Google bude muset zaplatit pokutu 4,34 miliardy eur (skoro 112 miliard korun) za zneužívání dominantního postavení operačního systému Android pro mobilní zařízení, rozhodla Evropská komise. Jde o největší pokutu, kterou kdy Evropská komise udělila v oblasti hospodářské soutěže. Google pokutu odmítá, podle něj Android zákazníkům výběr rozšiřuje, ne naopak.
„Google využil Android k upevnění dominantní pozice svého internetového vyhledávače. Tyto praktiky omezily šanci konkurentů soutěžit v této oblasti na základě předností jejich produktů a přicházet s inovacemi. Evropským spotřebitelům tak upřely možnost těžit z účinné hospodářské soutěže v důležité oblasti mobilní komunikace,“ vysvětlila komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.
Vestagerová vypíchla tři konkrétní prohřešky firmy, kterých se měla firma po roce 2011 dopouštět. Google od výrobců požadoval, aby na vyráběná zařízení předem instalovali aplikaci Google Search pro internetové vyhledávání a webový prohlížeč Chrome. Pro výrobce to byla podmínka, aby od Googlu získali licenci k využívání aplikace Play Store, která je velmi důležitá, neboť si v ní uživatelé stahují nebo kupují další aplikace.
- Na zařízeních Android, kde je předem instalovaný Google Search a Chrome, zadávali uživatelé při vyhledávání přes 95 procent všech dotazů přes Google Search. Na mobilních zařízeních se systémem Windows, kde je předinstalovaný vyhledávač Bing (ale nikoli Google Search ani Chrome), se přes Google Search nezadávalo ani 25 procent dotazů. Přes 75 procent dotazů bylo zadáno přes Bing, vyhledávač Microsoftu, který je na mobilních zařízeních Windows předinstalovaný.
Google tak podle Komise snižoval motivaci nejen výrobců instalovat předem konkurenční vyhledávací aplikace a prohlížeče, ale i motivaci uživatelů si takové aplikace stahovat. Tím se snížila šance konkurentů účinně se společností Google soutěžit.
Google také podle komise platil některým velkým výrobcům mobilních zařízení a provozovatelům mobilních sítí (i oni mohou určovat, které aplikace a služby jsou instalovány na zařízeních prodávaných uživatelům), aby tyto společnosti na svých zařízeních předem instalovaly výhradně aplikaci Google Search. Od této praktiky začal Google v roce 2013, kdy se začala touto záležitostí zabývat Evropská komise, postupně upouštět a skončil s ním v roce 2014.
Nedovolil také výrobcům, kteří chtěli předem instalovat aplikace od Googlu, aby prodali jediné mobilní zařízení běžící na alternativní vývojové větvi otevřeného softwaru Android, které Google schválil.
- Google koupil vývojářskou společnost Androidu v roce 2005 a pokračoval s jeho vývojem. Vždy, když je vypuštěna nová verze Androidu, zveřejňuje se i zdrojový kód, což umožňuje dalším vývojářům vytvářet vlastní modifikace. Zveřejňovaný kód zahrnuje základní funkce chytrého mobilního operačního systému, avšak pokud chtějí výrobci zařízení typu smartphone nebo tablet využívat i licencované aplikace či služby Googlu, musejí s Googlem uzavřít smlouvu, která výrobcům hardwaru ukládá řadu omezení.
Android přitom patří k nejvyužívanějším operačním systémům. Využívá ho zhruba 80 procent všech chytrých mobilních zařízení v Evropě. Tržní podíl Google často přesahuje 90 procent, což pro jiné hráče znamená extrémně těžké vstupní podmínky.
Vyhledávač Google představuje pro firmu převážnou většinu příjmů, strategie tak měla napomoci tomu, aby v době přechodu od uživatelů od stolních počítačů k mobilnímu internetu uživatelé nadále pro vyhledávání využívali nástroj Googlu.
Stížnost na Google podala v roce 2013 skupina FairSearch tvořená firmami Nokia, Oracle nebo Microsoft, který provozuje konkurenční vyhledávač Bing. „Je to důležitý krok v tom, aby se ukáznilo chování firmy Google zneužívající Android,“ ohodnotil závěr Evropské komise poradce FairSearch Thomas Vinje.
