Ekonom Pavel Kysilka se stal členem dozorčí rady Českých drah

Ekonom Pavel Kysilka se stal členem dozorčí rady Českých drah. Bývalý viceguvernér České národní banky a někdejší generální ředitel České spořitelny nahradil dosavadního předsedu Karla Pospíšila, který kandiduje do představenstva firmy a z rady byl proto odvolán. Rozhodl o tom řídicí výbor společnosti, který zastupuje ministerstvo dopravy.

„Jako zkušený makroekonom ví, jaké kroky udělat k udržení a dalšímu zlepšování ratingu ČD a jak přistoupit k liberalizaci trhu na železnici,“ vysvětloval už minulý týden ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO), proč na tento post doporučuje právě Kysilku.

Řídicí výbor ČD, který při řízení firmy zastupuje ministerstvo dopravy, tento návrh teď potvrdil. Dozorčí rada se zpravidla návrhem výboru při volbě předsedy řídí.

Kysilka v minulosti působil jako člen bankovní rady a později i viceguvernér České národní banky. Od prosince 1997 do července 1998 byl navíc pověřen zastupováním guvernéra. Později, v letech 2012 až 2015, byl generálním ředitelem České spořitelny.

Funkci šéfa dozorčí rady ČD zastával od konce letošního dubna Karel Pospíšil, tehdy nahradil Petra Moose, který odstoupil ze zdravotních důvodů. Pospíšil se nyní uchází o členství v představenstvu společnosti, kvůli čemuž také v čele dozorčí rady končí. 

Absolvoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze. Po studiích zůstal na VŠE jako vědecký aspirant, později pedagog; v roce 1986 nastoupil jako vědecký pracovník do Ekonomického ústavu Československé akademie věd, kde tři roky působil v týmu Josefa Zieleniece.

V letech 1990 až 1991 pracoval jako hlavní ekonomický poradce ministra pro ekonomickou politiku; po volbách 1992 byl ekonomickým poradcem ministra hospodářství Karla Dyby a na přelomu let 1992 až 1993 byl pověřen přípravou a řízením měnové odluky se Slovenskem a zavedením české měny.

V letech 1992 až 1993 byl zástupcem viceguvernéra Státní banky československé (SBČS), od roku 1992 byl členem bankovní rady SBČS, později České národní banky (ČNB), v letech 1993 až 1999 působil ve funkci viceguvernéra ČNB, v době, kdy byl Josef Tošovský premiérem, byl pověřen vedením ČNB.

Následně pracoval jako výkonný ředitel v Erste Bank Sparkassen a v roce 2000 začal pracovat pro Českou spořitelnu (ČS) jako hlavní ekonom a člen širšího vedení banky. Členem představenstva ČS byl zvolen v říjnu 2004, v letech 2011 až 2015 byl jejím generálním ředitelem.

V dubnu 2016 byl zvolen do dozorčí rady České exportní banky, o měsíc později se stal jejím předsedou, obě funkce opustil v listopadu 2016. Ve stejné době působil také jako místopředseda dozorčí rady Českomoravské záruční a rozvojové banky. Poslední tři roky se věnoval zejména poradenství.

Odcházející generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Státní dopravce v současnosti hledá dva členy představenstva, včetně jeho předsedy. Do výběrového řízení se přihlásilo přes 30 zájemců. Výběrová komise jejich seznam zúžila na několik kandidátů, z nichž bude na svém jednání v září vybírat dozorčí rada. Její jednání se mělo původně uskutečnit 12. září, na žádost ministra dopravy, který se ho chce osobně zúčastnit, však byl zatím termín odložen na neurčito.

Skupinu Českých drah tvoří osobní dopravce a nákladní ČD Cargo, dále také například Výzkumný ústav železniční, poskytovatel datových služeb ČD Telematika nebo poskytovatel ICT služeb ČD Informační systémy. Vlaky státního dopravce v pololetí cestovalo 91,6 milionu lidí, meziročně o 2,5 procenta více. Společnost v pololetí vykázala zisk 441 milionů korun, což je meziročně o 179 milionů korun více. Skupina zaměstnává přes 23 500 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 21 hhodinami

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...