Elektronické dálniční známky pořídí lidé přes aplikaci a e-shop. Stát za to dá přes čtyři sta milionů korun

Internetový obchod a mobilní aplikaci, ve kterém si motoristé budou moci koupit a ověřit nové elektronické dálniční známky, zajistí společnost Asseco Central Europe. Ta za vytvoření systému a jeho čtyřletý provoz dostane zhruba 401 milionů korun bez DPH. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. Systém elektronických vinět začne fungovat od příštího roku, nahradí dosavadní papírové kupony. Podle experta není rok na přípravu systému příliš dlouhá doba.

Vybraná společnost bude zodpovědná za vybudování systému, který bude zahrnovat právě e-shop a aplikaci, a následně i za její provoz do konce roku 2024. Vedle toho zajistí také provoz call centra, které bude k dispozici zákazníkům při problémech s nákupem.

Podle ředitele cloudových služeb společnosti Algotech Petra Loužeckého má internetový prodej a správa dálničních známek smysl, protože zvýší pohodlí uživatelů. Upozornil však na to, že rok na přípravu projektu není příliš dlouhá doba.

„Dá se očekávat, že systém bude nárazově hodně vytížen, a nelze podcenit ani technologickou a bezpečnostní část projektu, která bude důležitá z pohledu zákaznické spokojenosti,“ řekl. Zejména po spuštění systému a při vyřizování případných problémů tak podle něj bude důležitá úloha call centra. „Z tohoto pohledu dává smysl tendrování na čtyři roky,“ dodal Loužecký.

Stát rozdělil systém elektronických dálničních známek do několika částí. Vybudování a provoz internetového obchodu a aplikace je jednou z prvních částí, která zná provozovatele. Stát ho vybral bez veřejné soutěže.

V současnosti je těsně před uzavřením další zakázka na zajištění provozu prodejních míst elektronických vinět. Tu už SFDI uspořádalo v rámci soutěže. SFDI v ní vybralo zatím nespecifikovaného dodavatele, nyní běží lhůta pro neúspěšné zájemce pro podání námitek proti podmínkám soutěže. V případě, že nikdo námitky nepodá, uzavře fond s vítězem smlouvu. SFDI vybere vítěznou společnost podle nejvýhodnější ceny.

Elektronické známky zcela nahradí dosavadní papírové kupony. Stát si od nich slibuje snížení nákladů na provoz systému. Elektronické známky budou navázány na registrační značku auta. Oproti současnosti budou roční známky platit celých 365 dní bez ohledu na kalendářní rok. Elektronické známky fungují i v okolních státech, mimo jiné na Slovensku nebo v Maďarsku. V Rakousku platí současně papírové i elektronické známky.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. V roce 2018 stát za dálniční známky vybral 5,16 miliardy korun, o rok dříve byly výnosy z prodeje vinět kolem pěti miliard korun. I přes elektronizaci systému dálničních poplatků by minimálně ještě pro rok 2021 měly zůstat ceny kuponů stejné jako nyní. Motoristé v současnosti zaplatí 1500 korun za roční, 440 korun za měsíční a 310 korun za desetidenní kupon.

  • nově:
  • vozidla s pohonem na elektrickou energiii, vodík nebo v kombinaci s jiným palivem s hodnotou CO2 do 50 g/km
  • tak jako dnes:
  • vozidla Vězeňské služby, sanitky, Policie ČR, ozbrojených sil vč. vojenské policie, Celní správy, hasičů, obecní policie, vozy dalších složek IZS
  • vozidla použitá při provádění záchranných a likvidačních prací a při ochraně obyvatelstva, vozy Správy státních hmotných rezerv při přepravě materiálu státních hmotných rezerv nebo humanitární pomoci státu
  • vozidla přepravující držitele průkazů ZTP a ZTP/P (pokud je držitelem průkazu postižený nebo jemu blízká osoba, neplatí pro osoby postižené hluchotou nebo domov pro osoby se zdravotním postižením), přepravující nezaopatřené děti léčené pro zhoubný nádor nebo leukemii
  • vozidla členů diplomatické mise
  • vozidla správce zpoplatněné komunikace

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K Nové zelené úsporám se vláda vrátí, uvedl Babiš

K dotačnímu programu Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, se vláda vrátí, bude na něj hledat peníze. V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to v sobotu řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle nějž program snížil lidem náklady. Předseda Motoristů Petr Macinka, který vede ministerstvo životního prostředí, dříve avizoval úpravu programu kvůli chybějícím penězům.
před 7 mminutami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 1 hhodinou

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 6 hhodinami

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
včera v 12:13

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 12:05

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 10:25

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
včera v 07:55

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
včera v 07:01
Načítání...