Finance ztratily při správě dluhu 10 miliard, ukázal audit

Ztráty kvůli postupu ministerstva financí při správě státního dluhu za posledních deset let přesahují 10 miliard korun, píše server Neovlivní.cz s odkazem na interní audit, který si nechal zpracovat šéf resortu Andrej Babiš (ANO). Z auditu vyplývá, že ministerstvo při obchodech s bankami opakovaně sjednávalo pro stát krajně nevýhodné podmínky. Pochybení prý spadají hlavně do éry pravicových vlád.

Ministerstvo údajně při derivátových operacích nechávalo banky vybrat, zda úroky od něj mají být fixní nebo pohyblivé. Jedna z operací skončila v roce 2014, závazky z ní ale pro stát platí ještě dalších deset let, což představuje ztrátu přes 1,5 miliardy korun. Při další operaci se podle serveru ministerstvo zase ocitlo v rozporu se zákonem v pozici spekulanta, přičemž v celkovém objemu může změna kurzu koruny o deset procent v tomto případě znamenat ztrátu až 16 miliard korun.

  • "Mám avízo, že tam jsou nějaké problémy většího rozsahu, takže já budu rád, když se k tomu vyjádří i zaměstnanci, i když někteří už tam nepracují. Žádal jsem interní audit, aby skutečně ty své argumenty a informace podložili znaleckými posudky," uvedl ministr Andrej Babiš.

Audit podle Neovlivní.cz vypracoval odbor interního auditu, který si k tomu přizval soudního znalce z oboru ekonomiky Jaroslava Bradu. "Na auditu jsem se podílel, ale to je tak všechno, co vám k tomu mohu říci. Jsem vázaný mlčenlivostí," sdělil serveru Brada.

Zjištěná pochybení spadají podle všeho většinou do éry, kdy ministerstvo financí ovládala dnešní pravicová opozice. Konkrétní odpovědnost pak nesou ministerští úředníci, u nichž audit konstatoval obří kumulaci funkcí. Jeden zaměstnanec současně řídí operace, uzavírá smlouvy a zároveň má na starost kontrolu a vypořádání obchodů. To podle auditorů vede ke konfliktu zájmů a vysoké míře rizika selhání. Exministr Miroslav Kalousek (TOP 09) na závěry zatím nereagoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šest zemí včetně Česka vyzývá EU k zachování hybridních aut po roce 2035

Představitelé Itálie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska vyzývají Evropskou unii, aby od roku 2035 nezakazovala hybridní automobily. Požadují rovněž zařazení biopaliv mezi paliva s nulovými emisemi. Informovala o tom v pátek agentura ANSA s odvoláním na dopis, který podle ní podepsal mimo jiné český premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
před 18 hhodinami

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
před 19 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
včeraAktualizovánovčera v 15:53
Načítání...