Brusel - Podíl finančních prostředků směřujících z rozpočtu Evropské unie do podpory zemědělství v roce 2009 opět klesne. Více peněz bude nově směřovat do podpory hospodářského růstu a posílení konkurenceschopnosti členských zemí. Počítá s tím Evropská komise ve svém návrhu rozpočtu EU pro příští rok.
Celkově plánuje komise na různé účely vydat 134,4 miliardy eur. Oproti letošnímu roku to znamená nárůst o 3 procenta. Na podporu ekonomického rozvoje chce v roce 2009 vynaložit 60,1 miliardy eur, což představuje 44,7 procenta veškerých prostředků. Zemědělci získají maximálně 57,5 miliardy eur, tedy 42,8 procent rozpočtu.
Ještě v roce 1980 přitom tvořila společná zemědělská politika 72,3 procent všech výdajů evropského rozpočtu. Protože tato situace nebyla dlouhodobě udržitelná, rozhodlo se společenství její význam postupně snižovat. Již na počátku 90. let se podařilo výdaje na ni snížit pod 60 procent unijního rozpočtu. Rozhodující podíl na rozpočtu zemědělství ztratilo v roce 2007.
EU se bude více soustředit na „zelené investice“
Kromě podpory konkurenceschopnosti a hospodářského růstu chce Evropská komise větší část svých finančních prostředků věnovat také na podporu ekologie. Investovat do ní chce o 17,3 procenta více než letos. Celkově by podíl výdajů spojených s ochranou životního prostředí měl činit zhruba 10 procent unijního rozpočtu.
„Investice do výzkumu, životního prostředí a energetiky rostou třikrát rychleji než celý rozpočet. Dávají tak skutečné obrysy našim politickým cílům a peníze daňových poplatníků směřují tam, kde leží skutečné evropské výzvy,“ okomentovala nastartovaný trend eurokomisařka pro rozpočet Dalia Grybauskaitéová.
Více peněz získá i bující administrativa
Stejně jako v předchozích letech spolkne opět více peněz rovněž bouřlivě rostoucí administrativa evropského společenství. V návrhu rozpočtu je pro ni vyhrazeno téměř 7,7 miliardy eur, což je o pět procent více než loni. Zvyšování administrativních výdajů sklízí v poslední době stále větší kritiku, zejména proto, že největší růst zaznamenávají výdaje na penze odcházejících úředníků, kteří mají nárok na dvě třetiny své předchozí mzdy.
Stále více peněz směřuje také do evropských škol, ve kterých se vzdělávají děti evropských úředníků. Vysoké výdaje plynoucí do vzdělávání si uvědomuje i sama Evropská unie, a zvažuje proto mimo jiné omezení počtu inspektorů, kteří kontrolují kvalitu evropských škol, ze současných dvou na jednoho pro každou zemi.
