v ní má Putin své osobní finance. Platební systémy Mastercard a Visa proto přestaly přijímat karty klientů, kterým je vydala Banka Rossija či další banky, které byly uvedeny na „blacklistu“. Včera byly nicmécně služby obnoveny. Rossija nyní žádá své klienty, aby neuskutečňovali transakce v zahraničních měnách. Platby v rublech mohou klienti uskutečňovat bez omezení.
Rossija má majetek kolem deseti miliard USD (téměř 200 miliard korun) a je patnáctou největší bankou v Rusku.
Zásadnější vliv sankcí se podle agentury Reuters projevil v jiné ruské bance SMP Bank, z níž si klienti od oznámení sankcí vybrali již devět miliard rublů. Podle dnešního sdělení jejího generálního ředitele si vkladatelé od oznámení amerických sankcí vybrali zhruba devět miliard rublů (248 milionů dolarů, asi pět miliard korun). Necelou polovinu této částky, skoro čtyři miliardy rublů, představují výběry individuálních klientů.
SMP Bank má aktiva za zhruba pět miliard dolarů a patří mezi 40 největších bank v Rusku.
Německé investice v Rusku se odkládají
Německé firmy odkládají investice v Rusku a banky v obavě z nejisté situace poskytují méně úvěrů. „Máme zprávy od obchodní komory v Moskvě, že investice jsou přinejmenším odkládány. Mnoho jich už také úplně skončilo v koši. Kapitál utíká,“ potvrdil šéf Německé obchodní a průmyslové komory (DIHK) Volker Treier.
S Ruskem podle údajů DIHK obchoduje kolem 6 200 německých firem. Na vývozu do Ruska podle komory závisí zhruba 300 000 německých pracovních míst.
