Praha/Kyjev - Budoucnost jaderné energetiky v Evropě je, zdá se, jasnější. Minimálně z toho pohledu, že se o ní politici nebojí mluvit. Včerejší politická část fóra ústy Evropské komise nebo českého a slovenského premiéra podpořila jadernou energii a požaduje uznání jaderné energie jako alternativního energetického zdroje. Dnes odborníci diskutovali o tématech, jako je jaderná bezpečnost, bezpečnost reaktorů nebo třeba problematika nakládání s jaderným odpadem. Mezitím evropské země hledají i další energetickou shodu, na tom, jak eliminovat vliv Ruska při dodávkách ropy.
„Podle Topolánka je postoj zelených neudržitelný,“ tlumočil názory premiéra redaktor ČT Jan Hreňo. Předseda Strany zelených, největšího odpůrce jaderné energie, Martin Bursík ale zůstává ve svém pohledu na jádro neoblomný. Nerozšiřování kapacit pro výrobu energie jaderným štěpením si zelení vymínili do koaliční smlouvy a nehodlají svůj postoj přehodnocovat.
Jinak se ale jaderná energie těší nebývalé podpoře. Účast předsedy Evropské komise Josého Barrosa na fóru by mohla být signálem rostoucí náklonnosti Evropy k jaderné energetice. Společný postup ale vyloučil s odkazem: „Není to byznys společné Evropy“.
I na poli jiných energií se Evropa všemožně snaží najít společnou řeč. V Kyjevě začal energetický summit za účasti osmi prezidentů, např. Ukrajiny, Polska, Rumunska nebo Lotyšska. „Je to už třetí summit o energetické bezpečnosti, který reaguje na ruskou dominanci v regionu a případné vydírání při energetických, převážně ropných dodávkách,“ představil záměr setkání redaktor ČT Miroslav Karas. „Přeprava ropy z Kaspického moře mimo ruské území je důležitým krokem, na kterém se chtějí prezidenti dohodnout. Klíčový je postoj Ázerbajdžánu a Kazachstánu, jeho zástupci ale opět účast odmítli a naznačili spojenectví s Ruskem,“ popsal Karas.
