EU zabaví majetek Janukovyčovi, Rusko možná zahraničním firmám

Praha - Ruský parlament chystá zákon, který by umožnil zabavit majetek a zablokovat účty amerických a evropských firem. Reagoval tak na plánované sankce. Těmi dnes znovu pohrozil šéf francouzské diplomacie. Evropská unie už také podle posledních zpráv začala blokovat majetek 18 ukrajinských prominentů, které podezírá z vytunelování státních účtů. Mezi nimi je zřejmě i sesazený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč.

Pokud západní mocnosti přistoupí na protiruské sankce, rozhodně to nezůstane bez odezvy. Horní komora ruského parlamentu připravuje zákon, který by v případě protiruských sankcí Západu umožnil konfiskovat jmění, aktiva a bankovní účty evropských a amerických firem i soukromých osob v Rusku. Agentuře RIA Novosti to dnes sdělil Andrej Klišas, šéf ústavněprávního výboru Rady federace. 

„Zákon dává takovou možnost prezidentovi a vládě v zájmu ochrany naší svrchovanosti před útoky,“ řekl senátor ruské agentuře. Poslanci nyní podle něj pečlivě studují, nakolik rozhodnutí o konfiskaci jmění zahraničních firem a cizinců odpovídá ruské ústavě. „O tom, že je v souladu s evropskými standardy, nepochybujeme,“ řekl Klišas. 

Andrej Klišas, senátor a šéf ústavněprávního výboru Rady federace

„Možnost konfiskace by měl legalizovat samostatný federální zákon. Jakékoli sankce musejí být oboustranné.“

Putinův ekonomický poradce Sergej Glazjev se nechal slyšet, že pokud Spojené státy vyhlásí kvůli invazi na Krym vůči Rusku sankce, Moskva se možná vzdá dolaru jako rezervní měny a přestane splácet dluhy americkým bankám. Od jeho slov se později Kreml distancoval. 

Němcům by se sankce nevyplatily

Před zavedením tvrdých evropských sankcí proti Rusku však varuje Německá obchodní a průmyslová komora (DIHK). Jejich uvalení by totiž mělo negativní vliv na německou ekonomiku, protože by ohrozilo obchodní výměnu s Ruskem a mohlo by způsobit i zánik pracovních míst, řekl v televizi N24 místopředseda DIHK Volker Treier. 

Německé euro
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStockphoto

„Naše ekonomické vztahy s Ruskem se v posledních letech velmi zintenzivnily. Od roku 2009 se naše vývozy téměř zdvojnásobily a nyní činí přes 36 miliard eur (985 miliard korun),“ upozornil Treier. Německé firmy mají podle něj v Rusku investice za zhruba 20 miliard eur (547 miliard korun), což je víc než v sousedním Polsku. Sankce by mohly podle Treiera ohrozit jak obchodní výměnu, tak i německé zahraniční investice. 

  • A podobným způsobem by se „ekonomické tresty“ dotkly i Česka. Tuzemské firmy, které vyvážejí na východní trhy, proto situaci na Ukrajině bedlivě sledují. Čeští exportéři za rok doručí do Ruska zboží za 116 miliard korun. Nyní se bojí, že mohou o velké zakázky přijít. Určitě by nesli s nelibostí i případné zabavení svého ruského majetku a aktiv. 

České firmy v Rusku – co jejich majetek a podnikání? 

Jednou z nejznámějších firem, která na ruském trhu čile obchoduje, je finanční a investiční skupina PPF. Portálu ČT24 sice její mluvčí uvedl, že politické události nekomentuje, aktivity společnosti na Rusku jsou však rozsáhlé. Podniká například v oblasti realit, bankovnictví či maloobchodu. Výroční zpráva z roku 2012 navíc uvádí, že úvěrová angažovanost PPF v Rusku činila 8,46 miliardy eur. Tedy zhruba 57 procent z celého jejího úvěrového portfolia. 

Rusko je důležitým partnerem i pro společnost Škoda Auto. „Snad na sankce nedojde… Rusko je pro nás v tuto chvíli třetí největší trh po Číně a Německu a případné restrikce by na nás měly dopad. Zhruba 70 procent našich vozů na tamějším trhu se montuje v Rusku z dílů převážně dovezených z Česka, třicet procent dovážíme napřímo,“ vysvětlil pro iDnes.cz mluvčí mladoboleslavské firmy Jozef Baláž. 

Škoda v Rusku

Škoda podniká v Rusku prostřednictvím společnosti Volkswagen Group RUS (VGR), ve které je akcionářem. V Rusku má v rámci VGR dva výrobní závody - v Kaluze u Moskvy a v Nižním Novgorodu. 

„Ruský trh je pro nás třetí největší (po Číně a Německu). Prodáváme na něm zhruba 100 tisíc vozů Škoda ročně, z toho přibližně 30 procent je přímo exportovaných z našich českých závodů a 70 procent je montovaných v ruských závodech převážně z komponentů dovážených z ČR,“ dodal mluvčí automobilky pro náš web.

Čeští politici zůstávají ohledně sankcí vůči Rusku opatrní. „Myslím si, že by to bylo špatně, že bychom skutečně neměli míchat politiku s ekonomikou. A v případě jakýchkoliv sporů by to mohlo mít pro Evropu špatné následky,“ míní ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Výše českých investic v Rusku dosáhla do března loňského roku 1,24 miliardy dolarů (asi 24,5 miliardy korun), z toho 203,3 milionu dolarů (16,4 procenta) tvořily přímé zahraniční investice, jak uvádí ruský statistický úřad. Největší kumulovaný objem představovaly investice do zpracovatelských odvětví průmyslu a metalurgie. 

