Elektronické dálniční známky pořídí lidé přes aplikaci a e-shop. Stát za to dá přes čtyři sta milionů korun

Internetový obchod a mobilní aplikaci, ve kterém si motoristé budou moci koupit a ověřit nové elektronické dálniční známky, zajistí společnost Asseco Central Europe. Ta za vytvoření systému a jeho čtyřletý provoz dostane zhruba 401 milionů korun bez DPH. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. Systém elektronických vinět začne fungovat od příštího roku, nahradí dosavadní papírové kupony. Podle experta není rok na přípravu systému příliš dlouhá doba.

Vybraná společnost bude zodpovědná za vybudování systému, který bude zahrnovat právě e-shop a aplikaci, a následně i za její provoz do konce roku 2024. Vedle toho zajistí také provoz call centra, které bude k dispozici zákazníkům při problémech s nákupem.

Podle ředitele cloudových služeb společnosti Algotech Petra Loužeckého má internetový prodej a správa dálničních známek smysl, protože zvýší pohodlí uživatelů. Upozornil však na to, že rok na přípravu projektu není příliš dlouhá doba.

„Dá se očekávat, že systém bude nárazově hodně vytížen, a nelze podcenit ani technologickou a bezpečnostní část projektu, která bude důležitá z pohledu zákaznické spokojenosti,“ řekl. Zejména po spuštění systému a při vyřizování případných problémů tak podle něj bude důležitá úloha call centra. „Z tohoto pohledu dává smysl tendrování na čtyři roky,“ dodal Loužecký.

Stát rozdělil systém elektronických dálničních známek do několika částí. Vybudování a provoz internetového obchodu a aplikace je jednou z prvních částí, která zná provozovatele. Stát ho vybral bez veřejné soutěže.

V současnosti je těsně před uzavřením další zakázka na zajištění provozu prodejních míst elektronických vinět. Tu už SFDI uspořádalo v rámci soutěže. SFDI v ní vybralo zatím nespecifikovaného dodavatele, nyní běží lhůta pro neúspěšné zájemce pro podání námitek proti podmínkám soutěže. V případě, že nikdo námitky nepodá, uzavře fond s vítězem smlouvu. SFDI vybere vítěznou společnost podle nejvýhodnější ceny.

Elektronické známky zcela nahradí dosavadní papírové kupony. Stát si od nich slibuje snížení nákladů na provoz systému. Elektronické známky budou navázány na registrační značku auta. Oproti současnosti budou roční známky platit celých 365 dní bez ohledu na kalendářní rok. Elektronické známky fungují i v okolních státech, mimo jiné na Slovensku nebo v Maďarsku. V Rakousku platí současně papírové i elektronické známky.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. V roce 2018 stát za dálniční známky vybral 5,16 miliardy korun, o rok dříve byly výnosy z prodeje vinět kolem pěti miliard korun. I přes elektronizaci systému dálničních poplatků by minimálně ještě pro rok 2021 měly zůstat ceny kuponů stejné jako nyní. Motoristé v současnosti zaplatí 1500 korun za roční, 440 korun za měsíční a 310 korun za desetidenní kupon.

  • nově:
  • vozidla s pohonem na elektrickou energiii, vodík nebo v kombinaci s jiným palivem s hodnotou CO2 do 50 g/km
  • tak jako dnes:
  • vozidla Vězeňské služby, sanitky, Policie ČR, ozbrojených sil vč. vojenské policie, Celní správy, hasičů, obecní policie, vozy dalších složek IZS
  • vozidla použitá při provádění záchranných a likvidačních prací a při ochraně obyvatelstva, vozy Správy státních hmotných rezerv při přepravě materiálu státních hmotných rezerv nebo humanitární pomoci státu
  • vozidla přepravující držitele průkazů ZTP a ZTP/P (pokud je držitelem průkazu postižený nebo jemu blízká osoba, neplatí pro osoby postižené hluchotou nebo domov pro osoby se zdravotním postižením), přepravující nezaopatřené děti léčené pro zhoubný nádor nebo leukemii
  • vozidla členů diplomatické mise
  • vozidla správce zpoplatněné komunikace

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 2 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 19 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 22 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.