Ekonom Pavel Kysilka se stal členem dozorčí rady Českých drah

Ekonom Pavel Kysilka se stal členem dozorčí rady Českých drah. Bývalý viceguvernér České národní banky a někdejší generální ředitel České spořitelny nahradil dosavadního předsedu Karla Pospíšila, který kandiduje do představenstva firmy a z rady byl proto odvolán. Rozhodl o tom řídicí výbor společnosti, který zastupuje ministerstvo dopravy.

„Jako zkušený makroekonom ví, jaké kroky udělat k udržení a dalšímu zlepšování ratingu ČD a jak přistoupit k liberalizaci trhu na železnici,“ vysvětloval už minulý týden ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO), proč na tento post doporučuje právě Kysilku.

Řídicí výbor ČD, který při řízení firmy zastupuje ministerstvo dopravy, tento návrh teď potvrdil. Dozorčí rada se zpravidla návrhem výboru při volbě předsedy řídí.

Kysilka v minulosti působil jako člen bankovní rady a později i viceguvernér České národní banky. Od prosince 1997 do července 1998 byl navíc pověřen zastupováním guvernéra. Později, v letech 2012 až 2015, byl generálním ředitelem České spořitelny.

Funkci šéfa dozorčí rady ČD zastával od konce letošního dubna Karel Pospíšil, tehdy nahradil Petra Moose, který odstoupil ze zdravotních důvodů. Pospíšil se nyní uchází o členství v představenstvu společnosti, kvůli čemuž také v čele dozorčí rady končí. 

Absolvoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze. Po studiích zůstal na VŠE jako vědecký aspirant, později pedagog; v roce 1986 nastoupil jako vědecký pracovník do Ekonomického ústavu Československé akademie věd, kde tři roky působil v týmu Josefa Zieleniece.

V letech 1990 až 1991 pracoval jako hlavní ekonomický poradce ministra pro ekonomickou politiku; po volbách 1992 byl ekonomickým poradcem ministra hospodářství Karla Dyby a na přelomu let 1992 až 1993 byl pověřen přípravou a řízením měnové odluky se Slovenskem a zavedením české měny.

V letech 1992 až 1993 byl zástupcem viceguvernéra Státní banky československé (SBČS), od roku 1992 byl členem bankovní rady SBČS, později České národní banky (ČNB), v letech 1993 až 1999 působil ve funkci viceguvernéra ČNB, v době, kdy byl Josef Tošovský premiérem, byl pověřen vedením ČNB.

Následně pracoval jako výkonný ředitel v Erste Bank Sparkassen a v roce 2000 začal pracovat pro Českou spořitelnu (ČS) jako hlavní ekonom a člen širšího vedení banky. Členem představenstva ČS byl zvolen v říjnu 2004, v letech 2011 až 2015 byl jejím generálním ředitelem.

V dubnu 2016 byl zvolen do dozorčí rady České exportní banky, o měsíc později se stal jejím předsedou, obě funkce opustil v listopadu 2016. Ve stejné době působil také jako místopředseda dozorčí rady Českomoravské záruční a rozvojové banky. Poslední tři roky se věnoval zejména poradenství.

Odcházející generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Státní dopravce v současnosti hledá dva členy představenstva, včetně jeho předsedy. Do výběrového řízení se přihlásilo přes 30 zájemců. Výběrová komise jejich seznam zúžila na několik kandidátů, z nichž bude na svém jednání v září vybírat dozorčí rada. Její jednání se mělo původně uskutečnit 12. září, na žádost ministra dopravy, který se ho chce osobně zúčastnit, však byl zatím termín odložen na neurčito.

Skupinu Českých drah tvoří osobní dopravce a nákladní ČD Cargo, dále také například Výzkumný ústav železniční, poskytovatel datových služeb ČD Telematika nebo poskytovatel ICT služeb ČD Informační systémy. Vlaky státního dopravce v pololetí cestovalo 91,6 milionu lidí, meziročně o 2,5 procenta více. Společnost v pololetí vykázala zisk 441 milionů korun, což je meziročně o 179 milionů korun více. Skupina zaměstnává přes 23 500 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 11 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...