Fico láká pryč z druhého pilíře, většině se nevyplatí

Bratislava – Slovenský důchodový systém se sice už deset let opírá i o druhý pilíř, projekt se ale podobně jako v Česku setkal s kritikou levicové vlády. Není totiž výhodný pro širší část obyvatelstva. Vláda Roberta Fica (SMER-SD) tak nyní vyzývá lidi, aby se z druhého pilíře vrátili ke standardnímu státnímu spoření. Ficův kabinet má navíc plánovat zavedení garantované minimální penze.

Slovensko nyní tzv. otevřelo druhý důchodový pilíř. Znamená to, že během příštích tří měsíců z něj mohou lidé vystoupit. Není to poprvé od spuštění druhého pilíře v roce 2005, co taková příležitost nastala. Robert Fico (SMER-SD), který se stal premiérem až po jeho zavedení pravicovou vládou, systém kritizuje a jeho vláda tak nabízí lidem, aby se vrátili do státem průběžně financovaného penzijního systému.

Výzvu zakládají na zjištění ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny. Šéf resortu přišel s výpočtem, podle kterého se většina lidí, která do druhého pilíře vstoupila, dočká menšího důchodu. Lépe by se prý měli, kdyby peníze posílali do průběžného systému. I prvním žadatelům o penzi z peněz naspořených v soukromých fondech nabídly pojišťovny nižší důchod, než předpokládal stát. Do druhého pilíře na Slovensku vstoupilo téměř půldruhého milionu lidí. Podle vlády se ale vyplatí maximálně 400 tisícům z nich. Zbylí střadatelé tak mohou očekávat dopis, který je má přesvědčit, aby z něj vystoupili.

Druhý pilíř pro osoby s nadprůměrnými příjmy

„My chceme dát šanci těm, kteří jsou omylem nebo neoprávněně v druhém pilíři, aby mohli ještě jednou objektivně zhodnotit svoji budoucnost,“ řekl ministr sociálních věcí Ján Richter (SMER-SD). Konkrétně má druhý pilíř představovat riziko pro starší 41 let a ty, kteří vydělávají méně než v přepočtu 29 tisíc korun.

Když se vrátí do prvního pilíře, slibuje vláda většině z nich důchod vyšší o 330 korun. Státní systém je podle nich lepší a lidé se jen nechali nachytat reklamou. „To, že jsou tam lidé s nulovým vyměřovacím základem nebo takoví, co mají hluboce podprůměrné mzdy, je výsledek kampaně, která slibovala švýcarské nebo prostě obrovské důchody. Tato očekávání se ale nenaplnila,“ podotkl mluvčí Sociální pojišťovny Peter Višváder.

Nahrávám video
Události ČT: Fico proti druhému důchodovému pilíři na Slovensku
Zdroj: ČT24

Hledání cesty k stabilnímu důchodovému systému

Přestože by vláda chtěla dostat víc peněz do průběžného důchodového systému, pro zajištění důchodů dalších generací to nemusí znamenat spásu. Stejně jako Česká republika i Slovensko se bude potýkat se stárnutím populace a nárůstem počtu lidí, kteří budou důchody pobírat. Velká část slovenských ekonomů tak varuje před sázkou pouze na první důchodový pilíř, protože je sám o sobě dlouhodobě neudržitelný.

„Sociální pojišťovna by měla velké problémy s vyplácením důchodů, kdyby to zůstalo jako před rokem 2005. To se už vlastně potvrdilo před pár lety, kdy Sociální pojišťovna měla velké finanční problémy,“ upozornil finanční poradce z OVB Michal Strmiska. Přitom vláda ve výzvách k návratu ke standardnímu důchodovému systému argumentuje i zavedením minimální penze. K tomu dodává, že lidem zapojeným právě do druhého pilíře by ji nemusela garantovat v plné výši. V České republice spustili druhý penzijní pilíř až začátkem roku 2013 a zapojilo se do něj něco málo přes osmdesát tisíc lidí. Vláda Bohuslava Sobotky loni v listopadu rozhodla o jeho zrušení, druhý pilíř by měl skončit k lednu 2016.

Obyvatelé pětimilionového Slovenska si mohou od roku 2005 část povinných důchodových odvodů odkládat na soukromý penzijní účet v DSS. Důchody z úspor ve fondech vyplácejí pojišťovny. Tento způsob spoření na důchod prosadila jako jednu ze svých hlavních reforem někdejší pravicová vláda premiéra Mikuláše Dzurindy. Ficova strana SMER-SD upozorňovala, že privatizace důchodového systému bude pro mnoho lidí nevýhodná. Opozice naopak tvrdí, že lidi v druhém pilíři poškodily změny ve spoření na důchod, které prosadila první i nynější Ficova vláda. Stát například snížil částku, kterou si Slováci mohou odkládat na soukromý důchodový účet. Opakovaně také umožnil Slovákům z druhého pilíře vystoupit, což využilo 78 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda projedná další kroky k regulaci cen pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) bude na pondělním jednání schvalovat návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády. Ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři projednají i vládní nařízení, podle kterého by životní minimum vzrostlo od října, nikoliv od května. Zabývat se budou i novelou zákona o cestovních dokladech.
před 3 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 18 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026
Načítání...