Frankfurt – Přes tisíc příznivců hnutí Blockupy, které dlouhodobě kritizuje kapitalismus, dopoledne na tři hodiny odřízlo přístup k Evropské centrální bance (ECB) ve Frankfurtu nad Mohanem. Chtěli tak dát najevo svůj nesouhlas s politikou úsporných opatření v době krize. Demonstranti blokovali i jiné finanční instituce, kterým dávají za vinu současnou dluhovou krizi v Evropě. Další akce chystají na odpoledne a na sobotu.
Policie uvedla, že se do protestu zapojilo nejvýše 1 000 lidí, většina z nich před sídlem ECB, kde pořádkové jednotky uzavřely široký prostor. Organizátoři tvrdí, že účastníků se sešlo nejméně 3 000.
„Cílem této blokády je znemožnit normální provoz ECB,“ prohlásil mluvčí sdružení Martin Sommer. Účastníci protestu tak nepustili do budovy některé zaměstnance banky. Policejní mluvčí nicméně zhodnotil protest jako převážně poklidný, jen někteří z účastníků se údajně pokusili překonat zábrany, ale neúspěšně. Proti těmto lidem prý policie použila slzný plyn.
„Kolem tisícovky lidí pochodovalo směrem k Evropské centrální bance. Podařilo se nám je od budovy izolovat. Až na pár incidentů s pyrotechnikou nebo kameny je to celkem poklidné shromáždění,“ sdělil mluvčí frankfurtské policie Markus Kaufmann.
Organizátoři oznámili, že další akce se budou odpoledne konat také na jiných místech ve Frankfurtu (například před centrálou Deutsche Bank) a rovněž na tamním letišti. Velký protest je plánován na sobotu, podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung by se mohlo zúčastnit až 15 000 lidí.
„Věřím, že podobné akce jsou legitimní, protože politika Evropské centrální banky a celé trojky značně sníží životní úroveň lidí v mnoha evropských zemích. To je důvod, proč to děláme. Chceme, aby se o tom na veřejnosti začalo víc mluvit,“ prohlásil mluvčí hnutí Blockupy Roland Suess.
„Problém je, že v současné době existuje nerovnováha, a to nejen mezi zeměmi, ale i ve společenských vrstvách. Podle mého názoru je na vině kapitalismus,“ říká účastnice protestů Annette Bottová.
Evropské hnutí Blockupy bylo inspirováno proslulým happeningem Occupy Wall Street, který se uskutečnil v USA v roce 2011. Protest se konal zhruba rok poté, co policisti na podobné čtyřdenní akci ve Frankfurtu zadrželi dvě stě lidí.
Nezaměstnanost v eurozóně na novém rekordu
Protestní akce Blockupy se konala ve stejný den, kdy Evropský statistický úřad (Eurostat) oznámil, že nezaměstnanost v eurozóně dosáhla v dubnu nového rekordu ve výši 12,2 procenta (v březnu byla 12,1 procenta). V celé EU zůstala hodnota na březnové úrovni 11 procent.
Markantní je růst nezaměstnanosti v meziročním porovnání – v dubnu 2012 byla v eurozóně nezaměstnanost 11,2 procenta a v celé unii 10,3 procenta.
V Evropě je tak už přes 26,5 milionu lidí bez práce. Nejhůř jsou na tom Řecko (27 procent) a Španělsko (26,8 procenta). Míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi do pětadvaceti let je dokonce ještě vyšší.
Rekordní počet uchazečů o práci zaznamenává i Itálie, která prochází nejhorší recesí za posledních dvacet let. Nezaměstnanost tam v dubnu podle údajů Eurostatu činila 12 procent a začíná si vybírat daň v podobě vyššího počtu sebevražd, k nimž kvůli zoufalé finanční situaci sahají lidé zasažení hospodářskou krizí. Italský prezident Giorgio Napolitano dokonce vyzval zástupce regionů, aby se pokusili tuto vlnu zastavit.
Česká republika se s hodnotou 7,2 procenta řadí na sedmé místo v rámci evropské sedmadvacítky. Nejlíp jsou na tom její západní sousedé – nejnižší nezaměstnanost v EU má Rakousko (4,9 procenta) a Německo (5,4 procenta).
Západoevropané loni navzdory krizi zbohatli, tvrdí studie
Podle studie americké poradenské společnosti Boston Consulting obyvatelé západní Evropy v loňském roce navzdory pokračující dluhové krizi zbohatli a majetkové poměry se zlepšily i v celosvětovém měřítku.
Objem soukromého majetku v západní Evropě se loni podle studie zvýšil o 5,2 procenta, v celém světě pak o 7,8 procenta. „Příčinou je zejména příznivý vývoj na akciových trzích,“ uvedl při prezentaci studie analytik Daniel Kessler.
Boháči si loni podle studie polepšili výrazněji než střední třída. „Rozdíl však není tak výrazný, aby se dalo říct, že v Evropě dochází k masivnímu přerozdělení majetku,“ upozornil Kessler.
Podle studie bylo v loňském roce po celém světě 13,8 milionu dolarových milionářů. To představuje téměř procento celkového počtu domácností. Na prvním místě byly Spojené státy s téměř šesti miliony milionářů. Druhou příčku obsadilo Japonsko (1,5 milionu), za kterým následovala Čína (1,3 milionu).
