Euroskupina: Řecko by se mohlo dočkat dalších peněz ještě v listopadu

Brusel - Země eurozóny chtějí ještě před koncem listopadu dokončit právní a technickou přípravu pro posílení efektivity Evropského fondu finanční stability (EFSF) na zhruba bilion eur (asi 25 bilionů Kč). Ministři financí eurozóny požadují, aby Řecko dodrželo podmínky čerpání úvěru dohodnuté v říjnu. Podle předsedy euroskupiny Jeana-Clauda Junckera se schůzka nezabývala využitím zlatých rezerv pro účely posílení EFSF a o této otázce se nejednalo ani minulý týden na schůzce G20 v Cannes.

Komisař EU pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn tvrdí, že pokud se Řecko zaváže dodržet původně dohodnuté podmínky, mohlo by další peníze z úvěru dostat ještě v listopadu. K uvolnění další tranše by podle Rehna stačilo svolat telekonferenci, která by se mohla uskutečnit do 29. listopadu.

„Dle mého názoru je pro celkovou obnovu a posílení důvěry v Evropě, nebo alespoň v zemích eurozóny, klíčové vyřešit krizi kolem státních dluhů. Zmírnit se ale musí i dopady na bankovní sektor,“ tvrdí komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn.

Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od partnerů v EU a od Mezinárodního měnového fondu si Atény zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Země už dostala pět tranší

Takzvaná euroskupina, jak se ministrům financí zemí eurozóny říká, dnes jednala také o potížích Itálie. Ta je po Řecku druhou nejzadluženější zemí eurozóny a nyní se potýká i s krizí na politické scéně. Trhy na zvýšenou nervozitu kolem vývoje v Itálii reagovaly výprodejem italských státních dluhopisů, jejichž výnosy vzrostly na nový rekord za dobu, co existuje eurozóna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 5 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 15 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...