Finanční krize snížila zájem o byty a domy, developerům přesto také pomáhá

Praha - Prodej bytů v České republice vinou finanční krize a zhoršené dostupnosti úvěrů klesá. Oproti minulému roku se zájem Čechů o pořízení bydlení propadl až o třetinu, a dostal se tak zpět na úroveň z let 2005 a 2006. Přesto současné turbulence na trzích mají pro developery i své výhody. Jednou z nich je například snazší dostupnost stavebních pozemků.

Prodej bytů, a to nových i starých, se propadá. Přesto není třetinové snížení potávky pro developery žádným překvapením. Vzhledem k tomu, že se od 1. ledna zvyšovala daň z přidané hodnoty na stavební práce, což se promítlo i do cen bytů, snížení poptávky očekávali. „Pesimistické výhledy, které jsme si dělali, počítali s propadem o 50 procent,“ prozradil předseda představenstva společnosti Central Group Dušan Kunovský.


Růst cen ochladl

Nižší poptávka po nemovitostech se promítla samozřejmě i do jejich cen. V Praze sice zatím k drastickému poklesu cen nedochází, ve většině lokalit se ale růst cen zastavil. Zdražování se drží pouze velmi kvalitní lokality, většinou v centru města nebo v blízkosti stanic metra. „V dobrých lokalitách bude růst cen v rozmezí 5 až 10 procent,“ upřesnil Kunovský.

Růst cen se zastavil zejména v případě panelových domů. Jejich vysoké tržní ceny, někdy i na úrovni nových bytů, neměly v reálném vývoji opodstatnění. Podle odborníků ceny neúměrně vyšrouboval fakt, že se panelové domy nacházejí často v místech s dobrou dopravní dostupností. Navíc panelovým domům hrálo do karet také to, že řada developerských projektů ve stejných lokalitách nebyla ještě dokončená. Do budoucna by ale tento trend měl vymizet.

Výzva do budoucna: nalákat spekulanty 

Developeři, ale i realitní kanceláře vidí významnou výzvu také v tom, že by pokles poptávky po bydlení mohl vykompenzovat nárůst zájem investorů, kteří hledají bezpečný přístav pro své peníze. Mohl by tedy vzrůst podíl tzv. spekulativních nákupů nemovitostí. Ekonomové jsou ale k tomuto trendu spíše skeptičtí. Přesun zájmu k nemovitostem se bude týkat jen těch investorů, kteří nepožadují výnos rychle, ale jsou schopní nechat peníze v jednom projektu delší dobu.

Finanční krize snižuje poptávku po stavebních pozemcích

I když finanční krize ztěžuje prodej nemovitostí, velcí developeři v ní vidí i pozitiva. Jedním z nich je snazší dostupnost stavebních pozemků. „Jak se malým developerům komplikuje financování, tak prodávají pozemky i celé rozpracované projekty,“ popsal výhodu velkých hráčů na trhu Kunovský. V zápětí ale politoval, že na ceně pozemků se to zatím neodrazilo, ovlivnilo to pouze jejich dostupnost.

Snáze se najímají i stavebníci

Významné zjednoduší situace developeři zaznamenali i v dostupnosti stavebních firem. Trend je zde v podstatě srovnatelný jako v případě dostupnosti stavebních pozemků. „Byli jsme zvyklí na přehřátí trhu, kdy developer takřka s prosíkem hledal stavebníky. Dnes nám dá nabídku v podstatě každý,“ konstatoval Kunovský.

Velké české developerské společnosti věří, že se český realitní trh nebude otřásat podobně jako ten americký a britský, které hlásí pokles prodejů na dlouholetá minima. Velmi pozitivně vítají také rozhodnutí České národní banky snížit základní úrokovou sazbu na 2,75 procenta. Pokud ji budou následovat i komerční banky, budou mít developeři vyhráno. Úvěry se stanou dostupnější, a české domácnosti tak budou více motivovány k pořízení vlastního bydlení.

  • Sídliště autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/66/6544.jpg
  • Dělníci při práci autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/4/376.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...