EU zabaví majetek Janukovyčovi, Rusko možná zahraničním firmám

Praha - Ruský parlament chystá zákon, který by umožnil zabavit majetek a zablokovat účty amerických a evropských firem. Reagoval tak na plánované sankce. Těmi dnes znovu pohrozil šéf francouzské diplomacie. Evropská unie už také podle posledních zpráv začala blokovat majetek 18 ukrajinských prominentů, které podezírá z vytunelování státních účtů. Mezi nimi je zřejmě i sesazený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč.

Pokud západní mocnosti přistoupí na protiruské sankce, rozhodně to nezůstane bez odezvy. Horní komora ruského parlamentu připravuje zákon, který by v případě protiruských sankcí Západu umožnil konfiskovat jmění, aktiva a bankovní účty evropských a amerických firem i soukromých osob v Rusku. Agentuře RIA Novosti to dnes sdělil Andrej Klišas, šéf ústavněprávního výboru Rady federace. 

„Zákon dává takovou možnost prezidentovi a vládě v zájmu ochrany naší svrchovanosti před útoky,“ řekl senátor ruské agentuře. Poslanci nyní podle něj pečlivě studují, nakolik rozhodnutí o konfiskaci jmění zahraničních firem a cizinců odpovídá ruské ústavě. „O tom, že je v souladu s evropskými standardy, nepochybujeme,“ řekl Klišas. 

Andrej Klišas, senátor a šéf ústavněprávního výboru Rady federace

„Možnost konfiskace by měl legalizovat samostatný federální zákon. Jakékoli sankce musejí být oboustranné.“

Putinův ekonomický poradce Sergej Glazjev se nechal slyšet, že pokud Spojené státy vyhlásí kvůli invazi na Krym vůči Rusku sankce, Moskva se možná vzdá dolaru jako rezervní měny a přestane splácet dluhy americkým bankám. Od jeho slov se později Kreml distancoval. 

Němcům by se sankce nevyplatily

Před zavedením tvrdých evropských sankcí proti Rusku však varuje Německá obchodní a průmyslová komora (DIHK). Jejich uvalení by totiž mělo negativní vliv na německou ekonomiku, protože by ohrozilo obchodní výměnu s Ruskem a mohlo by způsobit i zánik pracovních míst, řekl v televizi N24 místopředseda DIHK Volker Treier. 

Německé euro
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStockphoto

„Naše ekonomické vztahy s Ruskem se v posledních letech velmi zintenzivnily. Od roku 2009 se naše vývozy téměř zdvojnásobily a nyní činí přes 36 miliard eur (985 miliard korun),“ upozornil Treier. Německé firmy mají podle něj v Rusku investice za zhruba 20 miliard eur (547 miliard korun), což je víc než v sousedním Polsku. Sankce by mohly podle Treiera ohrozit jak obchodní výměnu, tak i německé zahraniční investice. 

  • A podobným způsobem by se „ekonomické tresty“ dotkly i Česka. Tuzemské firmy, které vyvážejí na východní trhy, proto situaci na Ukrajině bedlivě sledují. Čeští exportéři za rok doručí do Ruska zboží za 116 miliard korun. Nyní se bojí, že mohou o velké zakázky přijít. Určitě by nesli s nelibostí i případné zabavení svého ruského majetku a aktiv. 

České firmy v Rusku – co jejich majetek a podnikání? 

Jednou z nejznámějších firem, která na ruském trhu čile obchoduje, je finanční a investiční skupina PPF. Portálu ČT24 sice její mluvčí uvedl, že politické události nekomentuje, aktivity společnosti na Rusku jsou však rozsáhlé. Podniká například v oblasti realit, bankovnictví či maloobchodu. Výroční zpráva z roku 2012 navíc uvádí, že úvěrová angažovanost PPF v Rusku činila 8,46 miliardy eur. Tedy zhruba 57 procent z celého jejího úvěrového portfolia. 

