Experti: Na dluhopisech pro občany prodělá stát miliardu

Praha – Stát plýtvá penězi, když vydává spořicí dluhopisy pro občany, soudí ekonomičtí experti, které portál ČT24 oslovil. Kdyby ministr financí nechal dluhopisy prodat standardním způsobem na finančním trhu velkým institucím, mohl by stát jen na vánoční emisi, která startuje právě dnes, ušetřit stovky milionů korun. Jde přitom už o pátou nabídku dluhopisů občanům v pořadí.

„Dnes je světový den spoření. Přijít s vánočními dluhopisy se proto, myslím, velice hodí,“ prohlásil ministr financí v demisi Jan Fischer, když ve čtvrtek novinářům představoval novou vánoční emisi, ve které stát nabídne občanům dluhopisy za 10 miliard korun. Jenže z pohledu státu mají občanské dluhopisy s úsporami máloco společného.

"Ve spořicích dluhopisech nyní leží více než 70 miliard korun a stát je v minulosti vydával v průměru zhruba o procentní bod dráž, než by vydal jiné dluhopisy na trhu. To znamená, že na úrocích tak průměrně zaplatí o 700 milionů ročně navíc," upozornil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

V případě vánoční emise, v rámci které hodlá resort financí letos prodat dluhopisy v hodnotě 10 miliard korun, se nevýhoda pro stát oproti minulým nabídkám ještě zvýší. Tržní úrokové sazby totiž v poslední době klesaly mnohem rychleji, než o kolik ministerstvo v porovnání s předchozími emisemi snížilo úroky z občanských dluhopisů.

Zatímco na trhu se úroky z pětiletých státních dluhopisů nyní pohybují kolem 1 % ročně, z reinvestičního dluhopisu se stejnou splatností bude stát občanům v průměru platit skoro 3 % za rok. A podobně rozevřené jsou nůžky i u dalších typů cenných papírů. Úrok z tříletého prémiového dluhopisu vyjde stát v průměru na 2,3 % ročně. Při prodeji podobného cenného papíru na trhu by přitom zaplatil jen zhruba 0,6 %.

„Stát pokračuje v dotování úroku z kapsy daňového poplatníka,“ zdůraznil v souvislosti s tím analytik poradenské společnosti Partners Aleš Tůma. V řeči absolutních čísel takto na desetimiliardové vánoční emisi prodělá až 190 milionů korun ročně.

Ministr financí Jan Fischer
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Drahá distribuce

Krom vyšších úroků musí navíc stát při prodeji dluhopisů pro veřejnost bankám a poště platit ještě náklady na distribuci. Fischer na jednu stranu slibuje, že kdyby byla vánoční emise co do struktury a objemu prodaných dluhopisů stejná jako předchozí prodeje, ušetřil by stát 8 milionů korun ročně. Na druhou stranu ve vyčíslování absolutní výše nákladů je ministerstvo tajemné a číslo portálu ČT24 nesdělilo.

"Průměrný efektivní náklad na distributora nyní činí 0,31 % ročně, dříve to bylo 0,35 % (z objemu prodaných dluhopisů – pozn. red.),"  uvedl ředitel odboru řízení státního dluhu ministerstva Petr Pavelka. V absolutním vyjádření se tedy náklady na distribuci budou při vánoční emisi pohybovat kolem 31 milionů za rok.

Přidáme-li k tomuto číslu sumu, kterou stát prodělá na úrocích, tedy 190 milionů korun, dostaneme se jen za letošní vánoční emisi na částku až 221 milionů korun, které stát mohl využít jinak. Za stejnou sumu by kupříkladu pořídil rekonstrukci 1,5 kilometru dálnice D1 nebo by mohl o dvě třetiny zmírnit propad svých dotací na péči o seniory a zdravotně postižené. A to jsme ještě nezapočítali vícenáklady na čtyři předchozí emise - s těmi už bychom se dostali přes miliardu korun ročně.

Diverzifikace na výsluní

Proč tedy stát vydává dluhopisy, které se mu ve výsledku prodraží? Duchovní otec českých spořicích dluhopisů Miroslav Kalousek (TOP 09) to v minulosti v roli ministra financí zdůvodňoval nutností „diverzifikovat strukturu držitelů českého dluhu“. To mělo zemi ochránit před možnými problémy s financováním jejího dluhu, které hrozily v turbulentních dobách dluhové krize eurozóny.

Bankovky
Zdroj: René Volfík/ČTK

„Je obvyklé i v jiných zemích, že stát kvůli diverzifikaci nabízí dluhopisy občanům. Nečiní to ale s výraznou prémií oproti běžným dluhopisům. Dokonce když vezme náklad na distribuci, který je větší v případě drobných investorů, tak by bylo rozumné, kdyby stát nabízel za dluhopisy občanům menší úrok,“ míní Sobíšek. Za současných podmínek proto českému ministerstvu radí: množství dluhopisů v oběhu už dál nenavyšovat.

Stát leze do zelí bankám

Drobní střadatelé z řad domácností ale přesto vánoční emisi podle analytiků jistě ocení. „Společně s produkty, které jsou nějakým způsobem dotovány státem, jako třeba stavební spoření nebo penzijní spoření, tak dluhopisy pro občany jsou další nejvýhodnější alternativou, jak spořit,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Patria Finance David Marek.

Zatímco investoři, kteří sáhnou po spořicích státních dluhopisech, můžou dosáhnout na průměrný roční úrok ve výši až 3 %, úroky na spořicích účtech se nyní pohybují kolem 1,25 %. Lepší úrok nabízejí jen některé termínované vklady, avšak až ve chvíli, pokud si na ně člověk uloží částku v řádu milionů korun. Ministerstvo financí by si tedy mohlo dovolit úroky ze spořicích dluhopisů ještě snížit. I tak by byly pořád výhodnější než celá řada komerčích produktů na trhu. Jak totiž ukazují zkušenosti z minula - Češi slyší na státní garanci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
před 1 hhodinou

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
09:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 11 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 22 hhodinami

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
31. 12. 2025

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025
Načítání...