Brusel - Špičky evropské politiky se sjeli na summit Evropské unie do Bruselu, který pořádá české předsednictví. Hlavním tématem byla hospodářská krize a její dopady na ekonomiku sedmadvacítky. Evropská komise navrhla zdvojnásobení fondu na pomoc členským zemím zasažených hospodářskou krizí. Dosud fond obsahoval 25 miliard eur, nově by to mohlo být 50 miliard eur tedy přibližně 1,3 bilionu korun. Nárok na čerpání přitom mají jen členské státy EU, které nejsou členy eurozóny, tedy případně i Česko. Státy se však shodly, že žádný další záchranný balíček po vzoru Spojených států nechystají.
Předseda Evropské rady Mirek Topolánek řekl, že nové záchranné balíčky by byly zhoubné. Tím se připojil na stranu německé kancléřsky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, kteří odmítají americký recept řešení krize, kdy stát více utrácí z veřejných rozpočtů a snižuje daně.
Lídři Evropské unie především korigovali svou taktiku na blížící se jednání států G20, které začne 2. dubna v Londýně. Chtějí přijít s jednotnou představou podpory otevřeného trhu a boje proti protekcionismu. Cílem má být změna regulí finančního trhu. Evropská unie totiž podle zpravodaje České televize v Bruselu Bohumila Vostala zazlívá Spojeným státům a britsko-americkému obchodnímu sytému, že jeho neetické chování a nedostatečná regulace mohou za finanční krizi.
Topolánek o jednání:
„Jako předseda Evropské rady jsem opatrně spokojen.“
Evropská unie rovněž souhlasila s navýšením finančních prostředků ve fondech Mezinárodního měnového fondu (MMF), které mohou využívat země postižené krizí. EU by měla přispět půjčkou ve výši 75 miliard dolarů. Ministr financí Miroslav Kalousek, který jednání savých kolegů řídil, však tuto částku nepotvrdil.
Do Čech míří 35 milionů eur na plynové zásobníky
Výrazný prostor na dnešním jednání dostala také otázka energetické bezpečnosti a změn klimatu. EU tak schválila 35 milionů eur (asi 950 milionů korun) na vybudování dalších plynových zásobníků v Česku. Peníze jsou součástí návrhu, který má věnovat zhruba čtyři miliardy eur z unijního rozpočtu na nejrůznější energetické projekty v Evropské Unii.
Schválení tohoto návrhu bylo považováno za jeden z nejsložitějších bodů vrcholné schůzky EU. Dohodu komplikoval především plynovod Nabucco ze střední Asie do Evropy, u nějž Evropská komise navrhla, aby se unie zaručila na úvěry ve výši 200 milionů eur.
Podle předsedy Evropské rady Mirka Topolánka však nad všemi základními otázkami panuje konsensus. „Existuje základní dohoda na rozdělení tohoto pětimilionového stimulačního balíčku do infrastruktury, ať už plynové nebo energetické, na využívání větrné energie, skladování oxidu uhličitého nebo rozvoj venkova,“ řekl Topolánek.
Se změnami klimatu si EU neví rady
Evropská unie rovněž potvrdila úmysl dát peníze rozvojovým zemím pro boj s globálním oteplováním. Na konkrétní částce se ale zatím neshodla. Celkové náklady spjaté s bitvou proti globálnímu oteplováním by mohly podle odhadu Evropské komise dosahovat kolem roku 2020 ročně zhruba 175 miliard eur (pět bilionů korun).
Podle polského premiéra Donalda Tuska, kterého citovala agentura Reuters, se v neformálních jednáních hovoří o tom, že by EU mohla ročně přispívat mezi 20 miliardami až 40 miliardami eur. Problém však je, jak by se členské státy o tyto peníze podělily. Například Varšava nechce, aby to bylo v závislosti na tom, jaké množství ta či ona země vypouští emisí
