Evropská unie o rok prodloužila sankce vůči Krymu. Týkají se zboží i investic

Evropská unie o rok prodloužila sankce vůči  Krymu. Poloostrov byl anektován Ruskem v roce 2014. Dříve patřil pod Ukrajinu. Anexe nebyla mezinárodně uznána, sankce se týkají dovozu zboží z Krymu, investic na něm i turistiky. Budou platit do 23. června 2017.

Na základě přijatých sankcí není možné do EU dovážet žádné výrobky pocházející z Krymu. Evropští občané i firmy mají zakázáno nakupovat nemovitosti na poloostrově, financovat krymské společnosti nebo jim poskytovat jakoukoli jinou pomoc.

Evropské výletní lodě pak nesmí kontaktovat přístavy na Krymu, s výjimkou případu nouze. A do oblasti rovněž nesmí být dováženo určité zboží, které by místní firmy mohly využít v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky a v souvislosti s těžbou ropy, zemního plynu a jiných nerostných zdrojů. EU v prohlášení o prodloužení sankcí rovněž opakovaně označila anexi ukrajinského poloostrova Ruskem za protiprávní a uvedla, že Krym do budoucna neuzná jako součást Ruska.

Ruský prezident Vladimir Putin reagoval na nejnovější krok unie vyjádřením, že Rusko se snaží o kompromisy a nechce návrat ke studené válce. 

Budou prodlouženy sankce i vůči Rusku?

Agentura Reuters uvedla, že v příštím týdnu se očekává prodloužení – do konce roku 2016 - širších ekonomických sankcí vůči Rusku za jeho roli v ukrajinské krizi.

Ruský prezident Putin v pátek vyzval evropské vůdce, aby vylepšili vztahy s Moskvou navzdory sankcím. Evropská unie by podle něj měla projevit pružnost. Putin chce, aby země dosáhla ročního hospodářského růstu ve výši čtyř procent, uvedl v Petrohradě na mezinárodním ekonomickém fóru. Evropa je stále klíčový partner Ruska, dodal.

Putin při projevu na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě
Zdroj: ČTK/AP

Na fórum opět přijeli západní vůdci

Evropská unie by podle Putina měla „ukázat flexibilitu“ a zvážit zájmy unijních investorů, kteří s Ruskem chtějí obchodovat. Evropská unie podle něj zůstává klíčovým obchodním partnerem Ruska a Rusové nejsou na Evropu naštvaní, dodal.

Západní vůdci a zástupci společností dorazili letos na petrohradské fórum po dvouleté pauze, která byla považovaná spíše za bojkot, poznamenala agentura AP. 

Hostem třídenního petrohradského fóra byl například šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, italský premiér Matteo Renzi, generální tajemník OSN Pan Ki-mun a další celebrity. Ruské špičky si podle agentury TASS od fóra slibují, že vdechne nový život do vztahů mezi Ruskem a Evropou.

Vztahy mezi EU a Ruskem se citelně zhoršily v roce 2014 v důsledku ukrajinské krize a ruské anexe Krymu. Na evropské sankce Rusko reagovalo vlastní sérií hospodářských protiopatření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šest zemí včetně Česka vyzývá EU k zachování hybridních aut po roce 2035

Představitelé Itálie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska vyzývají Evropskou unii, aby od roku 2035 nezakazovala hybridní automobily. Požadují rovněž zařazení biopaliv mezi paliva s nulovými emisemi. Informovala o tom v pátek agentura ANSA s odvoláním na dopis, který podle ní podepsal mimo jiné český premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
před 8 hhodinami

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
před 9 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...