Frankfurt nad Mohanem - Podle Evropské centrální banky (ECB) čelí finanční stabilita v eurozóně největšímu ohrožení od bankrotu americké banky Lehman Brothers z podzimu roku 2008. Banka to dnes podle agentury DPA uvedla ve své pravidelné zprávě o finanční stabilitě. Dodala, že světová ekonomika by se v nejhorším případě mohla vrátit do recese, což by zasadilo další úder již tak oslabenému bankovnímu sektoru.
ECB i tentokrát podrobila kritice pomalou reakci politiků na dluhovou krizi v eurozóně. Investoři kvůli krizi omezují nákupy státních dluhopisů členských zemí eurozóny, což tlačí vzhůru náklady vlád na správu dluhu: „Možnost, že v důsledku toho budou další země eurozóny čelit problémům při refinancování dluhů, zůstává jednou z nejpalčivějších hrozeb pro finanční stabilitu eurozóny.“
Draghi varoval před vysokými náklady rozpadu eurozóny
Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi prolomil dosavadní tabu této instituce a otevřeně diskutoval o scénáři rozpadu eurozóny. V rozhovoru pro dnešní vydání britského listu Financial Times Draghi varoval před vysokými náklady takového vývoje. Vlády členů eurozóny také znovu vyzval, aby nespoléhaly na pomoc ECB a snažily se z problémů dostat samy.
Podle listu už jen ochota Draghiho diskutovat hypoteticky o scénáři možného rozdělení měnové unie kontrastuje s postojem jeho předchůdce Jeana-Clauda Tricheta, který takovéto debaty vždy odmítal jako „absurdní“. Ukazuje to, jak daleko na podzim dluhová krize eurozóny pokročila.
Evropské „odpadlíky“ by čekaly velké problémy
Ve svém prvním rozhovoru pro tisk od svého nástupu do funkce na počátku listopadu Draghi prohlásil, že země, které by eurozónu opustily, by měly ještě větší problémy, než kdyby zůstaly. V situaci prudce zvýšené inflace by stejně musely přistoupit k razantním strukturálním reformám. Draghi předpokládá, že zbývající členové by zřejmě porušili smlouvy o Evropské unii a „nikdo by nevěděl, kam to povede“.
Draghi zdůraznil roli, jakou ECB hraje v podpoře likvidity bankovního sektoru. Vyzval však politiky, aby se postavili do čela snah o znovuzískání důvěry investorů ve veřejné finance zajištěním fiskální disciplíny a aby rychle zprovoznili záchranný fond EFSF. ECB se má od ledna stát prostředníkem EFSF na finančních trzích, připomněl Draghi a vyjádřil naději, že po březnovém zhodnocení situace se zdroje fondu zvýší.
Vlády nemohou spoléhat na kvantitativní uvolňování
Program nákupů státních dluhopisů, který ECB zahájila loni v květnu, Draghi příliš nekomentoval a naopak zdůraznil, že ECB má zakázáno financovat vlády. V podstatě tím vyloučil „kvantitativní uvolňování“ měnové politiky, jaké v posledních letech uskutečňovaly centrální banky USA a Británie a jaké je podle některých analytiků jedinou nadějí na zastavení dluhové krize.
Draghi také poukázal na roli vlád v řešení krize. „Měnová politika nemůže dělat všechno,“ zdůraznil. Draghi vlády členských zemí eurozóny opakovaně vyzývá, aby nečekaly na žádného „externího spasitele“. Udržitelného rozvoje podle něj mohou dosáhnout pouze tehdy, pokud přistoupí ke strukturálním reformám, které příliš dlouho odkládají.
