Ficův kabinet podpořil oslabení druhého penzijního pilíře

Bratislava - Od podzimu budou Slováci pravděpodobně z povinných důchodových odvodů odkládat na soukromé penzijní účty méně peněz než dosud. Vláda totiž dala zelenou návrhu na oslabení takzvaného druhého penzijního pilíře, což bude největší zásah od začátku jeho fungování v roce 2005. Norma je součástí balíku opatření na ozdravení státních financí.

Na důchodové účty zhruba 1,5 milionu Slováků v současnosti směřuje devět procent z jejich hrubé mzdy, po změnách naplánovaných od října to budou pouze čtyři procenta. Stát tak ušetří asi půl miliardy eur (12,8 miliardy korun) ročně, které použije na financování státního důchodového systému.

Změny v penzijním systému kabinet odůvodňuje tím, že spoření na soukromých účtech je nastaveno příliš štědře a že tyto úspory důchodové správcovské společnosti prakticky nezhodnocují. Podle opozice jde vládě pouze o to, aby se lehce dostala k penězům a nemusela přistoupit k razantnějším úsporným opatřením.

Peníze vyvedené na soukromé penzijní účty chybí průběžnému důchodovému systému, který spravuje Sociální pojišťovna. Druhý pilíř odlehčí státní penzijní systém až v budoucnu, kdy začne vyplácet důchody. Vzniklý deficit v Sociální pojišťovně stát původně vykrýval z privatizačních příjmů, po jejich vyčerpání si musí půjčovat na finančních trzích.

Důchodci
Zdroj: ČT24

Lidé zapojení do druhého penzijního pilíře si budou moci na penzijní účet přidat i ze svého, tato částka bude daňově zvýhodněna. Zavedením této možnosti se slovenský kabinet inspiroval v Česku. Česká vláda v návrhu zákona o pojistném na důchodové spoření předpokládá, že lidé si budou moci převádět na individuální účty u soukromých penzijních společností tři procentní body ze sociálního pojištění. Podmínkou ale bude to, že přidají částku ve výši dvou procentních bodů ze svého. Na Slovensku bude ale příspěvek lidí dobrovolný.   

Slovenský penzijní systém prošel v minulosti za každé vlády vícero změnami. První kabinet premiéra Roberta Fica v letech 2006 až 2010 například umožnil lidem vystoupit ze soukromého penzijního spoření a vrátit se do státního důchodového systému. Tuto možnost dá střadatelům znovu.   

Levicová vláda chystá i vyšší zdanění zisků firem a zavedení nebo zvýšení mimořádných odvodů pro banky a společnosti podnikající například v sektoru telekomunikací a energetiky. Vyšší daně mají platit i lidé s vysokými příjmy. Konsolidační balík by měl dosáhnout hodnoty asi dvou miliard eur. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 6 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...