Rusko je důležitým partnerem i pro společnost Škoda Auto. „Snad na sankce nedojde… Rusko je pro nás v tuto chvíli třetí největší trh po Číně a Německu a případné restrikce by na nás měly dopad. Zhruba 70 procent našich vozů na tamějším trhu se montuje v Rusku z dílů převážně dovezených z Česka, třicet procent dovážíme napřímo,“ vysvětlil pro iDnes.cz mluvčí mladoboleslavské firmy Jozef Baláž. 

Škoda v Rusku

Škoda podniká v Rusku prostřednictvím společnosti Volkswagen Group RUS (VGR), ve které je akcionářem. V Rusku má v rámci VGR dva výrobní závody - v Kaluze u Moskvy a v Nižním Novgorodu. 

„Ruský trh je pro nás třetí největší (po Číně a Německu). Prodáváme na něm zhruba 100 tisíc vozů Škoda ročně, z toho přibližně 30 procent je přímo exportovaných z našich českých závodů a 70 procent je montovaných v ruských závodech převážně z komponentů dovážených z ČR,“ dodal mluvčí automobilky pro náš web.

Čeští politici zůstávají ohledně sankcí vůči Rusku opatrní. „Myslím si, že by to bylo špatně, že bychom skutečně neměli míchat politiku s ekonomikou. A v případě jakýchkoliv sporů by to mohlo mít pro Evropu špatné následky,“ míní ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Výše českých investic v Rusku dosáhla do března loňského roku 1,24 miliardy dolarů (asi 24,5 miliardy korun), z toho 203,3 milionu dolarů (16,4 procenta) tvořily přímé zahraniční investice, jak uvádí ruský statistický úřad. Největší kumulovaný objem představovaly investice do zpracovatelských odvětví průmyslu a metalurgie. 

Dopady ukrajinské krize na českou ekonomiku budou podle analytiků pravděpodobně omezené a krátkodobé. Obchodní vazby jsou relativně malé a případné přerušení dodávek plynu by se hospodářství nedotklo. Rizikem ale mohou být právě sankce EU vůči Rusku a následné zdražení ropy. Zmínili negativní dopady na podnikání českých firem na Ukrajině a investice, pokud by se situace kolem ruské okupace ukrajinského Krymu vyhrotila.

Počet vojáků na Krymu
Zdroj: ČT24

Moskvě by přitom spíš než americké ublížily sankce z Evropské unie - třeba přerušení obchodu. Právě EU se podílí na ruském zahraničním obchodu víc než čtyřiceti procenty. Na rozdíl od USA, kde to jsou procenta tři. Jde hlavně o vývoz surovin, jako je ropa a plyn. Většina ruských komodit totiž směřuje právě do států Evropské unie a z celkového vývozu tvoří až polovinu příjmů ruského státního rozpočtu. 

EU obstavuje aktiva ukrajinských prominentů 

Evropská unie navíc přikročila ke zmrazení majetku a účtů 18 ukrajinských prominentů, kteří jsou podezřelí z odpovědnosti za zmizení miliard dolarů ze státních účtů. Brusel tak reagoval na žádost nového ukrajinského vedení. Kompletní seznam zveřejní unijní představitelé ve čtvrtek.

K podobnému kroku už v minulém týdnu přikročily Švýcarsko a Lichtenštejnsko a samostatně jako první členská země EU také Rakousko. Na seznamu lidí, proti nimž sankční kroky Vídeň uplatňuje, se ocitl sesazený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. A podle listu Wall Street Journal je i mezi těmi, které „potrestala“ Unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda se bude zabývat možnými kroky kvůli růstu cen pohonných hmot

Růst cen pohonných hmot a kroky k jejich poklesu budou v pondělí hlavním tématem vlády Andreje Babiše (ANO). Na zasedání kabinetu přijdou i zástupci pěti hlavních společností na trhu s pohonnými hmotami. Babiš ve videu zveřejněném v neděli na síti X řekl, že jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je zastropování marže obchodníků. Ceny paliv rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu.
před 2 hhodinami

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 17 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 18 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
28. 3. 2026Aktualizováno28. 3. 2026

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
28. 3. 2026

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
28. 3. 2026

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...