Praha – I když Česko oznámilo, že bude šetřit ve velkém, ve srovnání s dalšími státy unie na tom není až tak zle. Evropu čeká nová vlna propouštění, snižování platů a omezování sociálních dávek. Po Řecku, Španělsku nebo Maďarsku přistoupili k razantním úsporám i Britové, Francouzi či Němci.
Ve Velké Británii dopadnou úspory hlavně na státní zaměstnance - výpověď dostane 600 tisíc z nich - tedy asi třetina z celkového počtu lidí pracujících ve veřejném sektoru, a to včetně ozbrojených sil. Nebude se ale jen propouštět. Britská vláda chce během čtyř let škrtnout 38,5 miliardy eur. „Musíme si vyhrnout rukávy, vrhnout se do práce, řešit společně naše největší problémy, dodržet, k čemu jsme se zavázali, a uchopit vše pevně do svých rukou,“ snažil se Brity k úsporám povzbudit předseda vlády jejího veličenstva David Cameron.
Evropská jednička Německo v čele s Angelou Merklovou má v plánu do roku 2014 ušetřit téměř 80 miliard eur, Němce tak čeká například zvyšování daní, razantní revizí projdou i sociální dávky. „Jenom solidní finance mohou být základem trvalého hospodářského růstu,“ věří kancléřka Angela Merkelová.
Francie, která je třetí nejsilnější ekonomikou v unii, má v plánu během čtyř let ušetřit 45 miliard eur. Tamní vláda chystá důchodovou reformu. Škrtat se bude i ve státní sféře, snížit by se měly hlavně počty zaměstnanců.
Po celé Evropě se už teď škrty odhadují na stovky miliard eur. Ekonomové očekávají u některých sociálních skupin i krátkodobý pokles životní úrovně. „Dlouhodobě je to nevyhnutelné, protože tempo, jakým se Evropa zadlužovala, brzdil růst evropského hospodářství,“ vysvětluje analytik České spořitelny Luboš Mokráš.
Vlády jsou zatím ve svém úsilí o rozpočtové škrty neoblomné, příliš je neovlivnily ani stávky. Ty největší se v posledních měsících odehrávaly v Řecku, kde je stav veřejných financí nejdramatičtější.
