Brusel - Evropský parlament dnes podpořil přijetí eura na Slovensku. Stanovisko europoslanců je v tomto případě jenom poradní, potvrzuje však, že slovenský vstup do eurozóny již zřejmě není možné zastavit. Navzdory původním očekáváním nezazněly na zasedání parlamentu hlasy, které by přijetí eura na Slovensku odmítaly.
Problémem může být inflace
Řečníci se vesměs shodli, že Slováci by se pouze měli vyvarovat případného růstu cen po přijetí eura, který velmi silně postihl například Slovinsko. Český eurokomisař Vladimír Špidla, který v tomto případě zastupoval celou Evropskou komisi, uvedl, že Slovensko musí sledovat všechna makroekonomická kritéria, aby mohlo z přijetí eura těžit. „Žádá si to strukturální reformy, zejména pokud jde o fungování trhu práce. Bez závazků hrozí, že se inflace stane závažným problémem,“ dodal.
Na stejný problém upozornil například německý europoslanec Wolf Klinz, podle nějž se vývoj mezd na Slovensku musí držet růstu produktivity. „Říkám Slovensku, aby nám nedalo příležitost ke srovnání se Slovinskem,“ uvedl příklad země, která po vstupu do eurozóny nedokázala růst cen udržet na uzdě.
Kritici nebyli slyšet
Kritických hlasů se během projednávání slovenského přijetí jednotné měny objevilo málo. V pozadí se držel i německý europoslanec Alexander Radwan, který před nedávnem vstup země do eurozóny odmítl s tím, že Bratislava porušila daná kritéria. Jemu a některým dalším poslancům se nelíbí, že EU dvakrát přistoupila na posun takzvané centrální parity u slovenské koruny. Ten byl nutný především kvůli výraznému posilování měny, kdy se koruna výrazně odchýlila od původní středové hodnoty, a tak nesplňovala kritérium měnové stability.
Určité výhrady vyjádřil i předkladatel parlamentního návrhu, maltský europoslanec David Casa. Vadilo mu, že druhý posun centrální parity se uskutečnil až poté, co komise doporučila vstup Slovenska do eurozóny a parlament navíc o tomto kroku nikdo neinformoval. "Zhodnocení měny je
velice důležité. Mělo by se s námi jednat i v této poslední fázi," dodal.
Slováci: Jsme na tom lépe než stávající členové
Ze strany zákonodárců z nových členských zemí naopak zaznívala kritika, že EU byla na Slovensko velmi přísná, přičemž v minulosti přijala do eurozóny „staré“ členské státy, které všechna kritéria nesplnily. Italové či Belgičani měli a stále mají problémy s celkovým zadlužením státu. Řekové zase „upravili státní účetnictví“ tak, aby jim unie přijetí jednotné měny povolila.
„Pokud někdo chce ukazovat prstem na zemi, která chce vstoupit do eurozóny, měl by si dát pozor, aby si nevypíchl oko,“ řekl slovenský europoslanec Sergej Kozlík (HZDS). Podobný názor má polský poslanec Dariusz Rosati. Podle něj je Slovensko konkurenceschopnou ekonomikou bez dluhů, což se nedá říci o některých současných členech eurozóny. „Vstup Slovenska zlepší situaci v celé eurozóně,“ dodal.
Pro vstup Slovenska do eurozóny nakonec hlasovalo 579 z celkových 785 poslanců. Proti bylo jen 86 zákonodárců, zbytek se buď zdržel, nebo nebyli na jednání přítomni. Konečné slovo v přijetí eura na Slovensku budou mít začátkem července ministři financí EU. Do té doby by jej ovšem ještě měl schválit unijní summit, který se uskuteční tento týden v Bruselu.
