Washington - Americká centrální banka (Fed) zvýšila svou diskontní sazbu o čtvrt procentního bodu. Úrok, za který Fed poskytuje komerčním bankám nouzové úvěry, se tak zvyšuje na 0,75 procenta poprvé od prosince roku 2008. Banku k tomuto kroku vede zlepšení podmínek na finančních trzích. Zpřísnit měnovou politiku zatím ale není hlavním cílem centrální banky.
Analytici soudí, že krok Fedu ke zpřísnění měnové politiky USA stejně povede. „Jednoduše řečeno, pokud centrální banka zpřísňuje měnovou politiku, tak tím dává méně prostředků k dispozici bankám. A samozřejmě pokud banky mají méně prostředků, mohou méně půjčovat. A tím banka reguluje buď ekonomický růst, nebo inflační očekávání,“ dodává Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus. Zástupci Fedu se obavy trhu snažili hned po zprávě o zvýšení diskontní sazby všemožně mírnit.
Tisková zpráva Fedu:
„Stejně, jako jsme začátkem tohoto měsíce ukončili několik mimořádných úvěrových programů, smyslem i těchto změn je další normalizace úvěrových programů Fedu.“
„Neočekáváme, že tyto úpravy povedou ke zpřísnění finančních podmínek pro domácnosti a podniky, stejně tak nesignalizují žádnou změnu výhledu ekonomiky či měnové politiky.“
„Ten včerejší krok Fedu znamená určitý první krok k návratu k normálním podmínkám. Je pravdou, že třeba americké banky v posledních týdnech využívaly diskontní sazbu poměrně málo, takže dopad je spíše psychologický,“ uvedl Hatlapatka.
Praktický dopad jednání Fedu mít nebude
Na úvěrování nebude mít krok Fedu žádný vliv. Sazba se totiž užívá pouze k nouzovému půjčování peněz bance, která má akutní problémy s likviditou. V současnosti je tímto způsobem půjčeno 14 miliard dolarů, což je vzhledem k bilanční sumě Fedu opravdu málo. Jde ale zároveň o signál, že si je americká centrální banka vědoma rizik, která způsobila výrazným zvýšením peněžní nabídky v minulém roce a že je připravena do budoucna zvyšovat i základní sazbu.
Takové počínání Fedu se ale obchodníkům nelíbí. Veškerý růst cen finančních aktiv v minulém roce byl totiž způsoben mírnou měnovou politikou a zvýšením objemu likvidity v bankovním sektoru. Zvyšování základních sazeb by tak mohlo případně znamenat pokles akcií.
Základní sazba, od které se odvíjejí úroky v bankách, je nyní v USA na historickém minimu v pásmu nula až 0,25 procenta. Trhy nyní spekulují, kdy se Fed odhodlá k jejímu zvýšení, většina analytiků si myslí, že to bude ve druhé polovině letošního roku.
Fed tímto jednáním signalizuje lepší ekonomickou situaci
Fed tímto jednáním může pouze naznačovat, že už nepotřebuje takový stupeň podpory, jaký finanční trh potřeboval v předchozích měsících. Přesto ale vše ukazuje na to, že je komerční trh stále výrazně zasažen. Objemy spotřebitelských i firemních úvěrů totiž klesají, takže ten základní motor, který táhnul ameriku v minulých letech – úvěrová expanze, ještě v USA plně nefunguje. A fungovat nebude, dokud banky nebudou přesvědčené, že je půjčování peněz do ekonomiky opět ziskové.
Ostatní banky už podnikají podobná opatření
Ostatní centrální banky taktéž podnikají podobné kroky. I Evropská centrální banka postupně odstraňuje mimořádná opatření, která přijala krátce po začátku krize. Už například zrušila šesti a dvanácti měsíční dodávání likvidity.
Rekorně nízké úrokové míry má i Česko a neexistuje žádný náznak, že by měly růst. Přesto však Česku nehrozí inflace. Ta je totiž u tak otevřeného státu, jakým ČR je, dána vývojem v Evropské unii. Navíc nám v průběhu roku pomůže očekávaný pozitivní vývoj inflace.
