Brusel – Evropská komise navrhla rozpočet Evropské unie pro příští rok, který počítá s výdaji ve výši 138 miliard eur (3,4 bilionu korun). To představuje meziroční zvýšení o devět miliard eur, tedy bezmála o sedm procent. Dá se čekat, že toto zvýšení se některým státům unie nebude líbit. Řada zemí je totiž kvůli dopadům dluhové krize nucena k tvrdým a nepopulárním rozpočtovým škrtům.
Rozpočet na příští rok bude posledním ze současné finanční perspektivy, tedy sedmiletého rozpočtového rámce. Jednání o další finanční perspektivě na roky 2014 až 2020 stále pokračují a i nadále je provázejí hodně odlišné názory. Jde mimo jiné o to, zda a případně jak by měly klesnout výdaje na takzvanou kohezní politiku, jejímž prostřednictvím míří peníze z EU k chudším regionům, nebo jak nastavit v budoucnu zemědělské dotace.
O tom, jakou podobu bude nakonec rozpočet na rok 2013 mít, budou nyní rozhodovat europoslanci a Rada EU zastupující země „sedmadvacítky“.
Šéf EK José Barroso nicméně zdůraznil, že výsledná podoba návrhu odráží závazky, které unie má. „EU musí tyto účty platit,“ řekl. Ze zemí nyní chodí faktury za programy, které už byly odsouhlaseny a z nichž mnohé pokrývají víceleté období. „Je to právní závazek,“ podotkl Barroso.
Členské státy musí šetřit, rozpočet EU se ale zvýší
Právě Brusel v minulých letech volal po potřebě konsolidovat veřejné finance v EU tak, aby se podařilo dostat pod kontrolu dluhovou krizi. Ta sužuje už delší dobu zejména státy eurozóny. Její dopady ale pociťují i země sedmadvacítky, které jsou hospodářsky s eurozónou úzce propojeny. Přijímané reformy a škrty v řadě států provázejí ostré protesty obyvatel.
„Zatímco členské státy čelí bolestivým, avšak nezbytným škrtům, tak rozpočet EU se zaměřuje na investice a tím představuje protikrizový balíček. Růst neobnovíme jen škrty,“ podotkl eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski.
Lewandowski zdůraznil, že je legitimní se ptát, proč by v době krize měly platby z rozpočtu narůst o 6,8 procenta. Důvody jsou podle něj dva. Jde o to, že jde o poslední rok končící finanční perspektivy pro roky 2007 až 2013, kdy je normální, že se platby zvyšují proplácením faktur za dokončované projekty (dálnice, železnice, mosty a podobně).
Druhý důvod souvisí s tím, že v minulých letech se přijímaly rozpočty, které byly nízké. „To vedlo k 'efektu sněhové koule' u nezaplacených účtů, protože v každém roce jsme nemohli dostát některým z našich právních závazků kvůli nedostatku prostředků,“ dodal Lewandowski.
Kalousek: Navýšení rozpočtu je v našem zájmu kvůli čerpání peněz z EU
Loni ČR obdržela z unijního rozpočtu 72,5 miliardy korun a odvedla do něj 41,7 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) se proto staví k navýšení evropského rozpočtu pozitivně.
„Zvážíme-li prostou bilanci ČR 'má dáti, dal', pak navýšení rozpočtu a pokrytí kohezních závazků je v zájmu ČR. V tomto případě pokládám za zcela legitimní stanovisko 'bližší košile než kabát' a podporovat návrh Evropské komise. Koneckonců na základě stejně legitimních národních zájmů bude řada čistých plátců proti,“ řekl k návrhu český ministr financí Miroslav Kalousek. „Nic jiného než kompromis celé EU nakonec nezbude,“ dodal.
Naopak čeští europoslanci za ODS návrh komise kritizovali a označili ho v prohlášení dokonce za absurdní. „Občanští demokraté v Evropském parlamentu vždy hlasují pro rozumný a úsporný rozpočet, proto návrh komise ani tentokrát nepodpoříme,“ podotkl člen rozpočtového výboru Hynek Fajmon. „V době, kdy jsou členské státy nuceny - mnohdy i z Bruselu - k drastickým úsporám, musí i Evropská unie udělat něco, co ještě nikdy nezkusila - tedy začít šetřit a pečlivě zvažovat efektivitu a smysluplnost svých výdajů,“ dodal.
Návrh komise už v úterý podpořil slovenský premiér Robert Fico, který patří k evropským sociálním demokratům. Právě ti nyní volají po tom, že tíživou situaci je třeba řešit nejen škrty, ale hlavně podporou růstu.