Evropská unie není jediná, která Google za vyjmenované prohřešky trestá. Před dvěma roky firmě vyměřil pokutu ruský antimonopolní úřad, a to 438 milionů rublů (164 milionů korun).
Pokutu může navýšit ještě penále. Google se chce ale odvolat
Komisařka připustila, že udělená pokuta je vysoká, ve srovnání s obratem, jakého firma dosahuje, ale podle ní nejde o nějak přemrštěnou částku. Podle agentury Reuters pokuta odpovídá příjmům mateřské firmy Googlu za více než dva týdny. „Chceme, aby Google změnil své chování,“ dodala komisařka.
Google musí do 90 dní s pokutovanými praktikami přestat, jinak mu hrozí každodenní penále ve výši až pět procent průměrného denního obratu společnosti Alphabet, tedy mateřské firmy Google. O takové pokutě by musela Komise nově rozhodnout, upozornila Vestagerová.
Zatím firma jenom oznámila, že se proti pokutě odvolá. „Android pro každého vytvořil více možností, a nikoliv méně. Živý ekosystém, rychlé inovace a nižší ceny jsou klasickými znaky silné konkurence,“ uvedl mluvčí Al Verney.
Samotný šéf Googlu Sundar Pichai prohlásil, že rychlé tempo inovací, široký výběr a klesající ceny jsou charakteristickými znaky ostré konkurence a Android je všechny umožnil. „Dnešní rozhodnutí tleská Androidu a zároveň odmítá obchodní model, který umožňuje jeho existenci,“ uvedl.
Podotkl, že je možné předinstalované aplikace snadno smazat a vybrat jiné. „Běžný uživatel Androidu si sám nainstaluje kolem 50 aplikací. Jen loni si z našeho obchodu s aplikacemi Play stáhli uživatelé více než 94 miliard aplikací, prohlížeče Opera Mini a Firefox si uživatelé stáhli více než stomilionkrát,“ uvedl.
Podle technologického webu The Verge rozhodnutí nezpůsobí, že došlo k radikální změně Androidu. Výrobci například budou moci na telefony stále umisťovat aplikaci s vyhledávačem Googlu nebo s prohlížečem Chrome, ale bude to jedině na základě vlastního rozhodnutí, nikoli nátlaku ze strany vývojáře.
„Google v reakci na nynější rozhodnutí Evropské komise bude zřejmě muset zásadně změnit svůj obchodní model, což může mít dlouhodobý negativní dopad na jeho ziskovost,“ podotkl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Pokutám se nevyhnul Intel ani Microsoft
V EU to není první velká pokuta pro Google, už koncem loňského června dostal za zneužití dominantního postavení na trhu pokutu 2,42 miliardy eur (zhruba 63 miliard korun). Tato pokuta se týkala obvinění z dubna 2015, podle kterého Google ve výsledcích internetového vyhledávání systematicky zvýhodňoval vlastní produkt umožňující srovnávání nákupních nabídek.
Podle Vestagerové tuto pokutu společnost „prakticky zaplatila“, složila už totiž příslušné bankovní záruky. „Pokuta jde na uzavřený účet a tam zůstává do konečného rozhodnutí soudu. Pak je vrácena členským zemím,“ vysvětlila komisařka. Pro rozdělení peněz se využívá stejný výpočet, jakým se určují příspěvky zemí do unijní pokladny.
Mezi další pokutované technologické firmy v hospodářské soutěži patří Intel, kterému EU vyměřila pokutu ve výši miliardy eur v roce 2009 za to, že poskytoval výrobcům počítačů slevy, když omezovali používání čipů konkurenčního výrobce.
Letos v lednu pak hodnoty 997 milionů dosáhla pokuta pro amerického výrobce čipů Qualcomm za to, že platil svému klíčovému zákazníkovi, společnosti Apple, miliardy dolarů za to, aby nenakupoval u konkurence. Dvojici pokut dostal i Microsoft. V roce 2008 to bylo 860 milionů eur, protože svým rivalům za přístup k technickým informacím účtoval neodůvodněně vysoké licenční poplatky.
V jiných případech, například kvůli daňovým prohřeškům, padaly v EU ještě větší cifry. V roce 2016 Komise rozhodla, že Irsko v minulých letech poskytovalo společnosti Apple neoprávněné daňové výhody dosahující až 12 miliard eur a že má neoprávněnou podporu vymoci zpět.