Dopady ukrajinské krize na českou ekonomiku budou podle analytiků pravděpodobně omezené a krátkodobé. Obchodní vazby jsou relativně malé a případné přerušení dodávek plynu by se hospodářství nedotklo. Rizikem ale mohou být právě sankce EU vůči Rusku a následné zdražení ropy. Zmínili negativní dopady na podnikání českých firem na Ukrajině a investice, pokud by se situace kolem ruské okupace ukrajinského Krymu vyhrotila.

Počet vojáků na Krymu
Zdroj: ČT24

Moskvě by přitom spíš než americké ublížily sankce z Evropské unie - třeba přerušení obchodu. Právě EU se podílí na ruském zahraničním obchodu víc než čtyřiceti procenty. Na rozdíl od USA, kde to jsou procenta tři. Jde hlavně o vývoz surovin, jako je ropa a plyn. Většina ruských komodit totiž směřuje právě do států Evropské unie a z celkového vývozu tvoří až polovinu příjmů ruského státního rozpočtu. 

EU obstavuje aktiva ukrajinských prominentů 

Evropská unie navíc přikročila ke zmrazení majetku a účtů 18 ukrajinských prominentů, kteří jsou podezřelí z odpovědnosti za zmizení miliard dolarů ze státních účtů. Brusel tak reagoval na žádost nového ukrajinského vedení. Kompletní seznam zveřejní unijní představitelé ve čtvrtek.

K podobnému kroku už v minulém týdnu přikročily Švýcarsko a Lichtenštejnsko a samostatně jako první členská země EU také Rakousko. Na seznamu lidí, proti nimž sankční kroky Vídeň uplatňuje, se ocitl sesazený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. A podle listu Wall Street Journal je i mezi těmi, které „potrestala“ Unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoFramatome a Centrum výzkumu Řež podepsaly smlouvu o spolupráci v jaderné energetice

Francouzská společnost Framatome a Centrum výzkumu Řež podepsaly smlouvu o spolupráci na vývoji jaderného paliva a technologií jaderné bezpečnosti. I to má přispět k postupnému odchodu od paliva z Ruska. Dodávky ruského paliva do Temelína nahradila americká společnost Westinghouse. V případě Dukovan byla podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže situace složitější, protože palivo se muselo zcela nově vyvinout – nikde na trhu nebyla nabídka paliva pro tamní typ reaktorů. Dukovany tak budou ruské palivo ještě zhruba rok a půl odebírat.
před 4 hhodinami

Mrazy zničily půlku úrody, škody půjdou do stamilionů, odhadují ovocnáři

Dubnové mrazy v sadech tuzemských pěstitelů podle předběžných odhadů zničily polovinu letošní úrody ovoce. Největší ztráty budou u jablek, která jsou hlavním ovocným druhem. Škody zřejmě půjdou do vyšších stovek milionů korun, řekl v úterý předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
před 11 hhodinami

Nezaměstnanost v dubnu mírně klesla, volných míst přibylo

Nezaměstnanost v tuzemsku v dubnu klesla oproti březnu o desetinu procentního bodu na 4,9 procenta. Důvodem jsou mimo jiné pokračující sezonní práce. Úřady práce evidovaly 364 472 uchazečů, přibližně o osm tisíc méně než v březnu. Volných míst přibylo zhruba o tři tisíce na 94 483.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Obchodníci a potravináři chtějí odklad nařízení o obalech. Resort chystá „non-paper“

Evropské nařízení o obalech, které by mělo vstoupit v účinnost letos 12. srpna, kritizují tuzemští potravináři i obchodníci jako nepromyšlené a nákladné. Svaz obchodu a cestovního ruchu a Obalový institut SYBA proto žádají, aby byla účinnost odložena. Ministerstvo životního prostředí s Evropskou komisí aktivně komunikuje, uvedl pro ČT24 resort. Ten také připravuje dokument (takzvaný non-paper) k oblasti účinnosti nařízení, pro který bude shánět podporu dalších členských zemí.
před 17 hhodinami

Maloobchodní tržby v březnu zrychlily meziroční růst na 4,9 procenta

Maloobchodní tržby v březnu zrychlily meziroční růst na 4,9 procenta z revidovaných 3,7 procenta v únoru. Přispěl k tomu především internetový prodej a prodej potravin. Meziměsíčně tržby rostly o 1,2 procenta. Údaje bez započtení prodejů a oprav aut zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
11. 5. 2026Aktualizováno11. 5. 2026

Ropa zdražuje po Trumpově odmítnutí íránské odpovědi na mírový návrh

Barel ropy zdražuje na začátku týdne zhruba o čtyři dolary. Ceny ropy rostou poté, co americký prezident Donald Trump označil íránskou odpověď na americký mírový návrh za nepřijatelnou. Severomořská ropa Brent přidávala kolem 7:30 SELČ 4,2 procenta na 105,45 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu zdražuje o 4,8 procenta a jen nad 100 dolary za barel.
11. 5. 2026

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
10. 5. 2026

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
10. 5. 2026
Načítání...