Brusel - Detaily navýšení záchranného fondu (EFSF) zatím nejsou jasné, shodu totiž nenašli ministři financí eurozóny. Po jednání v Bruselu se takto vyjádřil šéf ministrů financí eurozóny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Již v pátek se eurozóna na summitu dohodla, že navýší kapacitu fondu na 440 miliard eur (zhruba 10,5 bilionu korun). Dosud však není přesně jasné, jakým způsobem. Ministři se zatím nedohodli ani na paktu konkurenceschopnosti, jednání blokuje především Irsko.
„Debatujeme o cestách a prostředcích, jak vrátit kapacitu fondu na původní úroveň (440 miliard eur). Zda to bude prostřednictvím garancí či jinými prostředky. Podle mého osobního názoru to bude prostřednictvím garancí, ale o dalších detailech se budeme bavit příští týden,“ prohlásil Juncker.
Příspěvek ve výši 440 miliard eur slíbily země platící evropskou jednotnou měnou již loni v květnu. Celkem 190 miliard eur (zhruba 4,6 bilionu korun) však musí zůstat jako rezerva, aby si fond udržel nejvyšší možný rating AAA. Navýšení kapacity tak v podstatě znamená, že země se budou muset nejspíš zaručit za dalších 190 miliard eur, v EFSF by tak teoreticky bylo zhruba 630 miliard eur, přestože by se nezapočítávala rezerva.
„Zkoumáme technické možnosti, které zahrnují i navýšení záruk. Je to ale něco, o čem se musíme bavit dále a musíme jít více do hloubky,“ dodal Juncker. Podle něj je ale nepochybné, že EFSF bude moci na takzvaném primárním trhu nakupovat dluhopisy zemí, které se dostaly do vážných problémů. Fondu to mají umožnit právě záruky od zemí eura.
Ratingová agentura Fitch Ratings dnes uvedla, že ani 440 miliard eur nakonec nemusí k vyřešení dluhové krize v eurozóně stačit. Možnost nákupu dluhopisů je prý prospěšná, ale současnou situaci, kdy investoři spekulují o platební schopnosti některých zemí, neřeší: „Existují obavy, zda jde dohoda dostatečně daleko.“
Irský ministr financí: Firemní daně nezvýšíme za žádnou cenu
Irsko se nehodlá za žádnou cenu vzdát nízkých firemních daní výměnou za nižší úroky u finanční pomoci, uvedl včera v Bruselu irský ministr financí Michael Noonan. Dublin ke zvýšení daní tlačí především Francie a Německo. Irská vláda však tvrdí, že by Irsko tímto krokem ztratilo značnou část vlastní konkurenceschopnosti.
Irské daně se staly i příčinou střetu na summitu eurozóny, který se v Bruselu uskutečnil v pátek. Nový irský premiér Enda Kenny požádal své kolegy, aby souhlasili se snížením úroků u pomoci Irsku, která celkově dosahuje zhruba 80 miliard eur. Úroková sazba ve výši necelých šesti procent, kterou dojednal ještě bývalý vládní kabinet, je podle nové vlády příliš vysoká a do budoucnosti ohrožuje naplnění státních závazků.
„Je neopodstatněné čekat, že bychom něco takového udělali, protože jde o hlavní nástroj rozvoje v Irsku. Můžeme naši ekonomiku znovu přivést k růst jen díky tomu, že vyvážíme. Nebudeme přeci kousat do ruky, která nás krmí,“ uvedl Noonan. Irsko nepodpoří ani případné zavedení jednotného daňového základu v eurozóně, o němž uvažují především Berlín a Paříž, dodal.
