Brusel - Summit Evropské unie dnes definitivně schválil vznik Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), jenž má nahradit současný záchranný fond eurozóny (EFSF). Zemím platícím evropskou jednotnou měnou, které se ocitnou v problémech, bude moci půjčit až pět set miliard eur. Novinářům to řekl unijní prezident Herman Van Rompuy. Nový stabilizační mechanismus by měl poskytovat úvěry za výhodnějších podmínek než dosavadní záchranný fond. V případě úvěrů se splatností tři roky by úroková sazba měla být o zhruba třetinu nižší než doposud. U úvěrů se splatností delší než tři roky by měla být levnější o zhruba čtvrtinu.
„Zajistíme, že 500 miliard eur bude k dispozici se statusem AAA (nejvyšší možný rating),“ prohlásil prezident unie Van Rompuy. Členské země ale budou muset do pokladny ESM přispět celkem 700 miliardami eur, přičemž 200 miliard eur eurozóna využije jako rezervu pro udržení AAA ratingu. Jednotlivé členské státy eurozóny do ESM tak zaplatí celkem 80 miliard eur v hotovosti v pěti splátkách během pěti let, tedy od roku 2013 do roku 2017. Ministři financí eurozóny se původně dohodli, že v roce 2013 zaplatí 40 miliard eur a v následujících třech letech doplatí zbytek ve třech splátkách.
Pro Německo je ale výše první splátky nepřijatelná, a tak se proti tomuto postupu ohradilo. Ostatní země se ovšem obávaly, že s větším počtem splátek by ESM mohl přijít o nejvyšší možný rating. Konečný kompromis tak navíc počítá s tím, že v případě nutnosti jednotlivé země poskytnou nutný kapitál, aby si stabilizační mechanismus rating AAA udržel. Zbytek peněz, tedy 620 miliard eur, bude tvořit takzvaný „kapitál na zavolání“, tedy v podstatě garance, že peníze státy poskytnou.
Klíč na rozpočítávání příspěvků změnili ministři už v pondělí
Členské státy již v pondělí na zasedání ministrů financí eurozóny změnily „klíč“, podle nějž se rozpočítávají příspěvky členských států eurozóny. Dosud jejich výše závisela na váze hlasů v Evropské centrální bance, která se vypočítává z 50 procent podle výše HDP a z 50 procent podle počtu obyvatel.
Konečný kompromis počítá s tím, že výše příspěvku bude záviset ze 75 procent na výši národního důchodu, ze 12,5 procenta na výši HDP a ze 12,5 na počtu obyvatel. Pokud by Česko v budoucnosti vstoupilo do eurozóny, do ESM by přispělo nižší částkou, než by tomu bylo při zapojení za současných podmínek. Podle Zídka by Česko muselo přispět zhruba 100 miliardami korun, po změně „klíče“ by to bylo několik desítek miliard korun.
ESM bude sídlit v Lucemburku stejně jako současný záchranný fond eurozóny a vznikne na základě smlouvy mezi členskými státy eurozóny. Současný EFSF funguje jako společnost s ručením omezeným, ESM bude finanční institucí.
V čele evropského stabilizačního mechanismu bude stát rada guvernérů složená z ministrů financí eurozóny. Hlasovací právo ovšem budou mít i eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti a šéf Evropské centrální banky, kteří budou v ESM působit jako pozorovatelé.
