Ruská společnost Gazprom a její západoevropští partneři připravují rozšíření plynovodu Nord Stream. Evropská komise ale upozorňuje, že projekt musí být v souladu s evropskými pravidly. Jeho existence by neměla negativně dopadnout na obchodní bilanci některých evropských zemích. Toho se ale obává například Slovensko nebo Ukrajina, kudy část plynu proudí.
Evropská komise: Rozšíření Nord Streamu musí dostát evropským pravidlům
„Potřebujeme řešení, které nesrazí některé evropské země v obchodu s plynem do záporné bilance, ale zlepší (energetickou) bezpečnost pro všechny,“ prohlásil místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Navíc všechny projekty takového rozsahu musí vyhovovat evropským pravidlům.
Gazprom podepsal počátkem září dohodu o projektu Nord Stream-2 s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell. K dohodě se ale kriticky staví Spojené státy americké i některé další země.
Nord Stream
Přinese nová větev plynovodu další problémy Ukrajině?
Například slovenský premiér Robert Fico ji označil za „zradu“, která bude stát jeho zemi a Ukrajinu miliardy eur na ztracených tranzitních poplatcích. Podle premiéra Bohuslava Sobotky plán bude znamenat destabilizaci Ukrajiny. O víkendu vyjádřil nepochopení nad tím, že Evropská komise mlčí a dohodu nekritizuje. Pochyboval tak o evropské solidaritě, když se Unie předtím dohodla kvůli postupu Ruska vůči Ukrajině na sankcích vůči Moskvě.
Gazprom s partnery by měl vybudovat pod Baltem třetí a čtvrté potrubí, které by přepravovalo dalších až 55 miliard krychlových metrů zemního plynu ročně. Nový podmořský projekt je hlavně veden zájmem Ruska na tom, aby byly dodávky ruského plynu nezávislé na nejistém tranzitu suroviny přes Ukrajinu.
Plynová stanice na Ukrajině
EU se ale poohlíží po alternativách i jinde
Kapacita nynějších dvou větví Nord Streamu by se přístavbou zdvojnásobila. Gazprom odhaduje náklady projektu až na deset miliard eur (270 miliard Kč). Plyn by měl v nových potrubích začít proudit do konce roku 2019.
Zároveň se ale Evropská unie snaží omezit závislost na dodávkách ruského plynu a podporuje rozvoj alternativních zásobovacích tras od Kaspického moře a ze Spojených států. Gazprom loni pod tlakem EU zrušil projekt plynovodu South Stream, který měl dopravovat ruský plyn přes Černé moře a Bulharsko.
Plynovod Nord Stream byl uveden do provozu v roce 2011 a přivádí plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Je dlouhý 1224 kilometrů a jeho celková kapacita činí 55 miliard krychlových metrů plynu ročně. Z Německa jsou pak na Nord Stream navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně Česka.
Ruský plynovod