Brusel - Evropská komise představila energetickou strategii unie na příštích deset let. Dále ji rozvine v konkrétních legislativních návrzích, které mají přijít v následujících 18 měsících. Očekává se nad nimi ovšem bouřlivá diskuse. Nové plány jsou totiž velmi ambiciózní a finančně nákladné. Modernizace evropské energetické soustavy má stát do roku 2020 1 bilion eur. Otázka, kdo to zaplatí, zatím zůstává otevřená. Ve hře je soukromý sektor, členské státy a část nákladů by mohla nést i sama Evropská unie.
Priority: Energetická bezpečnost, úspory a propojený trh
Cílem strategie je především zajistit energetickou bezpečnost Evropy. Tomu má napomoci třeba to, že strategické projekty by v budoucnu měly mnohem snadněji získávat stavební povolení. „Unie by měla stanovit maximální dobu pro udělení povolení a získání případných dotací EU,“ apeluje komise ve strategii.
Eurokomisař pro průmysl Günther Oettinger:
„Abychom měli efektivní, konkurenceschopnou a nízkouhlíkovou ekonomiku, musíme naši energetickou politiku poevropštit a stanovit několik málo priorit.“
Důležitou prioritou je také úspora energie. Evropská unie si už v minulosti stanovila cíl, který počítá se snížením spotřeby energie o 20 procent. Nyní je ovšem třeba říci, jakým způsobem toho dosáhnout. „Evropská komise vidí prostor zejména ve snížení ztrát energie u starých budov,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24 ředitel odboru surovinové politiky ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Kavina. V polovině příštího roku proto chce Brusel přijít s návrhy investičních pobídek pro majitele domů, které by je měly vést právě k energetickým úsporám.
Podle komise je už v nejbližších pěti letech rovněž potřeba pracovat na propojení evropského energetického trhu, který zatím zůstává fragmentovaný. Novou výzvou má být budování páteřní sítě pro elektřinu a zemní plyn, což umožní směrovat energii tam, kde je jí právě zapotřebí. „Do roku 2015 nezůstane žádný členský stát izolovaný,“ zdůrazňuje komise. Stavět se mají také nové plynové zásobníky, což má Evropské unii pomoci snáze se vyrovat s výpadky v dodávkách.
Předseda představenstva společnosti ČEPS Vladimír Tošovský si pochvaluje především fakt, že půjde o koncepci jednotnou pro celou Evropskou unii. Koncepce jakékoliv energetické soustavy musí být podle něho vyvážená jako celek. V Česku podle předsedy půjde především o odstranění „úzkých míst“, která znemožňují přenos energie z jednoho místa na druhé.
Co bude nejdražší?
Jenže zajištění energetické bezpečnosti EU, ke kterému má nová strategie směřovat, nebude zadarmo. Počítá se s tím, že se náklady vyšplhají na 1 bilion eur. „Ta částka je svým způsobem odhadem. Jsou do ní zahrnuty i vizionářské projekty, které by Evropa chtěla v oblasti energetiky realizovat,“ podotkl Kavina.
K finančně nejnáročnějším projektům podle něj patří zejména budování nového páteřního propojení, ale také budování obřích větrných farem ve vodách Baltského a Severního moře. Těm má zároveň významně ulehčit zrychlením procesu udělování stavebního povolení. Velmi vizionářský - i když rovněž poměrně finančně náročný - je také zamýšlený přenos solární energie ze Sahary.
Vyšší nasazení obnovitelných zdrojů si nevyžádá jen náklady na budování samotných elektráren, peníze bude třeba v této souvislosti vynaložit také na modernizaci, případně výměnu celé distribuční soustavy. Současná soustava si totiž s kolísavou zelenou energií nedokáže dobře poradit.
Je energetická strategie EU vůbec potřeba?
„Jak se mění globální svět, jak dochází k tomu, že o přírodní zdroje a energetické suroviny soupeří čím dál tím víc globálních hráčů, tak je velice účelné, aby Evropa v tak strategických oblastech, jako je energetika nebo zabezpečení dostatku nerostných surovin, jednala společně,“ zdůraznil Kavina.
Důležitou roli má hrát v nové energetické strategii také výzkum. Změny v evropské energetické politice má symbolicky odstartovat summit EU, který se uskuteční 4. února příštího roku a jehož jediným tématem bude právě energetika.
