Praha - Vyjednávání dohody o volném obchodu (TTIP) mezi Evropskou unií a USA by mělo být hotové předtím, než prezident Barack Obama odejde z funkce, tedy do ledna 2017. Prohlásila to eurokomisařka pro obchodní politiku Cecilie Malmströmová po setkání s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).
Eurokomisařka: Obchodní dohodu s USA musíme stihnout ještě za Obamy
GALERIE
videogallery_538479
Česká vláda podle Sobotky očekává od uzavření dohody pozitivní dopady. „Slibujeme si od ní otevření možností z hlediska přístupu na trh v USA, zejména pro naše malé a střední firmy, protože pokud zmizí celní a administrativní bariéry, tak to bude znamenat odstranění těch překážek, které nyní malé firmy zdolávají jen těžko,“ konstatoval ministerský předseda.
„Současně ale platí, že chceme, aby vyjednávání byla vedena tak, aby nebyly opomenuty sociální, ekologické a kulturní aspekty, které s uzavřením smlouvy TTIP souvisí,“ zdůraznil Sobotka. Uvítal proto, že Brusel pokročil ve zveřejňování informací ohledně TTIP, stejně jako americká strana, která na své ambasádě v Praze umožnuje zájemcům přístup k dokumentaci. „Transparentnost je důležitá, aby s procesem nesouhlasily jen vlády, ale i občané.“
Také eurokomisařka je přesvědčena, že TTIP otevře nové příležitosti pro české firmy. „Tím, že se odstraní různé tarify, bude jednodušší přistupovat na nový trh, například pro tradiční české výrobky, jako je české sklo. Bude také dobré, že se nebudou zdvojovat jako dosud standardy a bude odstraněna administrativní duplicita,“ vysvětlila Malmströmová. Ujistila, že v souvislosti se zaváděním dohody nedojde k obávanému snižování standardů, například v oblasti zdravotnictví, ochrany přírody či spotřebitele.
„Dál bráníme naše bezpečnostní principy, nepovolíme žádné hovězí s hormony ani geneticky modifikované plodiny.“
Přečtěte si exkluzivní rozhovor, který dala eurokomisařka Malmströmová České televizi.
Členka Evropské komise nicméně přiznala, že jen velmi malá část dohody se nachází v takzvané konsolidované verzi, tedy ve verzi odsouhlasené oběma stranami. „Zatím vyjednáváme dva roky a zabýváme se zejména technickými otázkami. Věříme, že na podzim budeme schopni postoupit do další fáze vyjednávání, ve které se právě tento konsolidovaný text bude vytvářet.“
Zájmy Česka: zrušení cel a přístup k veřejným zakázkám
Česko v rámci vyjednávání dohody o volném obchodu mezi EU a USA podporuje hlavně kompletní zrušení cel na průmyslové výrobky. Největší přínos má mít dohoda označovaná jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) pro tuzemský automobilový průmysl, strojírenský průmysl, farmacii a firmy podnikající ve zdravotnické technice.
„Přestože celní tarify jsou v průměru tři až čtyři procenta, v sektorech klíčových pro Česko, jako jsou automobilový průmysl, strojírenství, sklo, tam tarify dosahují 15 až 20 procent. Je to tedy věc, která se bude citlivě promítat do rozšíření možnosti obchodu s USA,“ uvedl náměstek ministra průmyslu Vladimír Bärtl. Zrušení cel by pocítili i spotřebitelé. Třeba u amerických oděvů nebo obuvi by při nákupu přes internet zaplatili zhruba o desetinu méně.
Protesty proti TTIP
„Ale vůbec nejdůležitější je otázka veřejných zakázek, aby se k nim české firmy dostaly, protože dosud tomu brání americký zákon, který omezuje přístup subjektů z jiných zemí. Byli bychom taky rádi, kdyby to zahrnovalo i oblast energie a surovin, která by měla vést k uvolnění přístupu k energetickým zdrojům a vytvářet tlak na snižování cen,“ doplnil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).
Některé sektory v české ekonomice podle ministerstva nicméně potřebují více času na to, aby se připravily na americkou konkurenci. Jedná se zejména o energeticky náročná odvětví jako třeba chemický průmysl. „Tady budeme spolu s dalšími členskými zeměmi trvat na co nejdelších přechodných obdobích,“ ujistil náměstek Bärtl. V části dohody, která se týká práva a duševního vlastnictví, Česká republika prosazuje ochranu zeměpisného označení pro České pivo, Českobudějovické pivo a jeho varianty a Žatecký chmel.
Eurokomisařka také o transatlantické dohodě diskutovala s veřejností na Karlově univerzitě. Podívejte se ZDE na záznam její přednášky.
S některými obory opatrně, radí podnikatelé
Svaz průmyslu a dopravy i Hospodářská komora sice podporují přijetí dohody o transatlantickém obchodu, ale žádají, aby se k vybraným oblastem, jako jsou zemědělství a potravinářství, při vyjednávání přistupovalo opatrně. Podle europoslankyně Dity Charanzové (za ANO), která je zpravodajkou pro TTIP, bude právě zemědělství pro Evropu nejtěžší oblastí k nalezení kompromisu (Spojené státy to mají obdobně se zmíněnými veřejnými zakázkami).
O TTIP diskutují zástupci Evropské komise s americkou stranou od loňského roku. Smlouva by měla odstranit zbývající překážky v obchodování mezi oběma stranami Atlantiku a vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Její zastánci tvrdí, že oběma stranám přinese zrychlení hospodářského růstu a miliony pracovních míst (už teď tvoří byznys mezi Evropskou unií a Spojenými státy skoro třetinu světového obchodu).
Proti dohodě mají však námitky některé země osmadvacítky a řada aktivistů i lobbistických skupin. Kritici tvrdí, že Evropa bude v zájmu smluv muset ustoupit ze svých standardů chránících spotřebitele, životní prostředí nebo sociální výdobytky. Toho se obávají třeba odboráři. „Amerika má daleko tvrdší postoje vůči zaměstnancům než Evropská unie. Americké firmy budou jednoznačně tlačit k tomu, aby Evropa rozvolnila pracovní trh,“ varoval předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. Podle odpůrců tak smlouva omezí demokratická práva Evropanů a koncerny budou mít ještě větší vliv na vznik zákonů.