Frankfurt/Londýn - Evropská centrální banka a shodně i regulátor britského bankovního trhu se rozhodli pokračovat v boji s bující finanční krizí a znovu srazit základní úrokovou sazbu. Evropská centrální banka ji snížila o 75 basických bodů na 2,5 procenta. V Británii sazba klesla o jedno procento na dvě procenta. V uplynulých 57 letech přitom ostrovní království nikdy tak nízké úrokové sazby jako dnes nemělo.
Evropská centrální banka vyrazila opětovným razantním snížením dech mnoha analytikům. Většina z nich totiž předpovídala posun o 0,5 procenta i vzhledem k tomu, že až do letošního října banka úrokové sazby kvůli obavám z inflace pravidelně zvyšovala.
I když se britská centrální banka rozhodla ještě k většímu snížení než její velká evropská sestra, podle analytiků by to nemuselo k povzbuzení ostrovní ekonomiky stačit. „Snížení základní sazby o jeden procentní bod je gigantický skok dolů, ale jen malý krok pro ekonomiku,“ poznamenal manažer banky Threadneedle Sam Hill.
Obě velké evropské měny na snížení úrokových sazeb reagovaly oslabením. Euro odpoledne vůči dolaru oslabilo o 0,4 procenta na 1,2669 USD, vůči japonskému jenu se jeho kurz snížil dokonce o 1,1 procenta na 117,42 JPY. Libra vůči dolaru klesla o 0,9 procenta na 1,4636 USD.
Post nejagresivnější centrální banky si dnes vysloužila švédská centrální banka. Sazby nechala spadnout o 1,75 procenta.
Ke snižování úrokových sazeb nutí autority finanční krize, která posílá světové ekonomiky postupně do recese. Eurozóna už na ni má dokonce potvrzení od Eurostatu. Britská ekonomika se zatím smršťovala pouze ve třetím čtvrtletí, propad hospodářského růstu ji však postihl poprvé od recese z počátku 90. let 20. století.
